Jak souvisí výše daně z příjmů s výší budoucího důchodu

Pro důchodové účely nejsou rozhodující odvody na dani z příjmů fyzických osob, ale platby na sociálním pojištění během produktivního života.

Vysoké zdanitelné příjmy v daňovém přiznání podle § 8 (kapitálové příjmy), § 9 (z nájmu) a nebo podle § 10 (ostatní zdanitelné příjmy) zákona o daních z příjmů nemají žádný vliv na budoucí výpočet starobního důchodu, neboť se z nich neplatilo sociální pojištění. Pasivní příjmy starobní důchod vůbec neovlivňují. Odvodům na sociálním pojištění podléhají pouze aktivní příjmy ze zaměstnání a z podnikání.

• Praktický příklad
• U OSVČ rozhoduje vyměřovací základ
• Vedlejší činnost a důchod
• Hodnotí se roční vyměřovací základy od roku 1986

Praktický příklad

Paní Zuzana pracovala po celý rok 2023 za minimální mzdu 17 300 Kč, v některých měsících měla hrubou mzdu o něco vyšší. Roční hrubou mzdu má tedy 221 400 Kč. Současně má hrubý zisk z nájmu (tj. příjem ponížený o výdaje) ve výši 290 000 Kč. Daň z příjmů sice paní Zuzana za rok 2023 počítala z celkového daňového základu 511 400 Kč, vyměřovacím základem pro důchodové účely za rok 2023 je však pouze částka 221 400 Kč.

Hrubá mzda ze zaměstnání – řádek č. 31

V klasickém čtyřstránkovém daňovém přiznání je v řádku číslo 31 uvedena souhrnná hrubá roční mzda od všech zaměstnavatelů, které se získá z potvrzení o zdanitelných příjmech od všech zaměstnavatelů. Právě z hrubé mzdy během roku bylo zaplaceno sociální pojištění. Ročním vyměřovacím základem pro důchodové účely zaměstnanců majících pouze příjmy ze zaměstnání je souhrnná roční hrubá mzda.

Čtěte také: Proč mají někteří lidé se slušnou výplatou nižší důchod, než očekávali

U OSVČ rozhoduje vyměřovací základ

Osoby samostatně výdělečně činné vypočítávají roční sociální pojištění z vyměřovacího základu, přičemž od vypočteného ročního sociálního pojištění se odečtou zaplacené zálohy během roku.

Skutečným vyměřovacím základem za rok 2023 je polovina dílčího daňového základu ze samostatné výdělečné činnosti. V případě, že je skutečný vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ, se roční sociální pojištění vypočte právě z minimálního vyměřovacího základu. Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti po celý rok 2023 byla minimálním vyměřovacím základem částka 120 972 Kč.

Mzdová kalkulačka 2024

Dílčí základ daně z podnikání – řádek č. 37

Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti je v klasickém čtyřstránkovém daňovém přiznání v řádku číslo 37 uveden základ daně ze samostatné výdělečné činnosti. V případě, že je základ daně za rok 2023 vyšší než 241 944 Kč, potom je vyměřovacím základem za rok 2023 pro důchodové účely polovina z částky v řádku číslo 37. Jestliže je v řádku číslo 37 uvedena částka nižší než 241 944 Kč, potom je vyměřovacím základem pro důchodové účely částka 120 972 Kč.

Praktický příklad

Podnikatelka Eva měla za rok 2023 příjmy ve výši 914 600 Kč a výdaje ve výši 548 760 Kč. Základ daně ze samostatné výdělečné činnosti je tedy 365 840 Kč (914 600 Kč − 548 760 Kč). V řádku č. 37 daňového přiznání za rok 2023 má uvedenou částku 365 840 Kč. Sociální pojištění však zaplatila ze skutečného vyměřovacího základu, tj. poloviny daňového základu, ve výši 182 920 Kč (365 840 Kč × 50 %). Rozhodným důchodovým údajem za rok 2023 je částka 182 920 Kč.

Tip: Kdy si změnit zálohy na zdravotní a sociální pojištění?

Vedlejší činnost a důchod

Podnikající zaměstnanci mají v daňovém přiznání za rok 2023 uvedeny částky v řádcích 31 i 37. Jestliže je částka v řádku 37 vyšší než 96 777 Kč, potom se pro důchodové účely sčítá hodnota z řádku 31 a polovina z částky v řádku 37. Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti, což je splněno i při zaměstnání, se totiž z podnikání sociální pojištění vůbec neplatí, když je hrubý zisk do limitu. Pro celý kalendářní rok 2023 byl přitom limitem hrubý zisk do 96 777 Kč.

Čtěte také: Podnikání při zaměstnání v roce 2024: kdo ušetří na sociálním pojištění?

Hodnotí se roční vyměřovací základy od roku 1986

Při výpočtu starobního důchodu v roce 2024 se průměrná důchodová mzda vypočítává z jednotlivých ročních vyměřovacích základů v letech 1986 až 2023. Daňoví poplatníci s vysokými aktivními příjmy v roce 2023 mohou mít podprůměrný starobní důchod i z toho důvodu, že v předcházejících letech měli jednotlivé roční vyměřovací základy nízké. Pouze několik příjmově povedených let není zárukou nadprůměrného důchodu, vždyť při výpočtu starobního důchodu v roce 2024 se hodnotí příjmy za 38 let.