Možnost rozvrhnout si pracovní dobu získají i zaměstnanci na pracovišti zaměstnavatele

Možnost rozvrhování pracovní doby se nemá vztahovat pouze na zaměstnance pracující z domu, ale i na situace, kdy vykonávají práci přímo na pracovišti zaměstnavatele.

• Písemná dohoda o rozvržení pracovní doby zaměstnancem
• Zánik dohody o rozvržení pracovní doby zaměstnancem
• Dodržování doby odpočinku zaměstnancem
• Evidence odpracované doby
• Fiktivní rozvrh pracovní doby a překážky v práci

Podmínkou pro rozvržení pracovní doby zaměstnancem je písemná dohoda

Pro to, aby si mohl zaměstnanec určovat rozvržení týdenní pracovní doby, je nutné, aby o tom byla sepsána písemná dohoda mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. V dohodě mohou být například sjednány podmínky, za jakých bude mít zaměstnanec možnost si pracovní dobu plánovat. Úprava může například obsahovat ustanovení, že si zaměstnanec nebude moci rozvrhovat pracovní dobu na víkendy, v noční době apod.

Pokud jde o zaměstnance pracujícího přímo na pracovišti, musí dohoda obsahovat také způsob, jakým zaměstnanec předem zaměstnavateli oznámí rozvrh pracovní doby či jeho změnu. Povinnost se nemá vztahovat na zaměstnance pracující na dálku.

Rozvrhnout si pracovní dobu budou moci i lidé pracující na dohody

Písemná dohoda o tom, že si zaměstnanci sami rozvrhují pracovní dobu, má jít uzavřít také s tzv. dohodáři, tedy lidmi pracujícími na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti.

Zánik dohody o rozvrhování pracovní doby zaměstnancem

Dohodu o rozvržení pracovní doby zaměstnancem půjde rozvázat dohodou mezi oběma stranami, nebo výpovědí od jedné strany z jakéhokoliv důvodu, nebo také bez uvedení důvodu.

U výpovědi se navrhuje 15denní výpovědní doba, která začíná běžet již dnem, v němž byla výpověď doručena druhé straně. Zároveň se zaměstnanec se zaměstnavatelem mohou domluvit na jiné výpovědní době.

Tip: Výpověď bez udání důvodu v novele zákoníku práce není. Zato se zkrátí výpovědní lhůta

Při rozvržení pracovní doby musí být dodržena doba odpočinku

Povinností zaměstnance bude rozvrhnout si pracovní dobu tak, aby dodržel dobu odpočinku podle zákoníku práce. Jde tedy o zajištění nepřetržitého denního odpočinku a nepřetržitého odpočinku v týdnu, čerpání přestávek na jídlo a oddech, bezpečnostní přestávky apod.

Evidenci odpracované doby zajišťuje zaměstnavatel

I v případě, že si zaměstnanec sám bude určovat rozvržení pracovní doby, zůstává i nadále povinnost zaměstnavateli evidovat odpracovanou dobu. Po zaměstnanci však může požadovat například předkládání výkazu práce, podle kterých bude zaměstnavatel pracovní dobu evidovat.

Zaměstnavatel musí předem určit fiktivní rozvrh pracovní doby

Dále návrh z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance, čerpání dovolené a náhrady za svátky stanovuje zaměstnavatelům povinnost „fiktivně“ rozvrhnout pracovní dobu. Je však potřeba, aby se fiktivní rozvrh co nejblíže podobal realitě, tedy tomu, jak by zaměstnanec pracoval, kdyby překážka nenastala. 

„Bude-li mít tedy například zaměstnanec s 40hodinovou stanovenou týdenní pracovní dobou fiktivní rozvrh určen na dny pondělí až pátek od 8:00 do 16:00 a zúčastní se ve středu pohřbu rodiče, náhradu mzdy obdrží za dobu 8 hodin a tato doba se mu rovněž započte do odpracované doby (viz § 348 odst. 1 písm. a) zákoníku práce). Stejně tak tomu bude, bude-li zaměstnanec v tento den čerpat dovolenou,“ uvádí příklad důvodová zpráva návrhu zákona.

Avšak i v tomto případě se zaměstnanec se zaměstnavatelem mohou dohodnout i jinak. Například zaměstnanec nemusí zaměstnavatele o překážce ani informovat – překážku si naplánuje mimo pracovní dobu.

Při dalších překážkách v práci podle nařízení vlády č. 590/2006 Sb. zaměstnanci, který si sám rozvrhuje pracovní dobu, náhrada mzdy nepřísluší. Výjimku však tvoří svatby, pohřby, přestěhování a pracovnělékařské prohlídky. Zaměstnavatel však může podle svého rozhodnutí zaměstnanci proplatit i jiné překážky.

Novelu zákoníku práce bude v nejbližší době projednávat vláda. S jeho účinností se počítá od 1. ledna 2025, pokud do této doby projde celým legislativním procesem.

Čtěte také:

Zaměstnanec bude déle (ne)chráněn zkušební dobou. Novela zákoníku práce ji prodlouží

Může vám šéf přikázat čerpání neplaceného volna?