Osobní vyměřovací základ (průměrná hrubá měsíční mzda v současné hodnotě) se vypočítává z jednotlivých ročních vyměřovacích základů od roku 1986, přičemž se jejich hodnota přepočítává na současnou úroveň pomocí koeficientů zohledňujících inflaci.
U zaměstnanců je ročním vyměřovacím základem součet jednotlivých měsíčních hrubých mezd. U OSVČ je ročním vyměřovacím základem částka, ze které bylo za daný rok zaplaceno sociální pojištění. Sociální pojištění se neplatí ani z ročního příjmu a ani z ročního zisku. Např. skutečný vyměřovací základ za rok 2023 je polovina daňového základu.
- Praktický příklad výpočtu vyměřovacího základu
- Pouze několik příjmově horších let nevadí
- Praktický příklad dopadu podnikání do důchodu
- Srovnání tří variant
Praktický příklad výpočtu vyměřovacího základu
Paní Lucie vykonávala po celý rok 2023 samostatnou výdělečnou činnost. Roční příjem měla ve výši 990 000 Kč. Výdaje uplatňuje paní Lucie 60% výdajovým paušálem. Z důvodu nároku na daňový bonus nebyl pro paní Lucii výhodný vstup do daňového paušálního režimu.
Daňový základ za rok 2023 má paní Lucie 396 000 Kč (990 000 Kč − (990 000 Kč × 60 %)). Skutečný vyměřovací základ je 198 000 Kč (396 000 Kč × 50 %). Skutečné výdaje má paní Lucie 510 000 Kč, proto je výdajový paušál výhodnější. Skutečné příjmy ponížené o skutečné výdaje činí 480 000 Kč (990 000 Kč − 510 000 Kč).
Pro důchodové účely je na tom za rok 2023 paní Lucie stejně jako zaměstnanec pracující na zkrácený úvazek s hrubou měsíční mzdou 16 500 Kč (198 000 Kč : 12 měsíců). Zaměstnanec pracující na plný úvazek po celý rok 2023 za minimální mzdu 17 300 Kč je na tom pro důchodové účely lépe než paní Lucie.
Spočítejte si svůj starobní důchod v naší kalkulačce
Pouze několik příjmově horších let nevadí
Vzhledem k tomu, že při výpočtu starobního důchodu v roce 2024 se osobní vyměřovací základ vypočítává z rozhodných příjmů v letech 1986 až 2023, tedy za 38 let, pár příjmově horších let ovlivní celkovou částku starobního důchodu méně, než by se na první pohled mohlo zdát. Každý příjmový rok má přitom při výpočtu starobního důchodu stejnou váhu, příjmy v posledních letech před odchodem do důchodu nejsou nijak zvýhodněny.
Čtěte také: Vyplatí se práce za minimální mzdu těsně před odchodem do důchodu?
Praktický příklad dopadu podnikání do důchodu
Pan Michal byl v letech 1986 až 2020 zaměstnancem, přičemž jehož roční vyměřovací základy byly po přepočtu příslušnými koeficienty v těchto letech vždy 480 000 Kč (odpovídá hrubé měsíční mzdě 40 000 Kč). V letech 2021, 2022 a 2023 pan Michal podnikal, přičemž roční vyměřovací základy po přepočtu činily 198 000 Kč (odpovídá hrubé měsíční mzdě 16 500 Kč). Během podnikání na tom byl pan Michal stejně jako paní Lucie v předchozím praktickém příkladu.
Pokud by pan Michal měl hrubou měsíční mzdu (po přepočtu) i v letech 2021 až 2023 ve výši 40 000 Kč, potom by jeho osobní vyměřovací základ (průměrná hrubá měsíční mzda) byl 39 975 Kč. Osobní vyměřovací základ není přesně 40 000 Kč, protože přestupné roky mají 366 dní, což se v přepočtu zohledňuje.
Z důvodu podnikání v posledních třech letech před odchodem do důchodu však osobní vyměřovací základu panu Michalovi poklesne na 38 121 Kč.
Jak požádat o starobní důchod elektronicky
Zdroj: YouTube.com / Ministerstvo práce a sociálních věcí
Srovnání tří variant
Níže v tabulce máme vypočteny tři důchodové varianty: v první řádný starobní důchod u průměrné mzdy za odpracované roky ve výši 39 975 Kč, ve druhé řádný starobní důchod u průměrné mzdy za odpracované roky ve výši 38 121 Kč a ve třetí předčasný důchod (o necelé tři roky dříve) u průměrné mzdy za odpracované roky ve výši 39 975 Kč. Vše podle výpočtové formule roku 2024, přičemž se nepočítá s výchovným na děti. Při odchodu do předčasného důchodu se získá doba pojištění o tři roky nižší než při odchodu do řádného starobního důchodu.
Osobní vyměřovací základ |
Doba pojištění |
Předčasnost |
Měsíční důchod |
39 975 Kč |
46 let |
0 dní |
21 450 Kč |
38 121 Kč |
46 let |
0 dní |
21 118 Kč |
39 975 Kč |
43 let |
1080 dní |
15 891 Kč |
Zdroj: vlastní výpočet autora
Podnikání pouze několik let před odchodem do starobního důchodu zpravidla sníží měsíční částku starobního důchodu. Pokles samozřejmě závisí na konkrétním průběhu pojištění a je individuální. V námi zvolených vstupních údajích však není pokles příliš razantní. S ohledem na výši státního důchodu je tedy přínosnější výkon samostatné výdělečné činnosti v předdůchodovém věku než odchod do předčasného důchodu.