V praxi mohou OSVČ vykonávat hlavní činnost, nebo vedlejší činnost. Daňové povinnosti si navíc mohou plnit vstupem do měsíční paušální daně či uplatněním výdajového paušálu. To vše má vliv na výpočet sociálního pojištění, jak si ukážeme v praktických příkladech.
- Žádná platba na sociálním pojištění
- Vedlejší činnost a nedodržení minima
- Minimální sociální pojištění
- Dva roční výdajové paušály
- Vstup do paušálního daňového režimu
- Dodržení skutečného vyměřovacího základu
- Maximální sociální pojištění
Žádná platba na sociálním pojištění
Zaměstnanec Václav si přivydělává vedlejší samostatnou výdělečnou činností. Hrubý zisk (příjem ponížený o výdaje) za rok 2024 bude mít 102 000 Kč. Když je hrubý zisk do limitu, z vedlejší činnosti se sociální pojištění vůbec neplatí, což je i případ pana Václava, neboť pro celý kalendářní rok 2024 je limitem částka 105 520 Kč.
Vedlejší činnost a nedodržení minima
Paní Andrea je v řádném starobním důchodu a podniká, vykonává tedy vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Za rok 2024 dosáhne hrubého zisku ve výši 200 000 Kč. Roční sociálního pojištění se vypočítá ze skutečného vyměřovacího základu ve výši 110 000 Kč (200 000 Kč × 55 %), neboť při výkonu vedlejší činnosti nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ. Roční sociální pojištění bude činit 32 120 Kč (110 000 Kč × 29,2 %).
Tip: Kalkulačka výdajových paušálů pro OSVČ
Minimální sociální pojištění
Živnostnice Kateřina vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost. Z důvodu nízkého zisku nevstoupila paní Kateřina do měsíčního paušálního režimu. Paní Kateřina bude mít hrubý zisk (daňový základ) za rok 2024 ve výši 280 000 Kč. Skutečný vyměřovací základ (55 % z daňového základu) je nižší než minimální vyměřovací základ ve výši 158 292 Kč. Při výkonu hlavní činnosti musí být vždy placeno alespoň minimální sociální pojištění, které pro rok 2024 činí 46 222 Kč (158 292 Kč × 29,2 %).
Dva roční výdajové paušály
Pan Lukáš vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost, přičemž na jeden druh živnosti může podle zákona uplatnit 80% výdajový paušál a pro druhý 60% výdajový paušál. Skutečný vyměřovací základ je tedy součtem hrubých zisků z obou činností a činí 330 000 Kč. Skutečný vyměřovací základ činí 181 500 Kč a roční sociální pojištění 52 998 Kč.
Čtěte také: OSVČ mohou na průměrný důchod zapomenout, pokud výrazně nepřiplatí na pojistném
Vstup do paušálního daňového režimu
Podnikatel Rudolf vstoupil pro rok 2024 do paušálního daňového režimu, splnil podmínky pro první pásmo. Měsíčně platí pan Rudolf v jedné daňové platbě všechny přímé daně v částce 7498 Kč, z toho sociální pojištění činí 4430 Kč.
V druhém pásmu paušální daně činí měsíční platba na sociálním pojištění 8191 Kč a v třetím pásmu paušální daně potom 12 527 Kč.
Dodržení skutečného vyměřovacího základu
Podnikatelka Helena bude mít za rok 2024 hrubý zisk (příjem ponížený o výdaje) ve výši 400 000 Kč. Z důvodu čerpání daňového bonusu (nárok na daňové zvýhodnění na tři děti) nevstoupila paní Helena do paušálního režimu. Roční sociální pojištění se vypočítá ze skutečného vyměřovacího základu ve výši 220 000 Kč (400 000 Kč × 55 %) a činí 64 240 Kč (220 000 Kč × 29,2 %).
Maximální sociální pojištění
Panu Radimovi se v roce 2024 v podnikání daří, za celý rok dosáhne zisku 5 milionů korun. Pro výpočet sociálního pojištění je však stanoven maximální vyměřovací základ. Přestože je tedy skutečný vyměřovací základ pana Radima vyšší, sociální pojištění se vypočítá z částky 2 110 416 Kč a činí 616 242 Kč. Efektivní sazba sociálního pojištění pana Radima je tedy nižší než u ostatních OSVČ. Důvodem je právě existence „stropu“ pro výpočet sociálního pojištění.
Jak OSVČ získá přehled o zaplaceném pojistném
Zdroj: YouTube.com / Česká správa sociálního zabezpečení
Čtěte také:
Aplikace Jenda očima uživatelů. Na vyřízení příspěvku na bydlení se čeká i několik měsíců
Minimální mzda dál poroste. Zvyšovat se ale bude podle jiných pravidel