Co zvýší důchod více? Rok pojištění navíc, nebo mzda vyšší o dva tisíce?

Při výpočtu starobního důchodu v roce 2024 závisí měsíční částka starobního důchodu na průměrné hrubé měsíční mzdě za odpracované roky (tzv. osobním vyměřovacím základu) a získané době pojištění v celých ukončených letech.

• Počítají se rozhodné příjmy od roku 1986
• Do doby pojištění se počítá i náhradní doba pojištění
• Co je důležitější?
• Praktické výpočty

Počítají se rozhodné příjmy od roku 1986

Při výpočtu starobního důchodu v roce 2024 se průměrná hrubá měsíční mzda vypočítává z příjmů, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění v letech 1986 až 2023, přičemž dřívější příjmy se přepočítávají na současnou úroveň pomocí koeficientů zohledňujících inflaci.

Tip: Jak zvyšuje důchod průměrná mzda vyšší o tisíc korun

Do doby pojištění se počítá i náhradní doba pojištění

Celkovou dobu pojištění ovlivňující výslednou měsíční částku starobního důchodu tvoří součet odpracovaných let (včetně roků výkonu samostatné výdělečné činnosti) a náhradní doby pojištění. Mezi náhradní doby pojištění patří např. péče o dítě do 4 let věku, studium před rokem 2010 v zákonném rozsahu, péče o závislou osobu při splnění zákonných podmínek, evidence na Úřadu práce v zákonném rozsahu.

Spočítejte si svůj starobní důchod v naší kalkulačce

Co je důležitější?

Oba základní vstupní údaje pro výpočet starobního důchodu jsou velmi důležité. Zjednodušeně však můžeme říci, že pro lidi s nízkými příjmy je zvýšení osobního vyměřovacího základu důležitější než zvýšení doby pojištění a pro lidi s vysokými příjmy je přínosnější zvýšení doby pojištění, než mít vyšší průměrnou hrubou mzdu za odpracované roky vyšší o 2000 Kč.

Praktické výpočty

Ve třech tabulkách níže máme provedeno porovnání vlivu zvýšení doby pojištění o jeden rok a zvýšení osobního vyměřovacího základu o 2000 Kč u nízkého osobního vyměřovacího základu, u průměrného osobního vyměřovacího základu a u nadprůměrného osobního vyměřovacího základu. Všechny výpočty jsou provedeny podle výpočtové formule roku 2024, přičemž se při výpočtu nepočítá s výchovným na děti.

Porovnání u podprůměrné mzdy

Zdroj: vlastní výpočet autora

Žadatel o starobní důchod s průměrnou mzdou za odpracované roky ve výši 19 000 Kč by měl při získání doby pojištění v rozsahu 46 let místo 45 let měsíční důchod vyšší o 285 Kč (17 510 Kč − 17 225 Kč). Zatímco při zvýšení osobního vyměřovacího základu (průměrné mzdy za odpracované roky) o 2000 Kč by stoupl měsíční starobní důchod o 525 Kč (17 750 Kč − 17 225 Kč). Rozdíl mezi těmito dvěma variantami je tedy 240 Kč (17 750 Kč − 17 510 Kč).

Čtěte také: Do jakého příjmu je důchod vyšší než čistá mzda

Porovnání u průměrné mzdy

Zdroj: vlastní výpočet autora

U přibližně průměrné mzdy je finanční rozdíl ve výši důchodu při získání roku pojištění navíc nebo při osobním vyměřovacím základu vyšším o 2000 Kč malý, pouze 28 Kč. Obě varianty jsou skoro na srovnatelné úrovni.

Tip: Vyplatí se práce za minimální mzdu těsně před odchodem do důchodu?

Porovnání u nadprůměrné mzdy

Zdroj: vlastní výpočet autora

Pro občany s nadprůměrným osobním vyměřovacím základem je s ohledem na výši starobního důchodu výhodnější získání dalšího celého roku pojištění než mít průměrnou mzdu za odpracované roky (osobní vyměřovací základ) vyšší o 2000 Kč. V našem zvoleném případě to znamená důchod vyšší o 215 Kč (30 425 Kč − 30 210 Kč).

Pro lidi s vyššími příjmy je ukončení každého dalšího roku pojištění při výpočtu starobního důchodu důležitější než pro lidi s nízkými příjmy, kterým zvýší důchod více vyšší průměrná mzda za odpracované roky.

Jak požádat o starobní důchod elektronicky

Zdroj: Youtube.com/Ministerstvo práce a sociálních věcí