Šikana a sexuální obtěžování, ale i pochvaly. Zaměstnanci již rok podávají oznámení na své zaměstnavatele

06.08.2024 | , Finance.cz
DANĚ


perex-img Zdroj: Pixabay

Od 1. srpna 2023 se mohou zaměstnanci bránit před protiprávnímu jednání ze strany zaměstnavatelů bez toho, aby by jim od „chlebodárce“ hrozil nějaký postih. Data ukázala, které problémy zaměstnanci nejčastěji řeší.

Díky relativně novému zákonu o ochraně oznamovatelů (tzv. whistleblowingu) mohou zaměstnanci jednoduchou cestou „naprášit” svého zaměstnavatele, a to i anonymně. Anonymita nahlášení se však podle odborné veřejnosti zákonodárcům příliš nepovedla, jelikož zákon ochraňuje jen ty oznamovatele, kteří oznámí svoji totožnost.

Zaměstnavatelé s nízkým počtem zaměstnanců oznamovací systém mít nemusejí

Zaměstnavatelů, kteří mají pod 50 zaměstnanců, se povinnost zřídit oznamovací systém netýká. Ti zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají 50–249 zaměstnanců, měli povinnost zřídit oznamovací systém do 15. prosince 2023. Jestliže zaměstnavatel zaměstnával 250 a více zaměstnanců, měl povinnost systém zřídit nejpozději do 1. srpna 2023.

Kromě vnitřního systému nahlašování mohou zaměstnanci nekalé praktiky hlásit i přes tzv. vnější systém, který provozuje Ministerstvo spravedlnosti. Nahlašování přes portál Ministerstva spravedlnosti je nejvhodnější pro ty zaměstnance, jejichž zaměstnavatel nemá povinnost oznamovací systém zřizovat. 

Tip: Spokojený zaměstnanec = vyšší ziskovost. Jak toho docílit?

Kromě kritiky nahlašují zaměstnanci také pochvaly

Největší poskytovatel softwarového řešení NNTB (Nenech to být), které technicky umožňuje oznámení podávat, zveřejnil získaná data od zaměstnavatelů týkající se toho, jaký typ oznámení zaměstnanci nejčastěji podávají. Tedy čeho se oznámení nejčastěji týká.

Překvapivě se na prvním místě neumístila kritika, ale pochvaly, nápady a další otázky. Na druhém místě se již bohužel umístila šikana a sexuální obtěžování na pracovišti.

Podívejte se na pořadí druhů oznámení, dle jejich četnosti.

1. Nápady, pochvaly, otázky

2. Šikana a sexuální obtěžování

3. Firemní kultura, kolektiv

4. Krádeže a korupce

5. Psychika, vyhoření

6. Diskriminace

7. Bezpečnost

8. Zákoník práce

9. Životní prostředí

10. GDPR

(Zdroj: NNTB)

Problémy s anonymitou oznámení

Sám zaměstnavatel se může rozhodnout, zda bude akceptovat i anonymní oznámení. Na ty se však již nevztahuje ochrana zaměstnance, ta začíná až tehdy, když vyjde zaměstnancova totožnost najevo.

Podle Jana Slámy z NNTB jde o „zpackaný“ zákon, co se týče anonymity oznámení. Kritizuje, že se na anonymní podání nevztahuje žádná ochrana oznamovatele, přičemž anonymnost je pro mnohé klíčovým prvkem k tomu, aby se takové oznámení odhodlali podat. Mnoho lidí, kteří procházejí nějakým pracovním konfliktem, tak své podání ani neučiní.

„Česká transpozice Evropské směrnice do zákona o ochraně oznamovatelů je podle mého názoru opravdu zpackaná. Původní návrhy Ministerstva spravedlnosti odpovídaly zkušenostem z praxe i radám odborníků, ale pan poslanec Benda, potažmo ODS, z něj nakonec vytvořili kočkopsa, který nepomáhá firmám ani zaměstnancům. Zákon ale určitě smysl měl a má, protože otevřel téma whistleblowingu, o který se tak firmy začaly zajímat, mnohé pochopily jeho hodnotu a nakonec nastavily interní pravidla ochrany oznamovatelů správně, i když zákon jim v tom moc nepomohl,“ podotkl Jan Sláma ze společnosti NNTB.

Tip: Na zvýšení platu od 1. září se mohou těšit někteří zaměstnanci veřejného sektoru

 

Jak podat oznámení přes interní systém zaměstnavatele?

Jestliže jde o zaměstnavatele, který je povinen oznamovací systém zřídit, musí dát zaměstnancům návod, jak tento systém využít. Zákon nijak nepředepisuje, jak by měl oznamovací systém vypadat, každý zaměstnavatel si zvolí svoji formu.

Povinností zaměstnavatele je, aby zvolil osobu, která bude mít vyřizování oznámení na starosti. Tato osoba nejpozději do 30 dnů od podání oznámení vyrozumí oznamovatele o způsobu řešení problému.

Oznamovatelem nemusí být pouze zaměstnanci, ale všechny osoby, které se zaměstnavatelem přicházejí do styku. Může jít třeba i o rodinné příbuzné zaměstnance. Oznamovatelem je například OSVČ, společník, blízká osoba zaměstnance, dodavatel, dobrovolník, stážista, člen statutárních a dozorčích orgánů, ale i třeba osoba, která se o práci teprve uchází.


Čtěte také:

Dohody o nepřetahování zaměstnanců a konkurenční doložky s OSVČ. Co je povoleno?

Ošidil vás podnikatel? Poučte se, jak se můžete připojit k hromadné žalobě

Autor článku

Veronika Němcová

Veronika Němcová  

Redaktorka Finance.cz


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 5
Hlasováno: 2 krát

Články ze sekce: DANĚ