OSVČ, které vstoupí do dobrovolného daňového paušálu, platí jednou měsíční daňovou platbou všechny přímé daně, tedy daň z příjmů, sociální pojištění i zdravotní pojištění. Nyní se v textu však zaměříme na výpočet důchodu OSVČ, které do daňového paušálu nevstoupily a měsíčně fakturují za své činnosti 100 000 Kč.
- Pro důchodové účely nerozhoduje fakturace
- Praktický výpočet – vyměřovací základ za rok 2023
- Jaký důchod lze očekávat?
Pro důchodové účely nerozhoduje fakturace
Základním vstupním příjmovým ročním údajem pro výpočet starobního důchodu je u osob samostatně výdělečně činných vyměřovací základ, což je částka, ze které se za daný rok sociální pojištění skutečně vypočítalo. Roční vyměřovací základ je přitom značně nižší než roční fakturovaná částka. Fakturovaná částka se snižuje o související výdaje a skutečný vyměřovací základ u OSVČ v minulých letech činil polovinu daňového základu.
Při výpočtu starobního důchodu v roce 2024 se hodnotí roční vyměřovací základy v letech 1986 až 2023, kdy dřívější příjmy se přepočítávají na současnou úroveň pomocí koeficientů zohledňujících inflaci.
Čtěte také: Jak sníží podnikání v předdůchodovém věku vyměřený důchod
Praktický výpočet – vyměřovací základ za rok 2023
Živnostník Pavel fakturoval každý měsíc v loňském roce 100 000 Kč. Celkové roční příjmy byly tedy 1 200 000 Kč. Výdaje uplatňuje pan Pavel 60procentním výdajovým paušálem (ostatní živnost). Roční výdaje jsou tedy 720 000 Kč (1 200 000 Kč × 60 %).
Daňový základ za rok 2023 měl pan Pavel ve výši 480 000 Kč (1 200 000 Kč − 720 000 Kč). Skutečný vyměřovací základ za rok 2023 činil polovinu daňového základu, což je 240 000 Kč. Sociální pojištění za rok 2023 se proto vypočítalo jen z částky 240 000 Kč a činilo 70 080 Kč (240 000 Kč × 29,2 %).
S ohledem na budoucí výpočet starobního důchodu je na tom pan Pavel stejně jako zaměstnanec s roční hrubou mzdou 240 000 Kč, což odpovídá hrubé měsíční mzdě 20 000 Kč.
I když tedy pan Pavel vystavuje měsíčně faktury v souhrnné částce 100 000 Kč, pro budoucí výpočet starobního důchodu je na tom pouze nepatrně lépe než zaměstnanec pracující za minimální mzdu a jeho „důchodová mzda“ nedosahuje ani poloviny průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství. Starobní důchod bude mít pan Pavel podprůměrný, viz naše porovnání důchodů z minimálních záloh a z minimální mzdy.
Spočítejte si svůj starobní důchod v naší kalkulačce
Jaký důchod lze očekávat?
V následující tabulce máme vypočten řádný starobní důchod podle výpočtové formule roku 2024 v případě, že osobní vyměřovací základ (průměrná hrubá měsíční mzda za odpracované roky) činí právě 20 000 Kč. Měsíční částku starobního důchodu však ovlivňují nejenom rozhodné příjmy, ale i získaná doba pojištění, takže máme důchod vypočten u různých dob pojištění. Při výpočtu nepočítáme s výchovným na děti.
Osobní vyměřovací základ |
Doba pojištění |
Starobní důchod |
20 000 Kč |
35 let |
14 647 Kč |
20 000 Kč |
37 let |
15 232 Kč |
20 000 Kč |
39 let |
15 818 Kč |
20 000 Kč |
41 let |
16 403 Kč |
20 000 Kč |
43 let |
16 989 Kč |
20 000 Kč |
45 let |
17 574 Kč |
20 000 Kč |
47 let |
18 160 Kč |
20 000 Kč |
49 let |
18 745 Kč |
Zdroj: vlastní výpočet autora
OSVČ mají v průměru citelně nižší starobní důchody než zaměstnanci. Ani stotisícová fakturace nestačí na průměrný starobní důchod. Při získání doby pojištění v rozsahu 45 let činí v takovém případě totiž měsíční důchod jen 17 574 Kč. Vlastní finanční zajištění na penzi je tedy pro OSVČ ještě značně důležitější než pro zaměstnance. Pokud chce OSVČ získávat od státu více peněz ve stáří, musí se registrovat k platbě dobrovolného důchodového pojištění nad rámec toho, co vychází z odvodů podle výše uvedených vzorců.