Poloviční mzda a vyšší důchod. Jak je to možné?

Základním příjmovým údajem pro výpočet starobního důchodu je osobní vyměřovací základ neboli průměrná hrubá měsíční mzda za odpracované roky. Při výpočtu starobního důchodu v roce 2024 se hodnotí rozhodné příjmy v letech 1986 až 2023.

• Rozhodující je hrubá mzda
• Redukce důchodové mzdy
• Opomíjená doba pojištění

Zdroj: Depositphotos

Rozhodující je hrubá mzda

U zaměstnanců je rozhodným příjem hrubá mzda, nikoliv čistá mzda nebo superhrubá mzda (tj. včetně odvodů zaměstnavatele za zaměstnance na povinném sociálním a zdravotním pojištění). Příjmy v předchozích letech se přepočítávají na současnou hodnotu pomocí koeficientů zohledňujících inflaci.

Tip: Co všechno vstupuje do výpočtu vašeho důchodu

Praktický příklad

Pan Michal má hrubou měsíční mzdu 44 000 Kč, při výpočtu čisté mzdy uplatňuje pouze základní slevu na poplatníka.

Čistá mzda obdržená na účet je tedy 34 866 Kč, neboť z hrubé mzdy je mu sražena daň z příjmů (4030 Kč), sociální pojištění (3124 Kč) a zdravotní pojištění (1980 Kč). Mzdové náklady zaměstnavatele (bývalá superhrubá mzda) činí 58 872 Kč (44 000 Kč × 1,338). Pro důchodové účely je rozhodující částkou hrubá mzda ve výši 44 000 Kč.

Tip: Spočítejte si svoji čistou mzdu v naší kalkulačce

Redukce důchodové mzdy

Při výpočtu starobního důchodu dochází k redukci osobního vyměřovacího základu. Redukce plní solidární funkci, kdy občané s vyššími příjmy mají nižší náhradový poměr při výpočtu starobního důchodu než občané s nižšími příjmy.

Při výpočtu starobního důchodu v roce 2024 se osobní vyměřovací základ započítává do částky 19 346 Kč ze 100 % a od 19 346 Kč do 175 868 Kč z 26 %.

Spočítejte si svůj starobní důchod v naší kalkulačce

Opomíjená doba pojištění

Do výpočtové formule starobního důchodu však kromě „průměrné důchodové mzdy“ vstupuje i získaná doba pojištění. V praxi přitom stojí získaná doba pojištění trochu stranou. Přitom každý celý ukončený rok pojištění má významný vliv na výši státního důchodu, jak si níže ukážeme.

• Občané s vysokou dobou pojištění mohou mít nadprůměrný důchod, i když měli v produktivním věku podprůměrné mzdy.
• Lidé s vysokou dobou pojištění mohou mít i při nižším příjmu vyšší důchod než občané s mnohem vyšší mzdou, kteří získali nízkou dobu pojištění.

Při výpočtu starobního důchodu se doba pojištění započítává v celých ukončených letech. Z tohoto důvodu je vhodné si pohlídat ukončení dalšího roku pojištění, např. při získání 44 let a 357 dní odejít do důchodu o několik dní později, aby se při výpočtu důchodu hodnotilo 45 let.

Praktický příklad

Pan Adam má průměrnou mzdu za odpracované roky ve výši 50 000 Kč. Pan Adam však získal dobu pojištění pouze v rozsahu 35 let, což je zákonné minimum pro přiznání řádného starobního důchodu.

Pan Milan má průměrnou mzdu za odpracované roky ve výši 25 000 Kč, ale získal vysokou dobu pojištění v rozsahu 47 let.

Níže v tabulce máme vypočten starobní důchod pana Adama i pana Milana. Základní výměru důchodu ve výši 4400 Kč mají oba stejně vysokou, bez ohledu na průběh pojištění. Výpočet je proveden dle výpočtové formule letošního roku.

Zdroj: vlastní výpočet autora

Pan Milan má řádný starobní důchod vyšší než pan Adam o 334 Kč, ačkoliv má průměrnou důchodovou mzdu poloviční. Důvodem vyššího starobního důchodu je získání vysoké doby pojištění. Pan Milan získal dobu pojištění o 12 let vyšší než pan Adam, takže i nižší příjmy během celého produktivního života mu zajistí vyšší starobní důchod.

Jak funguje informativní důchodová aplikace ČSSZ

Zdroj: YouTube.com / Česká správa sociálního zabezpečení