Ve kterých zemích OECD nejvíce kleslo zdanění práce?

15.07.2024 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


Česko patří mezi desítku členských zemí OECD, ve kterých zdanění práce mezi roky 2007 a 2022 nejvíce pokleslo. Jak se během let lišilo zdanění práce u průměrné mzdy v jednotlivých zemích OECD?

Do celkového zdanění práce je nutné zohlednit nejenom odvody zaměstnance na dani z příjmů, sociálním a zdravotním pojištění, ale i povinné pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance. V roce 2022 dosahovalo zdanění práce v Česku u průměrné mzdy podle databáze OECD 39,8 %, v tabulce v článku máme proveden podrobný výpočet.

Zdroj: Depositphotos

Výpočet zdanění u české mzdy podle OECD

Podle databáze OECD činila průměrná roční hrubá mzda za rok 2022 v Česku 472 783 Kč, měsíčně tedy 39 399 Kč. Při výpočtu daně z příjmů fyzických osob se počítá pouze s uplatněním základní daňové slevy na poplatníka. Výpočet je proveden podle legislativy roku 2022.

Položka

Částka

Hrubá mzda

39 399 Kč

Sociální pojištění placené zaměstnavatelem

9771 Kč (39 399 × 24,8 %)

Zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem

3546 Kč (39 399 × 9 %)

Mzdové náklady

52 716 Kč (39 399 + 9771 + 3546)

Daňový základ

39 400 Kč (hrubá mzda na stokoruny nahoru)

Daň z příjmů

3340 Kč (39 400 × 15 % − 2570)

Sociální pojištění placené zaměstnancem

2561 Kč (39 399 × 6,5 %)

Zdravotní pojištění placené zaměstnancem

1773 Kč (39 399 × 4,5 %)

Čistá mzda

31 725 Kč (39 399 − 3340 − 2561 − 1773)

Daně ze mzdy

20 991 Kč (52 716 − 31 725)

Zdanění práce (v %)

39,8 % (20 991 : 52 716)

Zdroj: vlastní výpočet autora

Za rok 2022 bylo zdanění práce u průměrné mzdy z členských zemí OECD nejvyšší v Belgii (53,0 %), v Německu (48,3 %), v Rakousku (47,8 %), ve Francii (47,0 %), v Itálii (45,9 %), ve Finsku (43,1 %), ve Slovinsku (42,8 %), ve Švédsku (42,4 %), v Portugalsku (41,9 %), na Slovensku (41,6 %) a v Maďarsku (41,2 %). Nižší zdanění než 25 % bylo pouze v Chile, na Novém Zélandu, v Mexiku, ve Švýcarsku, v Izraeli a v Koreji.

Mzdová kalkulačka 2024

 

Zdanění práce je v evropských zemích OECD v průměru značně vyšší než v mimoevropských členských zemích OECD. Hlavním důvodem je vysoké povinné pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance. V evropských zemích je propracovanější sociální síť, což znamená vyšší nemocenské dávky, mateřskou, podporu v nezaměstnanosti. Rovněž jsou v průměru v evropských zemích vyšší státní důchody.

Tip: Ve kterých zemích OECD jsou nejvyšší mzdy a jak si stojí Česko

Vývoj zdanění práce v Česku

V další tabulce máme uveden vývoj zdanění práce v Česku od roku 2007 do roku 2022, vždy u průměrné mzdy. Údaje jsou převzaty ze statistické databáze OECD (Taxes on labour income). Jak je z tabulky názorně vidět, zdanění práce u průměrné mzdy bylo v Česku pod 40% hranicí pouze v roce 2022.

Rok

Zdanění práce

Rok

Zdanění práce

2022

39,8 %

2014

42,6 %

2021

40,0 %

2013

42,4 %

2020

44,1 %

2012

42,5 %

2019

44,0 %

2011

42,6 %

2018

43,7 %

2010

42,1 %

2017

43,4 %

2009

42,0 %

2016

43,0 %

2008

43,4 %

2015

42,8 %

2007

42,9 %

Pramen: OECD, Tax Database, Taxes on labour income

Čtěte také: Průměrná mzda už atakuje 44 tisíc a reálná roste, spočítali statistici

OECD: Porovnání let 2022 a 2007

V roce 2022 bylo zdanění práce u průměrné mzdy oproti roku 2007 v 16 členských zemích OECD nižší o více než jedno procento. O více než tři procenta se snížilo zdanění práce u průměrné mzdy pouze v devíti členských zemích OECD, a sice v Česku, v Nizozemí, v Dánsku, v Německu, v Polsku, v Litvě, v Řecku, v Turecku a v Maďarsku.

Naproti tomu v devíti členských zemích OECD se zdanění práce u průměrné mzdy zvýšilo o více než jedno procento a pouze v šesti členských zemích OECD se zvýšilo o více než tři procenta (v Japonsku, v Mexiku, v Koreji, v Portugalsku, v Lucembursku a v Irsku).

 

Čtěte také:

Příležitostným příjmem bez zdanění si můžete letos vydělat více

Na letní brigádu už ve 14 letech. Novela zákoníku práce změní zaměstnávání mladistvých

Autor článku

Petr Gola

Petr Gola  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 4.5
Hlasováno: 1 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU