Lidé, kteří pracují i po dosažení řádného důchodového věku a nepobírají důchod na účet, mají nárok na výhodnější výpočet výše penze. Za každých odpracovaných 90 kalendářních dní po dosažení řádného důchodového věku se zvyšuje procentní zápočet z výpočtového základu o 1,5 %. Zákonnou podmínkou samozřejmě je, že se z takové výdělečné činnosti odvádí sociální pojištění.
- Co je to výpočtový základ?
- Praktické výpočty
- Většině lidí se vyplatí spíš pracovat při důchodu než jeho čerpání odkládat
Co je to výpočtový základ?
Příjmovým údajem, ze kterého se počítá starobní důchod, je osobní vyměřovací základ (průměrná hrubá měsíční mzda v současné hodnotě).
Osobní vyměřovací základ se při výpočtu starobního důchodu redukuje. Do částky 19 346 Kč se započítává ze 100 %, od částky 19 346 Kč do 175 868 Kč potom z 26 %.
Redukovaným osobním vyměřovacím základem je právě výpočtový základ. Procentní výměra starobního důchodu následně činí 1,5 % za každý celý ukončený rok pojištění. Tříměsíční přesluhování tak zvýší měsíční částku důchodu stejně jako celý další rok pojištění.
Spočítejte si svůj starobní důchod v naší kalkulačce
Praktické výpočty
V tabulce níže máme vypočten řádný starobní důchod u různých osobních vyměřovacích základů podle výpočtové formule letošního roku (bez nároku na výchovné) ve dvou variantách:
- V první variantě počítáme s odchodem do starobního důchodu při dosažení řádného důchodového věku a získání vysoké doby pojištění v rozsahu 46 let.
- Ve druhé variantě počítáme s odchodem do starobního důchodu při přesluhování o půl roku, přesně tedy dvakrát 90 kalendářních dní, a zvýšení výpočtového základu o 2 × 1,5 %.
Osobní vyměřovací základ |
Doba pojištění |
Klasický starobní důchod |
Důchod při přesluhování 2 × 90 kalendářních dní |
Zvýšení důchodu |
20 000 Kč |
46 let |
17 867 Kč |
18 453 Kč |
586 Kč |
30 000 Kč |
46 let |
19 661 Kč |
20 325 Kč |
664 Kč |
40 000 Kč |
46 let |
21 455 Kč |
22 197 Kč |
742 Kč |
50 000 Kč |
46 let |
23 249 Kč |
24 069 Kč |
820 Kč |
60 000 Kč |
46 let |
25 043 Kč |
25 941 Kč |
898 Kč |
70 000 Kč |
46 let |
26 837 Kč |
27 813 Kč |
976 Kč |
80 000 Kč |
46 let |
28 631 Kč |
29 685 Kč |
1054 Kč |
90 000 Kč |
46 let |
30 425 Kč |
31 557 Kč |
1132 Kč |
100 000 Kč |
46 let |
32 219 Kč |
33 429 Kč |
1210 Kč |
125 000 Kč |
46 let |
36 704 Kč |
38 109 Kč |
1405 Kč |
150 000 Kč |
46 let |
41 189 Kč |
42 789 Kč |
1600 Kč |
Zdroj: vlastní výpočet autora
Z tabulky názorně vidíme, že nejvíce z důvodu přesluhování stoupne starobní důchod lidem s vysokými příjmy, a to nejenom v korunovém, ale i v procentním vyjádření.
Při osobním vyměřovacím základu ve výši 30 000 Kč stoupne měsíční důchod o 664 Kč (na 20 325 Kč místo 19 661 Kč), což je více o 3,38 %, při osobním vyměřovacím základu ve výši 90 000 Kč stoupne měsíční důchod o 1132 Kč (z 30 425 Kč na 31 557 Kč), což je o 3,72 % více.
Tip: Nesplňujete potřebnou dobu pojištění pro odchod do důchodu? Pravidla toho odloženého se zmírní
Většině lidí se vyplatí spíš pracovat při důchodu, než jeho čerpání odkládat
Většina lidí, kteří chtějí i v řádném důchodovém věku pracovat, pobírá současně důchod a mzdu, odcházejí tedy do starobního důchodu ke dni dosažení řádného důchodového věku.
Výhoda přesluhování a zvýšení měsíčního důchodu se totiž projeví až v delším časovém horizontu, neboť se postupně smazává částka, kterou by daný člověk dostal, pokud by důchod začal dostávat na účet již od dosažení řádného důchodového věku. Rychleji přitom převáží výhoda přesluhování u občanů s vyššími příjmy, jak je vidět z výše uvedené tabulky.
Jak žádat o starobní důchod online?
Zdroj: YouTube.com / Česká správa sociálního zabezpečení