Zkušební doba totiž slouží k vzájemnému „oťukání se“ mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Zaměstnanec během ní může kdykoliv odejít. Zaměstnavatel jej však také může v podstatě kdykoliv beztrestně propustit. Jak se toto období prodlouží a co se na něm změní?
- Během zkušební doby se má zaměstnanec osvědčit
- Délku bude i nadále určovat typ pozice
- Zkušební dobu nelze jen tak prodlužovat, a tak to i zůstane
- Je zaměstnanec ve zkušební době nějak chráněn, když onemocní?
Během zkušební doby se má zaměstnanec osvědčit
Zkušební doba je období, během kterého má zaměstnanec poznat, zda je pro něj vybraná pracovní pozice skutečně vhodná a vyhovuje mu natolik, že by v ní chtěl pokračovat.
Pro zaměstnavatele je to doba, během které se mu má zaměstnanec osvědčit v oblasti pracovních schopností, ale třeba i lidsky, zda zapadá do kolektivu. Tak či tak chrání obě smluvní strany, neboť zaměstnavatel i zaměstnanec mohou během „zkušebky“ kdykoliv beztrestně ukončit pracovní poměr.
Propuštění i odchod lze realizovat v podstatě okamžitě. Není k němu totiž potřeba dokládat žádný zákonný důvod. Neexistuje ani žádná výpovědní lhůta, která by musela být oběma stranami dodržena. Zaměstnanci nenáleží ani žádné odstupné. Samozřejmě má však nárok na mzdu nebo plat, příp. náhradu mzdy nebo platu a příplatky za práci za hodiny, které odchodil.
Čtěte také: Výpovědní doba a odpočinek se zkrátí, zkušební doba prodlouží. Co se ještě změní v zákoníku práce?
Délku bude i nadále určovat typ pozice
Dosud platí, že zkušební doba musí být sjednána vždy písemně a nejpozději v den vzniku pracovního poměru čili první den v novém zaměstnání. U běžného zaměstnance nesmí trvat déle než 3 měsíce v kuse. U vedoucích pozic pak nesmí být zkušební lhůta delší než 6 měsíců a může být sjednána také v souvislosti se jmenováním na vedoucí pracovní místo.
Dále platí, že její délka nesmí být delší, než je polovina sjednané délky pracovního poměru. Pokud by šlo tedy o pracovní poměr na dobu určitou o délce 4 měsíců, zkušební doba může trvat maximálně měsíce 2.
Navrhované změny v zákoníku práce mají zkušební dobu běžných zaměstnanců prodloužit až na 4 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru. Až 8 měsíců v kuse od započetí pracovního poměru by mohli mít vedoucí zaměstnanci.
I nadále bude platit, že zkušební doba nesmí být delší než polovina sjednané doby trvání pracovního poměru.
Čtěte také: Stát plete bič na rodiče v domácnosti. Vyhnat do práce je má změna zdravotního pojištění
Zkušebku nelze jen tak prodlužovat a tak to i zůstane
Aktuálně platí, že zkušební doba nesmí být dodatečně prodlužována. Prodlužuje se pouze o dobu celodenních překážek, během kterých zaměstnanec nekonal práci. Mezi takové překážky můžeme zařadit čerpání dovolené, nemoc nebo jiné volno. Toto pravidlo bude platit i po schválení novely zákoníku práce.
Nově však zkušební dobu bude možné prodloužit, jestliže se tak zaměstnanec se zaměstnavatelem písemně dohodne. Vždy však v určitých výše zmíněných mezích. Nebude tedy smět být delší než 4 nebo 8 měsíců v závislosti na typu pracovní pozice ani delší, než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru.
Čtěte také: Do zákoníku práce přibude pojem zaručený plat. Zaručená mzda zmizí, minima se sníží
Je zaměstnanec ve zkušební době nějak chráněn, když onemocní?
Většina zaměstnanců má strach, že ve zkušební době onemocní a přijde tak o místo. Důležité je vědět, že zde platí ochrana před výpovědí, ale jen po určitou dobu, a navíc je hodně sporná.Zaměstnanec nemůže přijít o práci prvních 14 dní dočasné pracovní neschopnosti, během které pobírá náhradu mzdy. Od 15. dne, kdy už pobírá dávku nemocenského pojištění, již může být propuštěn. Nicméně nesmíme zapomenout, že zaměstnavatel s vámi může během zkušební doby rozvázat pracovní poměr v podstatě kdykoliv, tudíž je vhodné na tuto ochranu příliš nespoléhat.
Pokud projde novela zákoníku práce celým legislativním procesem, účinnosti nabude už příští rok od 1. ledna 2025.
Tip: Kdo nebude muset pracovat, a přesto dosáhne na novou superdávku od státu?