Deset negativních důchodových změn z posledních let

Plánovaná důchodová reforma počítá s horším výpočtem starobního důchodu v budoucnu a s dalším prodlužováním důchodového věku. Již aktuálně platná legislativa je však značně přísnější, než byla v dřívějších letech. Jaké byly hlavní negativní změny pro žadatele o starobní důchod?

• Postupné zvyšování řádného důchodového věku
• Zvyšování minimální doby pojištění
• Nehodnocení doby studia od roku 2010
• Redukce osobního vyměřovacího základu
• Rozšíření hodnoceného příjmového období
• Přísnější hodnocení doby na Úřadu práce
• Pozdější odchod do předčasného důchodu
• Zvýšení krácení u předčasného důchodu
• Vyšší nutná minimální doba pojištění u předčasného důchodu
• Omezená valorizace u předčasných důchodů

Zdroj: Depositphotos

Postupné zvyšování řádného důchodového věku

Žadatelé o starobní důchod v roce 2024 odcházejí do důchodu výrazně později než jejich rodiče. Řádný důchodový věk se v Česku neustále prodlužuje. Každý ročník narození odchází do důchodu o nějaký měsíc později. Podle aktuální legislativy je přitom řádný důchodový věk „zastropován“ na 65 letech, plánovaná důchodová reforma počítá s dalším postupným zvyšováním řádného důchodového věku i nad 65 let.

Tip: Kalkulačka důchodového věku pro váš ročník

Zvyšování minimální doby pojištění

Pro přiznání řádného starobního důchodu je nutné dosáhnout nejenom řádného důchodového věku, ale i získat minimální dobu pojištění. Minimální doba pojištění se přitom během let zvyšovala. Ještě v roce 2009 stačilo získat dobu pojištění v rozsahu 25 let, aktuálně je nutné získat dobu pojištění již v rozsahu 35 let.

Čtěte také: Nesplňujete potřebnou dobu pojištění pro odchod do důchodu? Pravidla toho odloženého se zmírní

Nehodnocení doby studia od roku 2010

Měsíční částku starobního důchodu ovlivňují nejenom rozhodné příjmy, ale i získaná doba pojištění. Do doby pojištění se přitom započítávají nejenom odpracované roky, ale i tzv. náhradní doby pojištění. Mezi náhradní doby pojištění přitom v zákonném rozsahu patří i doba studia, ale pouze před rokem 2010. Nezapočítávání doby studia výrazně v budoucnu ovlivní výši důchodu budoucích žadatelů o důchod.

Redukce osobního vyměřovacího základu

Průměrná mzda v současné hodnotě za odpracované roky (tzv. osobní vyměřovací základ) se při výpočtu starobního důchodu redukuje.

V roce 2024 se v první redukční hranici (do 19 346 Kč) započítává ze 100 %, ve druhé redukční hranici (od 19 346 Kč do 175 868 Kč) z 26 % a k částce osobního vyměřovacího základu nad druhou redukční hranici (nad 175 868 Kč) se nepřihlíží.

V roce 2010 byly také dvě redukční hranice (10 500 Kč a 27 000 Kč), ale v první se započítával osobní vyměřovací základ ze 100 %, ve druhé z 30 % a potom z 10 %. V roce 2010 tedy ovlivňoval výši důchodu celý osobní vyměřovací základ, žádná částka „nepropadla“.

Spočítejte si svůj starobní důchod v naší kalkulačce

Rozšíření hodnoceného příjmového období

Průměrná mzda při výpočtu starobního důchodu se vypočítává z rozhodných příjmů od roku 1986. Při výpočtu starobního důchodu např. v roce 2010 se hodnotily příjmy v letech 1986 až 2009, tedy za 24 let.

Při výpočtu starobního důchodu v roce 2024 se hodnotí příjmy v letech 1986 až 2023, tedy za 38 let. Současným žadatelům o starobní důchod se tak počítají i příjmy na začátku pracovní kariéry, kdy byly ve většině případů zpravidla nižší než v předdůchodovém věku, což samozřejmě ovlivňuje i samotnou výši průměrné mzdy za odpracované roky.

Čtěte také: Co zvýší důchod více? Rok pojištění navíc, nebo mzda vyšší o dva tisíce?

Přísnější hodnocení doby na Úřadu práce

Evidence na Úřadu práce se v zákonném rozsahu započítává jako náhradní doba pojištění pro důchodové účely. Podmínky zápočtu se během let zpřísnily. Např. náhradní doba pojištění před rokem 2010 se do doby pojištění nutné pro přiznání starobního důchodu započítává ze 100 %, od roku 2010 z 80 %.

Pozdější odchod do předčasného důchodu

V roce 2024 je možné odejít do předčasného důchodu nejdříve tři roky před dosažením řádného důchodového věku. Přitom ještě v září 2023 mohli občané mající řádný důchodový věk vyšší než 63 let odejít do předčasného důchodu v 60 letech, např. i o čtyři roky a osm měsíců dříve před dosažením řádného důchodového věku.

Zvýšení krácení u předčasného důchodu

Krácení u předčasného důchodu se provádí za každých započatých 90 kalendářních dní předčasnosti. Od října 2023 činí přitom krácení 1,5 % výpočtového základu za každý interval předčasnosti. Přitom ještě v roce 2009 činilo krácení 0,9 % výpočtového základu za každý interval předčasnosti. Krácení u předčasného důchodu se během let postupně zvyšovalo.

Vyšší nutná minimální doba pojištění u předčasného důchodu

Pro přiznání předčasného důchodu bylo vždy nutné získat stejnou dobu pojištění jako pro přiznání řádného starobního důchodu. Od října 2024 to však nebude platit. Podmínky pro přiznání předčasného důchodu budou přísnější než podmínky pro přiznání řádného starobního důchodu. Minimální doba pojištění u předčasného důchodu bude činit 40 let.

Omezená valorizace u předčasných důchodů

Všechny státem vyplácené důchody se valorizují. Nárok na valorizaci je ze zákona. Způsob valorizace byl přitom stejný pro řádné starobní i předčasné důchody. Při přiznání předčasného důchodu od října 2023 je však až do dosažení řádného důchodového věku omezena valorizace, když se zvyšuje pouze základní výměra důchodu.

Jak žádat o starobní důchod online? 

Zdroj: YouTube.com / Česká správa sociálního zabezpečení