Kterým poměrně movitým lidem hrozí v roce 2024 podprůměrný důchod

Měsíční částka starobního důchodu závisí na získané době pojištění a rozhodných příjmech od roku 1986, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění. Při výpočtu starobního důchodu v roce 2024 se hodnotí příjmy v letech 1986 až 2023. Z rozhodných příjmů se vypočítá průměrná hrubá měsíční mzda v současné hodnotě (tzv. osobní vyměřovací základ). Doba pojištění se počítá v celých ukončených letech.

• Průměrný důchod v roce 2024
• Praktický příklad 1: Vysoké pasivní příjmy
• Praktický příklad 2: Odchod do předčasného důchodu
• Praktický příklad 3: Dlouhodobé podnikání
• Praktický příklad 4: Minimální doba pojištění
• Praktický příklad 5: Práce v zahraničí
• Praktický příklad 6: Značné kolísání příjmů v letech

Zdroj: Depositphotos

Průměrný důchod v roce 2024

K 31. 12. 2023 činil průměrný starobní důchod 20 264 Kč. Při lednové valorizaci se zvýšila všem státním důchodům základní výměra důchodu o 360 Kč. Při zohlednění této valorizace tedy činil průměrný starobní důchod ze začátku roku 2024 částku 20 624 Kč. Podívejme se v několika vybraných příkladech, kdy není lidem s vysokými příjmy přiznán ani takto vysoký starobní důchod.

Tip: Porovnání důchodů podle výše mzdy v letech 2024, 2020 a 2016

Praktický příklad 1: Vysoké pasivní příjmy

Paní Zuzana odejde v roce 2024 do řádného starobního důchodu, přičemž jí bude přiznán měsíční starobní důchod ve výši 19 147 Kč. Paní Zuzana bude mít podprůměrný důchod, přestože v produktivním životě platila vysoké odvody na dani z příjmů.

Důvodem vysokých plateb na dani z příjmů byly vysoké příjmy z kapitálového majetku (podle § 8 zákona o daních z příjmů) a z nájmu (dle § 9 zákona o daních z příjmů). Kromě těchto vysokých příjmů měla paní Zuzana i příjem ze zaměstnání, pracovala však dlouhodobě pouze na zkrácený úvazek.

Z kapitálového majetku a z nájmu se sociální pojištění neplatilo, takže tyto vysoké příjmy nemají žádný vliv na výpočet řádného starobního důchodu paní Zuzany. Přestože měla paní Zuzana nadprůměrnou hodinovou mzdu ze zaměstnání na zkrácený úvazek, pro důchodové účely je rozhodující měsíční hrubá mzda, která byla lehce podprůměrná. Paní Zuzana tak bude mít přiznán podprůměrný starobní důchod, i když platila vysokou daň z příjmů.

Spočítejte si svůj starobní důchod v naší kalkulačce

Praktický příklad 2: Odchod do předčasného důchodu

Pan Radim má průměrnou hrubou měsíční mzdu za odpracované roky ve výši 60 000 Kč a odešel v dubnu do předčasného důchodu dříve o 1080 dní před dosažením řádného důchodového věku. Pan Radim získal dobu pojištění v rozsahu 43 let. Panu Radimovi byl přiznán měsíční předčasný důchod ve výši 18 312 Kč.

I když měl pan Radim po celý produktivní život nadprůměrnou mzdu, má podprůměrný důchod. Podmínky pro výpočet předčasného důchodu se od října 2023 zpřísnily, neboť se zvýšilo krácení za předčasnost. Při odchodu do předčasného důchodu příliš brzy je tak nutné počítat se značně nižším starobním důchodem.

Čtěte také: Do důchodu v 61 letech? Jak moc si pohorší muž proti ženě s dětmi

Praktický příklad 3: Dlouhodobé podnikání

Podnikatelka Simona sice platila během své podnikatelské kariéry oproti ostatním OSVČ vysoké zálohy na sociálním pojištění, v roce 2023 ve výši 8000 Kč měsíčně, přesto nebude mít paní Simona ani průměrný starobní důchod. Pro přiznání průměrného starobního důchodu musí totiž OSVČ platit ještě značně vyšší zálohy na sociálním pojištění, např. při získání doby pojištění v rozsahu 45 let téměř ve výši 11 000 Kč. Osoby samostatně výdělečně činné mají v praxi průměrný starobní důchod výjimečně.

Zdroj: YouTube.com / Česká správa sociálního zabezpečení

Praktický příklad 4: Minimální doba pojištění

Pan Robert má průměrnou mzdu za odpracované roky ve výši 55 000 Kč. Výdělky měl však ještě vyšší, ale u pana Roberta došlo k rozmělnění osobního vyměřovacího základu z důvodu mezer v pojištění. Pan Robert získal pouze minimální nutnou dobu pojištění v rozsahu 35 let. Bez ukončení celého 35. roku pojištění by dokonce nebyl panu Robertovi starobní důchod vůbec přiznán. Nízká doba pojištění a rozmělnění osobního vyměřovacího základu má na následek, že je panu Robertovi přiznán v dubnu letošního roku podprůměrný starobní důchod ve výši 19 424 Kč.

Tip: Kalkulačka věku odchodu do důchodu

Praktický příklad 5: Práce v zahraničí

Paní Eva pracovala přes 10 let v Německu, kde měla velmi vysoké příjmy. Tyto nadstandardní příjmy z Německa se však nezohlední při výpočtu starobního důchodu z Česka. Vzhledem k průběhu pojištění bude mít paní Eva nárok na poměrný starobní důchod z Německa i na poměrný starobní důchod z Česka. Výpočet starobního důchodu z Česka bude odpovídat průběhu pojištění v Česku. Paní Eva tak bude z Česka pobírat podprůměrný starobní důchod.

Praktický příklad 6: Značné kolísání příjmů v letech

Pan Martin měl v posledních sedmi letech před odchodem do starobního důchodu značně nadprůměrné příjmy. Na začátku pracovní kariéry měl však pan Martin podprůměrné příjmy. Vzhledem k tomu, že při výpočtu starobního důchodu v roce 2024 vstupují do výpočtové formule starobního důchodu příjmy za 38 let, je celkový osobní vyměřovací základ pana Martina podprůměrný a i výsledně přiznaný starobní důchod v částce 19 815 Kč je podprůměrný.