Do důchodu později a za méně, diktuje důchodová reforma

Důchodový věk se v Česku postupně neustále prodlužuje, přičemž podle aktuálně platné legislativy je zastropován na 65 letech. Důchodová reforma počítá s prolomením této věkové hranice a s dalším zvyšováním důchodového věku, což by se dotklo občanů narozených v roce 1966 a později, jak je uvedeno v tabulkách níže.

• V první tabulce máme uveden důchodový věk lidí narozených v letech 1960 až 1965, který je platný podle aktuálně platné legislativy. Pro tyto lidi by se již řádný důchodový věk neměnil.
• Ve druhé tabulce máme důchodový věk pro lidi narozené v letech 1966 až 1972 podle návrhu Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Následně by se měl důchodový věk opět zvyšovat v závislosti na vývoji střední délky života 50letých občanů. Vše bude samozřejmě záviset na legislativním vývoji.

Zdroj: Depositphotos

Počet odpracovaných let důchodový věk nesnižuje

Zvýšení důchodového věku by mělo dopad na všechny občany, např. ani získání velmi vysoké doby pojištění není důvodem pro nižší řádný důchodový věk. Výchova více dětí v budoucnu rovněž nebude mít vliv na řádný důchodový věk.

Důchodový věk pro lidi narozené v letech 1960 až 1965

Pramen: Příloha zákona o důchodovém pojištění č. 155/1995 Sb.

Důchodový věk pro lidi narozené v letech 1966 až 1972

Pramen: návrh MPSV

Tip: Spočítejte si aktuální důchod v naší kalkulačce

Na čem závisí státní důchod?

Měsíční částka starobního důchodu závisí na získané době pojištění v celých ukončených letech a průměrné důchodové mzdě (osobním vyměřovacím základu). Průměrná důchodová mzda při výpočtu starobního důchodu v roce 2024 se vypočítává z příjmů, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění v letech 1986 až 2023, přičemž dřívější příjmy se přepočítávají na současnou úroveň pomocí koeficientů zohledňujících inflaci.

Kalkulačka důchodového věku v ČR

Dva faktory nižšího státního důchodu

Osobní vyměřovací základ se při výpočtu starobního důchodu redukuje, v první redukční hranici (v roce 2024 do 19 346 Kč) se započítává ze 100 %. Plánované důchodové změny přitom počítají s nižším zápočtem v první redukční hranici o několik procent. Tato legislativní změna by se přitom dotkla všech žadatelů o starobní důchod, těch s nízkými příjmy i těch s vysokými příjmy.

Procentní výměra starobního důchodu se vypočítává z redukovaného osobního vyměřovacího základu (výpočtového základu), přičemž činí 1,5 % za každý ukončený rok pojištění. Plánované zákonné změny počítají se snížením zápočtu o několik setin procenta. I tato změna by se dotkla všech žadatelů o starobní důchod.

Výše uvedené změny budou přitom postupné. Konkrétní situace bude záviset na konečném legislativním znění.

Čtěte také: Komu by se vyplatilo průměrování důchodu pro manžele

Praktické výpočty

V další tabulce si pro názornost vypočítáme starobní důchod podle aktuálně platné legislativy (bez výchovného na děti) a v případě nižších zápočtů pro jednotlivé příjmy, vždy u doby pojištění v rozsahu 44 let. Z tabulky je názorně vidět, že každé procento hraje roli.

Zdroj: vlastní výpočet autora