Neplacené volno může zkomplikovat platby zdravotního pojištění. Kdy budete doplácet?

Neplacené volno se v praxi běžně používá ve chvíli, kdy už zaměstnanec nemá nárok na dovolenou, sick day nebo náhradní volno za práci, a přesto potřebuje do zaměstnání nepřijít. Může to být den či dva, ale také třeba měsíční nebo půlroční studijní pobyt zaměstnance, o kterého přitom firma stojí a nechce s ním rozvazovat pracovní poměr. Z pohledu zákoníku práce však termín neplacené volno není nijak definovaný. 

Pokud bychom měli pojem neplacené volno definovat my, můžeme říct, že se jedná o pracovní volno, za které nepřísluší náhrada mzdy nebo platu. A právě kvůli tomu, že mzda nebo plat mají zásadní vliv na pojistné odvody, může vzniknout problém v úhradě zdravotního pojištění.

• Neplacené volno může být dohodnuto, nikoliv nařízeno
• U neplaceného volna mohou nastat problémy se zdravotním pojištěním
• Když se nedodrží minimální vyměřovací základ, provede se dopočet
• Vybraní zaměstnanci nemusejí provádět doplatek zdravotního pojištění
• Pojistné u měsíčního neplaceného volna a delšího zaměstnavatel už neřeší
• Jak je to se zdravotním pojištěním, když si OSVČ vezme volno

Neplacené volno může být dohodnuto, nikoliv nařízeno

Pokud by zaměstnanec zaměstnavatele požádal o neplacené volno, zaměstnavatel mu není povinen vyhovět, může však samozřejmě souhlasit. Nejedná se tedy o možnost, na kterou by měl pracovník nárok za každou cenu.

Na druhou stranu také není možné, aby zaměstnavatel neplacené volno jednostranně nařídil, a to např. z důvodu překážky v práci na své straně. V případě překážky v práci na straně zaměstnavatele má zaměstnanec vždy nárok na náhradu mzdy nebo platu, a to ve výši, kterou na základě důvodu určuje zákon.

Neplacené volno je záležitostí vzájemné dohody obou smluvních stran. Nařízení takového volna shůry není možné určit ani v kolektivní smlouvě nebo v interním předpisu.

Čtěte také: Zaměstnanec bude déle (ne)chráněn zkušební dobou. Novela zákoníku práce ji prodlouží

U neplaceného volna mohou nastat problémy se zdravotním pojištěním

Aby se zaměstnanec nemusel starat o odvod zdravotního pojištění, musí být dodržen alespoň minimální vyměřovací základ, protože zdravotní pojištění musí být odvedeno alespoň v minimální výši. Minimální vyměřovací základ je minimální mzda. Ta pro rok 2024 činí 18 900 Kč hrubého měsíčně.

Minimální výše zdravotního pojištění je 13,5 % z minimální mzdy platné pro daný rok. 4,5 % je každý měsíc zaměstnanci strháváno z hrubé mzdy a 9 % za něj nad rámec z hrubé mzdy odvádí zaměstnavatel. Minimální pojistné na zdravotní pojištění je tedy v roce 2024 ve výši 2552 Kč. Pokud je v měsíci, kdy je čerpáno neplacené volno, dodržen alespoň minimální vyměřovací základ, pojištění bude odvedeno alespoň v minimální výši a to stačí na to, aby pracovník nemusel pojistné nijak řešit. Situaci však může zkomplikovat to, pokud alespoň v minimální výši odvedeno nebude.

Čtěte také: Minimální mzda dál poroste. Zvyšovat se ale bude podle jiných pravidel

Když se nedodrží minimální vyměřovací základ, provede se dopočet

Pokud je hrubá mzda zaměstnance, který v kalendářním měsíci čerpal neplacené volno, nižší než mzda minimální, tedy než 18 900 Kč hrubého, bude muset být proveden tzv. dopočet do minima. Platí totiž, že zdravotní pojištění musí být za měsíc odvedeno vždy alespoň v minimální výši. Jde o doplatek do minimálního zdravotního pojištění, který zaměstnanec zaplatí z vlastní kapsy. Zaměstnavatel mu jej strhne ze mzdy a odvede zdravotní pojišťovně.

Jestliže má pracovník více zaměstnavatelů a hrubé měsíční mzdy ve výši 18 900 Kč nedosáhne ani v součtu, provede doplatek do minima prostřednictvím toho zaměstnavatele, kterého si zvolí. Podle informací z webu Všeobecné zdravotní pojišťovny k tomu dojde současně s odvodem pojistného v následujícím kalendářním měsíci.

Zaměstnavatel by pak doplatek prováděl ze svého pouze v případě, pokud by byl vyměřovací základ nižší z důvodu překážek na jeho straně. To se však neplaceného pracovního volna netýká, protože za volno z důvodu překážek na straně zaměstnavatele náleží náhrada mzdy nebo platu.

Čtěte také: Na letní brigádu už ve 14 letech. Novela zákoníku práce změní zaměstnávání mladistvých

Vybraní zaměstnanci nemusejí provádět doplatek zdravotního pojištění

V zákoně však můžeme najít i takové situace, kdy doplatek zdravotního pojištění nemusí být proveden. Možné je to u osoby, která

• je státním pojištěncem,
• vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí měsíční zálohy vypočtené z minimálního vyměřovacího základu,
• celodenně a řádně pečuje o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Zde se bude podmínka celodenní a řádné péče posuzovat stejně, jako by byla pouze státním pojištěncem,
• je těžce tělesně, smyslově anebo mentálně postižena a je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu.

Dopočet do minima ještě nemusí být proveden u těch osob, které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují podmínky pro jeho přiznání. 

Vyměřovacím základem, ze kterého se vypočte výše odvodu na měsíční zdravotní pojištění, je pak skutečný příjem, kterého tito zaměstnanci dosáhli.

Vypočítejte si výši čisté mzdy a v rozšířené verzi i odvod zdravotního pojištění

Pojistné u měsíčního neplaceného volna a delšího zaměstnavatel už neřeší

Pokud pracovník čerpal neplacené volno, které činilo nejméně jeden kalendářní měsíc, logicky nedostane žádnou mzdu, protože nic neodpracoval. Během tohoto období za něj zaměstnavatel stále měsíčně odvádí zdravotní pojištění ve výši 9 % a zaměstnanec si hradí svůj díl 4,5 % plně sám. Je na vzájemné dohodě obou stran, jakým způsobem zaměstnanec minimální měsíční odvod zdravotní pojišťovně uhradí.

Čtěte také: Výpověď bez udání důvodu v novele zákoníku práce není. Zato se zkrátí výpovědní lhůta

Jak je to se zdravotním pojištěním, když si OSVČ vezme volno

Osoba samostatně výdělečně činná je samoplátcem, což znamená, že si odvody na pojistné řeší úplně sama. Jestliže by se OSVČ rozhodla na nějakou dobu přestat podnikat, je povinna hradit pojistné i v případě, že za celý kalendářní měsíc nepracovala a nedosáhla žádných příjmů.

Výše měsíčního pojistného pro OSVČ v podobě minimální zálohy v roce 2024 činí u hlavní činnosti 2968 Kč. V případě dosažení vyššího než minimálního vyměřovacího základu platí OSVČ 13,5 % ze skutečně dosaženého výsledku, který vyplývá z přehledu o výši daňového základu.

Zálohy OSVČ nebude muset platit jedině v případě, pokud živnost oficiálně přeruší a informuje o tom příslušné úřady. Takový člověk ovšem musí mít vyřešeno zdravotní pojištění jinak, například jako státní pojištěnec nebo osoba bez zdanitelných příjmů, která ovšem rovněž platí ze svého.

Čtěte také: Začíná platit zvýšení příspěvku na péči, pro někoho skoro o osm tisíc korun