Co vědět o důchodových příjmech v 10 bodech

Základními dvěma vstupními údaji pro výpočet starobního důchodu jsou: osobní vyměřovací základ (průměrná mzda za odpracované roky) a získaná doba pojištění. Dosahované příjmy v produktivním věku jsou důležité, každá tisícikoruna hraje roli.

• Důchodové příjmy ovlivňují pouze procentní výměru důchodu
• Rozhodují odvody na sociální pojištění
• Hodnotí se příjmy za 38 let
• Výpočet průměrné mzdy v současné hodnotě
• Maximální vyměřovací základ od roku 2008
• Každý rok hraje stejnou roli
• Příjmy v aktuálním roce se nehodnotí
• Redukce osobního vyměřovacího základu
• Stejný výpočet osobního vyměřovacího základu při řádném i předčasném důchodu
• Maximální výpočtový základ

Zdroj: Depositphotos

Důchodové příjmy ovlivňují pouze procentní výměru důchodu

Každý starobní důchod se skládá ze základní a procentní výměry důchodu. Základní výměra důchodu je stejná (až na výjimku u poměrných důchodů) a v letošním roce činí 4400 Kč. Procentní výměra důchodu závisí na vlastním průběhu pojištění. Dosahované příjmy v předdůchodovém věku tedy ovlivňují pouze procentní výměru důchodu.

Tip: Co zvýší důchod více? Rok pojištění navíc, nebo mzda vyšší o dva tisíce?

Rozhodují odvody na sociální pojištění

Do výpočtové formule starobního důchodu vstupují pouze příjmy, ze kterých bylo v produktivním věku zaplaceno sociální pojištění. Např. z pasivních příjmů (z kapitálu nebo z nájmu) se sociální pojištění neplatí, takže neovlivňují částku starobního důchodu.

Spočítejte si svůj starobní důchod v naší kalkulačce

Hodnotí se příjmy za 38 let

Při výpočtu starobního důchodu v roce 2024 se hodnotí příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění v letech 1986 až 2023, tedy za 38 let. Vzhledem k takto dlouhému rozhodnému příjmovému období několik příjmově lepších nebo příjmově horších let zvýší či sníží důchod méně, než většina žadatelů o starobní důchod očekává.

Výpočet průměrné mzdy v současné hodnotě

Z rozhodných důchodových příjmů se vypočítá osobní vyměřovací základ neboli průměrná hrubá měsíční mzda v současné hodnotě. Ročními důchodovými příjmy u zaměstnanců je úhrn měsíčních hrubých mezd, a nikoliv čistých mezd nebo superhrubých mezd. Jednotlivé roční příjmy v minulých letech se přepočítávají na současnou úroveň pomocí koeficientů zohledňujících inflaci.

Čtěte také: Porovnání důchodů podle výše mzdy v letech 2024, 2020 a 2016

Maximální vyměřovací základ od roku 2008

Od roku 2008 je v Česku zaveden pro výpočet sociálního pojištění maximální vyměřovací základ neboli strop. Např. za rok 2023 to je částka 1 935 552 Kč. Hrubé mzdy nad roční limity tedy již měsíční částku starobního důchodu nezvyšují. Ještě v roce 2007 však nebyl maximální vyměřovací základ stanoven, takže někteří žadatelé o důchod mohou mít za dřívější roky značně vyšší jednotlivé roční vyměřovací základy.

Každý rok hraje stejnou roli

Při výpočtu osobního vyměřovacího základu nedochází k žádnému zvýhodnění či znevýhodnění příjmů v předdůchodovém věku. Příjmy na začátku pracovní kariéry (od roku 1986) mají tedy stejnou váhu jako příjmy třeba v posledních třech letech před odchodem do penze.

Příjmy v aktuálním roce se nehodnotí

Občané, kteří odejdou do starobního důchodu v roce 2024, musejí počítat s tím, že příjmy v aktuálním roce se do důchodu nepočítají. A to ani při odchodu do starobního důchodu v prosinci.

Tip: Důchodový věk poroste. Možná ale jinak, než se předpokládalo

Redukce osobního vyměřovacího základu

Při výpočtu starobního důchodu dochází k redukci osobního vyměřovacího základu. V první redukční hranici (do 19 346 Kč) se započítává ze 100 %, ve druhé redukční hranici (od 19 346 Kč do 175 868 Kč) potom z 26 %. Z důvodu existence redukčních hranic je samotný výpočet starobního důchodu výhodnější pro lidi s nižšími příjmy, kdy s rostoucí průměrnou mzdou za odpracované roky klesá náhradový poměr při odchodu do důchodu.  

Jak žádat o starobní důchod online? 

Zdroj: YouTube.com / Česká správa sociálního zabezpečení

Stejný výpočet osobního vyměřovacího základu při řádném i předčasném důchodu

Na výpočet osobního vyměřovacího základu nemá vliv, zda se odchází do řádného starobního důchodu, nebo do předčasného důchodu. Při volbě předčasného důchodu však dochází ke krácení vypočtené procentní výměry důchodu. Samotný výpočet osobního vyměřovacího základu je však stejný.

Maximální výpočtový základ

Redukovaným osobním vyměřovacím základem je výpočtový základ. Procentní výměra starobního důchodu je následně 1,5 % za každý ukončený rok pojištění právě z výpočtového základu. Vzhledem k zápočtu ve druhé redukční hranici je nepřímo stanoven maximální výpočtový základ, který v roce 2024 nemůže být vyšší než 60 042 Kč. Z toho vyplývá, že maximální měsíční starobní důchod přiznaný v roce 2024 závisí na získané době pojištění, např. při 46 letech činí 45 829 Kč.