Novela zákona se věnuje zavedení elektronické komunikace u dávek nemocenského pojištění (mimo dávku nemocenské, která je již plně digitalizovaná), která má za cíl zkrátit dobu potřebnou pro vyřízení dávek nemocenského pojištění a zjednodušit administrativu, úprava se týká peněžité pomoci v mateřství, otcovské, ošetřovného, dlouhodobého ošetřovného a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství.
Hlavním bodem je zavedení nároku na ošetřovné také pro OSVČ, zahraniční zaměstnance a ty, kteří pracují na dohody o provedení práce (DPP) a dohody o pracovní činnosti (DPČ).
- Skončí papírování u dávek nemocenského pojištění
- Kdy je splněna účast na nemocenském pojištění pro nárok na ošetřovné
- Změny u dlouhodobého ošetřovného
Už žádné papírování u dávek nemocenského pojištění
Veškeré doklady vystavené ošetřujícím lékařem u výše zmíněných dávek budou obsahovat identifikátor. Tento identifikátor musí pojištěnec předat svému zaměstnavateli jako součást žádosti o dávku. Zaměstnavatel bude veškeré podklady potřebné pro dávku předávat orgánu nemocenského pojištění pod tímto identifikátorem.
Identifikátor bude pojištěncům přicházet e-mailem nebo na telefonní číslo. Díky elektronizaci tak má odpadnout byrokratická zátěž související s listinnými tiskopisy. Pokud však pojištěnec bude chtít listinnou podobu od lékaře, mělo by mu být vyhověno.
Tip: Kdy budete mít u DPČ a DPP nárok na nemocenskou?
Rozšíření nároku na ošetřovné pomůže hlavně ženám
Ošetřovné zaměstnanci čerpají převážně na péči o děti v předškolním věku, které jsou často nemocné. Jde zejména o ženy, které ošetřovné využívají častěji.
Podle navrhovatelů úpravy je důležité, aby se tito lidé mohli vrátit na trh práce s tím, že budou mít pro případ nemoci dítěte nárok na ošetřovné. „Péče o nemocné dítě v jeho raném věku je pro rodiny naprosto zásadní. Pokud rodiče nebudou mít z tohoto důvodu obavu nastoupit do zaměstnání (např. přivýdělek v době rodičovské dovolené) v raném věku dítěte, bude pro ně vstup na trh práce mnohem atraktivnější.“
Pro nárok na ošetřovné je důležitý odvod nemocenského pojištění
Ošetřovné u OSVČ bude podmíněno odvodem nemocenského pojištění, které si tyto osoby mohou dobrovolně odvádět. Minimální nemocenské pojištění je v roce 2024 pro OSVČ ve výši 216 Kč měsíčně. K odvodu je třeba přihlášení na správě sociálního zabezpečení.
OSVČ však bude mít podle návrhu nárok na ošetřovné až po uplynutí 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti, stejně tak jako na dávku nemocenské. K nároku na dávku je třeba odvádět nemocenské pojištění minimálně 3 měsíce, to však nebude platit pro ty OSVČ, které po ukončení zaměstnání ihned zahájí podnikatelskou činnost a současně byly v zaměstnání pojištěné minimálně 3 měsíce. Přihláška k dobrovolnému nemocenskému pojištění musí přijít na ČSSZ nejpozději do 8 dnů od ukončení zaměstnání.
Za osoby pracující na DPP a DPČ odvádí nemocenské pojištění jejich zaměstnavatel tehdy, pokud výdělek těchto osob je nad hranici, která ukládá povinnost odvádět zdravotní a sociální pojištění. U DPP je to při výdělku nad 10 000 Kč a u DPČ při výdělku nad 3999 Kč měsíčně. Pro osoby pracující na dohodu musí být pro nárok na ošetřovné splněna rovněž tříměsíční doba účasti na nemocenském pojištění.
„V případě, kdy výše uvedení pojištěnci budou hradit pojistné na nemocenské pojištění ve stejné výši jako ostatní pojištěnci, kteří mají nárok na všechny dávky, jeví se jako krajně nekorektní neposkytovat těmto vyjmenovaným pojištěncům úplnou sociální ochranu, tzn. nároky na všechny dávky nemocenského pojištění včetně ošetřovného,“ vysvětluje důvod úpravy návrh zákona.
Změny nastanou také u dlouhodobého ošetřovného
Na základě praxe chce rovněž MPSV zrušit u dlouhodobého ošetřovného podmínku shodného bydliště u druha nebo družky. Taková podmínka je často nesplnitelná u nájemního bydlení, kdy pronajímatel nechce udělit souhlas s trvalým pobytem.
Rovněž se zruší také podmínka udělení písemného souhlasu ošetřované osoby s poskytováním dlouhodobé péče. Tento souhlas nebyl často možný kvůli tomu, že ošetřované osoby jsou v takovém zdravotním stavu, který neumožňuje dát souhlas. Zákon by měl nabýt účinnosti od 1. ledna 2025.
Čtěte také:
Připravované změny v peněžité pomoci v mateřství
Pacienti si budou moci zvolit, zda chtějí sdílet data o svém zdravotním stavu s jinými lékaři