Výpověď může být odvolána pouze se souhlasem druhé smluvní strany, přičemž odvolání výpovědi i souhlas s jejím odvoláním musí být písemné. To je všechno. Víc zákoník práce nechce. Pokud je toto naplněno, výpověď je zrušena. Tento postup jsme podrobně rozebrali a vysvětlili různé možné varianty, které mohou v praxi nastat, v nedávném článku – Jak správně zrušit výpověď z pracovního poměru.
Proč je zrušení výpovědi snadné, ale u okamžitého zrušení pracovního poměru složité?
I když mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem padne výpověď, ale někdo ji chce pak odvolat, je času dost. Pracovní poměr stále trvá a běží minimálně celá dvouměsíční výpovědní doba. A také mnohdy doba před tím, než výpovědní lhůta začne běžet, protože výpovědní doba začíná až prvním dnem měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byla doručena výpověď druhé straně.
Jenomže nic takového není při okamžitém zrušení pracovního poměru. Při něm končí pracovní poměr ihned doručením oznámení o jeho zrušení. A tak je zpětvzetí takového zrušení pracovního poměru výrazně složitější.
Unáhlené zrušení pracovního poměru, které je potřeba zrušit, činí zásadně zaměstnavatelé
K odvolání okamžitého zrušení pracovního poměru nestačí jen dobrá vůle a součinnost druhé strany. Zpravidla chce poměr ihned zrušit zaměstnavatel se zaměstnancem, ovšem někdy šéfové problém s pracovníkem řeší v návalu emocí, jednají neuváženě a z pozice síly. Nedbají pravidel ochrany zaměstnance podle zákoníku práce, nebo neznají pravidla, třeba lhůty, v nichž musí být důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru zavčas uplatněn.
Že by okamžitě rušil pracovní poměr zaměstnanec, to se často nestává. Zaměstnanec si musí – nutí ho k tomu zákoník práce – okamžité zrušení pracovního poměru hodně rozmýšlet. A nejde to navíc hned, musí čekat.
Lze říci, že k výpovědi může přistoupit zaměstnanec mnohem bezprostředněji a rychleji. Může ji podat kdykoliv a dát ji z jakéhokoliv důvodu, dokonce i bez vysvětlování. Ale tak tomu není při okamžitém zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance.
Tip: Možnost rozvrhnout si pracovní dobu získají i zaměstnanci na pracovišti zaměstnavatele
Zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit jen ze dvou důvodů (a ještě ne hned)
Podle zákoníku práce jsou dvě možnosti, kdy může zaměstnanec zrušit pracovní poměr okamžitě.
Za prvé, jestliže podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil v době 15 dnů ode dne předložení tohoto posudku výkon jiné pro něho vhodné práce. Zaměstnanec tak musí nejméně 15 dnů čekat, jak zareaguje zaměstnavatel.
Za druhé může zaměstnanec pracovní poměr zrušit okamžitě, jestliže mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti. A to znamená, že zaměstnanec musí čekat dokonce celé týdny a ještě dalších 15 dnů.
Mzda nebo plat jsou totiž splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat. Zaměstnavatel má celý měsíc na to, aby mzdu vyplatil, a stále není v prodlení. (Např. na vyplacení mzdy za srpen má celé září, a to i když připadá výplatní termín třeba na polovinu září.) A po uplynutí měsíce následujícího po měsíci, za nějž mzda náleží (takže po skončení měsíce září), musí zaměstnanec čekat ještě dalších 15 dnů a teprve 16. den dalšího měsíce může okamžitě zrušit pracovní poměr. Během té doby se může třeba radit s právníkem.
Proč o negaci okamžitého zrušení pracovního poměru usiluje obvykle zaměstnavatel
Naproti tomu zaměstnavatel může pracovní poměr zrušit opravdu okamžitě, v řádu minut, když se dozví o prohřešku zaměstnance, když jej hodnotí jako porušení pracovní kázně zaměstnancem zvlášť hrubým způsobem. Ale mnohdy to v praxi v návalu emocí přežene.
Můžeme snad proto s jistou rezervou zhodnotit, že na straně zaměstnavatele je asi větší riziko, že se dopustí chyby a zruší pracovní poměr okamžitě ukvapeně, a proto chybně v rozporu se zákoníkem práce, tudíž neplatně, a tak bude mít potřebu vzít vadné zrušení pracovního poměru zpět.
Rozhodující požadavek zaměstnance na další zaměstnávání a podání žaloby na určení neplatnosti
Neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru může autoritativně určit jen soud, na který se zaměstnanec obrátí. Zaměstnavatel proto musí zbystřit a ve svém zájmu usilovat o napravení své chyby, jakmile mu zaměstnanec písemně oznámí, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, neboť pak se má za to, že pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnanci vzniká nárok na odškodnění za neplatné rozvázání pracovního poměru. Ale poslední slovo má vždy soud. Podrobně jsme to rozebrali v článku Co musí neplatně propuštěný zaměstnanec udělat, aby dosáhl na peněžní náhradu?
Jaké je řešení?
K negaci okamžitého zrušení pracovního poměru nestačí, jak už jsme si řekli, jen jeho odvolání tím, kdo ho uplatnil, a souhlas druhé strany s takovým odvoláním, jako je tomu u výpovědi.
Soudy určily při řešení sporů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, že je třeba tzv. dohody o narovnání – o uspořádání vzájemných sporných vztahů. K jejímu sjednání se určitě vyplatí mít právníka, který se vyzná v pracovním právu.
Tip: Zájezd a rekreace jako zaměstnanecký benefit podle podmínek v roce 2024
Ani dohoda o narovnání vzájemných vztahů nemusí stačit
Samotná dohoda o narovnání však také vždy nepostačí. K tomu, aby okamžité zrušení pracovního poměru bylo opravdu považováno za neplatné, je potřeba rozhodnutí soudu. Zaměstnanci protiprávně vyhození z práce jistě uvítají ochotu zaměstnavatele k dohodě o narovnání, ale přesto by měli žalobu podat. A v rámci soudního sporu, byť třeba vůbec neproběhne přelíčení v soudní budově, věc vyřešit a spor urovnat.
Zaměstnavatelům, jejichž vedoucí zaměstnanci nevhodně přistoupili ke zrušení pracovního poměru se zaměstnancem na hodinu, zase můžeme vzkázat, že je dobré dobrovolně v zájmu urychlení (tedy i bez výzvy soudu) uznat neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru, které u soudu namítá dotčený zaměstnanec, jak radí pro praxi advokát Jan Hrnčář.
Čtěte také:
Na letní brigádu už ve 14 letech. Novela zákoníku práce změní zaměstnávání mladistvých