OSVČ mohou na průměrný důchod zapomenout, pokud výrazně nepřiplatí na pojistném

Rozhodujícími důchodovými částkami u OSVČ jsou vyměřovací základy, ze kterých se v jednotlivých letech od roku 1986 platilo sociální pojištění. Vyměřovacím základem u OSVČ přitom není roční příjem a není to ani roční hrubý zisk. 

Skutečný vyměřovací základ v předchozích letech byl na úrovni poloviny daňového základu. Většina OSVČ je na tom pro důchodové účely hůře, než vzhledem ke svým příjmům očekává.

• Zálohy na sociálním pojištění
• Praktický příklad
• Průměrný důchod a měsíční záloha
• OSVČ by musely platit výrazně vyšší zálohy

Zálohy na sociálním pojištění

OSVČ, které nevstoupily do daňového paušálu, musí odvádět měsíční zálohy na sociálním pojištění. Měsíční záloha je přitom jednou dvanáctinou ročního sociálního pojištění za uplynulý rok. Vždy však musí být placena alespoň minimální měsíční záloha na sociálním pojištění, která v letošním roce činí 3852 Kč.

Čtěte také: Deset nepříznivých daňových změn pro OSVČ v roce 2024

Praktický příklad

Podnikatelka Kateřina měla za rok 2023 hrubý zisk (tj. příjem ponížený o související výdaje) ve výši 800 000 Kč. Roční sociální pojištění se vypočítávala ze skutečného vyměřovacího základu, který činí 400 000 Kč (800 000 Kč × 50 %).

Roční sociální pojištění je 116 800 Kč (400 000 Kč × 29,2 %), nová měsíční záloha potom 9734 Kč (116 800 Kč : 12 měsíců). I když finanční situace paní Kateřiny je velmi příznivá, neboť její skutečný hrubý měsíční zisk byl téměř 90 000 Kč (výdaje uplatněné paušálem jsou vyšší než skutečné výdaje), na průměrný důchod by paní Kateřina nedosáhla ani při vysoké době pojištění, jak si vypočítáme v tabulce níže. Při době pojištění v rozsahu 47 let musí měsíční záloha činit 9766 Kč.

Spočítejte si svůj starobní důchod v naší kalkulačce

Průměrný důchod a měsíční záloha

Měsíční částka starobního důchodu závisí nejenom na výši rozhodných příjmů, ale i na získané době pojištění. V následující tabulce máme pro názornost vypočteny varianty, kdy dosáhne OSVČ na průměrný důchod. Vzhledem k tomu, že všechny státní důchody se od ledna 2024 zvýšily o 360 Kč, jako průměrný starobní důchod posuzujeme částku 20 624 Kč (20 264 Kč + 360 Kč).

Při výpočtu nepočítáme s výchovným na děti a osobní vyměřovací základ za všechny hodnocené roky odpovídá právě aktuálně placené měsíční záloze na sociálním pojištění. Minimální doba pojištění pro přiznání starobního důchodu v roce 2024 činí 35 let. Zvolená doba pojištění se tak pohybuje v intervalu 35 let až 47 let.

Zdroj: vlastní výpočet autora

Tip: Důchodová reforma počítá s novými čísly při výpočtu starobní penze. Pro mnohé dokonce bude vyšší

OSVČ by musely platit výrazně vyšší zálohy

Z výše uvedené tabulky je názorně vidět, že pro přiznání průměrného starobního důchodu musí platit OSVČ velmi vysoké zálohy na sociálním pojištění, které s nižší dobou pojištění znatelně rostou.

Vzhledem k tomu, že řada OSVČ platí minimální měsíční zálohu nebo zpravidla do dvojnásobku minimální zálohy, má průměrný důchod v praxi velmi málo OSVČ. V budoucnu se bude přitom počet OSVČ s průměrným důchodem ještě snižovat, neboť aktuálně má hodně OSVČ v průběhu pojištění zohledněno alespoň několik let zaměstnání, což jim osobní vyměřovací základ (průměrnou hrubou měsíční mzdu za odpracované roky v současné hodnotě) zvyšuje. O tom, jak je možné si platit dobrovolné sociální pojištění, čtěte zde na stránkách České správy sociálního zabezpečení.