Vedlejší činnost a zdravotní pojištění v 10 bodech

OSVČ vykonávající vedlejší činnost zpravidla využívají při stanovení ročního daňového základu roční výdajový paušál. Podnikající zaměstnanci nemohou vstoupit do dobrovolného měsíčního daňového paušálu, neboť odvádějí zálohovou daň z příjmu ze zaměstnání, což v daňovém paušálu nelze. Pro většinu podnikajících důchodců není zase daňový paušál výhodný, neboť by zpravidla platili více zejména na sociálním pojištění. Co je dobré vědět o zdravotním pojištění při „vedlejšáku“?

• Jednotná sazba pojistného 13,5 %
• Vždy se vyplňuje přehled za příslušný rok
• I spolupracující osoby platí zdravotní pojištění
• Do přehledu se neuvádí příjmy ze zaměstnání
• Platby ze zaměstnání nemají vliv na výpočet
• Zdravotní pojištění se platí ze skutečného vyměřovacího základu
• Podnikající zaměstnanci neplatí zálohy
• Podnikající penzisté měsíční zálohy platí
• Nemoc nemá vliv na výpočet ročního zdravotního pojištění
• I z vedlejší činnosti vznikají dluhy

Zdroj: Depositphotos

Jednotná sazba pojistného 13,5 %

OSVČ odvádí na zdravotním pojištění 13,5 % z vyměřovacího základu. Zdravotní pojištění můžeme nazvat „rovnou daní“, neboť sazba je stejná pro hlavní i vedlejší činnost. Pro nízké ani vysoké zisky není stanovena jiná sazba zdravotního pojištění.

Vždy se vyplňuje přehled za příslušný rok

I při nízkém zisku z výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti, např. kolem 10 000 Kč, je nutné vyplnit přehled za příslušný rok. Přehled musí být řádně a včas doručen, při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti neplatí nějaká výjimka.

Tip: Kalkulačka výdajových paušálů

I spolupracující osoby platí zdravotní pojištění

Podnikající manželé mohou pro daňové účely využívat institutu spolupracující osoby. Když je spolupracující manžel (manželka) zaměstnancem, je spolupráce vedlejší samostatnou výdělečnou činností. Při výpočtu zdravotního pojištění však nemají spolupracující osoby žádnou úlevu a platí zdravotní pojištění stejným způsobem jako ostatní OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost.

Čtěte také: Spolupráce může manželům ušetřit na daních až 36 tisíc korun

Do přehledu se neuvádí příjmy ze zaměstnání

Zaměstnanci vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost uvádějí do ročního přehledu pouze příjmy a výdaje ze samostatné výdělečné činnosti, příjmy ze zaměstnání nikoliv.

Platby ze zaměstnání nemají vliv na výpočet

Pro výpočet zdravotního pojištění není stanoven žádný strop, jako je tomu u sociálního pojištění. Ani zaměstnanci s vysokými příjmy ze zaměstnání tedy nemají žádnou úlevu či slevu při výpočtu zdravotního pojištění ze samostatné výdělečné činnosti.

Tip: Souhrn mzdových novinek účinných od 1. července 2024

Zdravotní pojištění se platí ze skutečného vyměřovacího základu

Výhodou výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti pro účely placení zdravotního pojištění je skutečnost, že roční zdravotní pojištění se vždy vypočítává ze skutečného vyměřovacího základu (poloviny daňového základu), nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ, jako je tomu při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti. Pro celý kalendářní rok 2024 činí minimální vyměřovací základ 263 802 Kč. Při nižším zisku se tedy z vedlejší činnosti zaplatí na zdravotním pojištění značně méně, než by tomu bylo v případě výkonu hlavní činnosti.

Podnikající zaměstnanci neplatí zálohy

Zaměstnanci přivydělávající si vedlejší samostatnou výdělečnou činností neplatí během roku zálohy na zdravotní pojištění a zdravotní pojištění doplatí vždy jednorázově do 8 dní od odevzdání přehledu za příslušný rok.

Podnikající penzisté měsíční zálohy platí

Ostatní OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost (např. penzisté) měsíční zálohy neplatí pouze v prvním roce výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti. V následujících letech již měsíční zálohy platí, vždy však podle skutečně dosaženého zisku (vyměřovacího základu). Na výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti se nevztahuje minimální měsíční záloha, která v roce 2024 činí 2968 Kč. Při vedlejší činnosti může být měsíční záloha klidně třeba 500 Kč.

Čtěte také: Platí se vždy a nemá slevy. Co mají vědět zaměstnanci o zdravotním pojištění

Nemoc nemá vliv na výpočet ročního zdravotního pojištění

Za každý měsíc nemoci, kdy náleží nemocenská, nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ. Tato legislativní úprava se však týká pouze OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost. Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti se zdravotní pojištění počítá vždy ze skutečného vyměřovacího základu, takže nemocnost nemá vliv na výpočet ročního zdravotního pojištění.

I z vedlejší činnosti vznikají dluhy

OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost si musí plnit svoji zákonnou oznamovací povinnost, řádně a včas platit zdravotní pojištění a odevzdávat přehledy. Neplnění zákonných povinností je sankcionováno i při výkonu vedlejší činnosti, tj. může být předepsána pokuta či vyměřeno penále. U podnikajících zaměstnanců přitom dochází ze strany zdravotních pojišťoven k vymáhání vykonatelných pohledávek velmi rychle srážkami ze mzdy.