Jak se liší výpočet zdravotního pojištění a kdo ho sám platit nemusí

Každý občan s trvalým pobytem v ČR musí být zdravotně pojištěn u některé ze sedmi zdravotních pojišťoven působících na trhu. Sazba zdravotního pojištění je vždy 13,5 %. Rozdílný je však způsob stanovení vyměřovacího základu pro jednotlivé kategorie plátců. Jak se vypočítává zdravotní pojištění?

• Zdravotní pojištění ze zaměstnání
• OSVČ a výpočet zdravotního pojištění
• Platba za státní pojištěnce
• Platba za státní pojištěnce

Zdroj: Depositphotos

Zdravotní pojištění ze zaměstnání

Za výpočet a odvod zdravotního pojištění ze zaměstnání je zodpovědný zaměstnavatel. Zaměstnanci odvádějí na zdravotním pojištění 4,5 % z hrubé mzdy, dalších 9 % za ně odvádí zaměstnavatel, v souhrnu tedy zmíněných 13,5 %. Pro výpočet zdravotního pojištění není stanoven žádný maximální vyměřovací základ.

Praktický příklad

Pan Roman má hrubou mzdu 40 000 Kč. Na zdravotním pojištění je mu sraženo z hrubé mzdy 1 800 Kč a dalších 3 600 Kč odvádí na zdravotním pojištění jeho zaměstnavatel.

Čtěte také: Deset bodů, které mají zaměstnanci vědět o zdravotním pojištění

OSVČ a výpočet zdravotního pojištění

Osoby samostatně výdělečně činné, které nejsou účastny v měsíčním daňovém paušálním režimu, odvádí na zdravotním pojištění 13,5 % z vyměřovacího základu. Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti musí být vždy dodržen alespoň minimální vyměřovací základ. Jestliže je skutečný vyměřovací základ (polovina daňového základu) vyšší než minimální vyměřovací základ, tak se zdravotní pojištění vypočítává ze skutečného vyměřovacího základu.

Při vstupu do měsíčního paušálního režimu je platba na zdravotním pojištění zahrnuta v měsíční platbě, přičemž v prvním pásmu činí zdravotní pojištění 2 968 Kč, ve druhém pásmu 3 591 Kč a ve třetím pásmu 5 292 Kč.

Praktický příklad

Živnostnice Marie bude mít za rok 2024 hrubý zisk (tj. příjem ponížený o výdaje) ve výši 460 000 Kč. Paní Marie dobrovolně nevstoupila do měsíčního daňového paušálu. Skutečný vyměřovací základ ve výši 230 000 Kč (460 000 Kč x 50 %) je nižší než roční minimální vyměřovací základ ve výši 263 802 Kč. Roční zdravotní pojištění se vypočítává z minimálního vyměřovacího základu a bude činit 35 614 Kč (263 802 Kč x 13,5 %).

Platba za státní pojištěnce

Za státní pojištěnce platí zdravotní pojištění příslušné zdravotní pojišťovně stát. Za státní pojištěnce se považují např. studenti do 26 let (doktorandi i po dosažení 26 let věku), penzisté, příjemci rodičovského příspěvku, občané v evidenci na úřadu práce, předdůchodci. Zdravotní pojištění za státní pojištěnce v letošním roce činí 2 085 Kč (13,5 % z vyměřovacího základu ve výši 15 440 Kč). V roce 2023 činila platba za státní pojištěnce 1 900 Kč a např. ještě začátkem roku 2020 to bylo jenom 1 067 Kč.

Tip: Výpočet měsíční zálohy na zdravotním pojištění v příkladech

Osoby bez zdanitelných příjmů

Jako osoba bez zdanitelných příjmů je v registru své zdravotní pojišťovny veden každý pojištěnec, který nemůže být veden jako zaměstnanec, OSVČ nebo státní pojištěnec. Za každý celý kalendářní měsíc, kdy trvá evidence jako osoba bez zdanitelných příjmů, se přitom platí zdravotní pojištění ve výši 2 552 Kč (13,5 % z minimální mzdy ve výši 18 900 Kč).

Praktický příklad

Paní Gabriela má pouze pasivní příjmy z nájmu, což znamená, že pro účely placení zdravotního pojištění je považována za osobu bez zdanitelných příjmů s povinností platby měsíčního zdravotního pojištění ve výši 2 552 Kč, a to vždy do 8. dne následujícího měsíce.

Čtěte také: Jaké důchodové problémy mohou potkat osoby bez zdanitelných příjmů?

Kolik ukrojí zdravotní pojištění z vaší mzdy? Spočítejte si v naší mzdové kalkulačce