Devět způsobů výpočtu zdravotního pojištění u OSVČ

Při porovnání daňové zátěže osob samostatně výdělečně činných stojí zdravotní pojištění někdy trochu stranou, přičemž na rozdíl od daně z příjmů fyzických osob a sociálního pojištění nemůže být zdravotní pojištění nulové.

• Zdravotní pojištění z vedlejší činnosti
• Vedlejší činnost po část roku
• Paušální daň a první pásmo
• Paušální daň a druhé pásmo
• Paušální daň a třetí pásmo
• Minimální roční zdravotní pojištění při hlavní činnosti
• Ukončení činnosti během roku
• Výpočet zdravotního pojištění ze skutečného vyměřovacího základu
• Nadstandardní zisk a zdravotní pojištění

Zdroj: Depositphotos

Příklad 1: Zdravotní pojištění z vedlejší činnosti

Zaměstnanec Adam bude mít po celý rok 2024 i příjem z podnikání. Vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Při hrubém zisku (příjmech ponížených o výdaje) ve výši 120 000 Kč zaplatí za rok 2024 na zdravotním pojištění 8100 Kč (120 000 Kč × 50 % × 13,5 %). Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti se zdravotní pojištění vypočítává vždy ze skutečného vyměřovacího základu (poloviny daňového základu).

Čtěte také: Výpočet zdravotního pojištění při přechodu OSVČ z hlavní na vedlejší činnost

Příklad 2: Vedlejší činnost po část roku

Penzista Filip zahájil vedlejší samostatnou výdělečnou činnost od července. Za polovinu roku dosáhne hrubého zisku ve výši 180 000 Kč. Roční zdravotní pojištění se vypočítá ze skutečného vyměřovacího základu ve výši 90 000 Kč a činí 12 150 Kč (90 000 Kč × 13,5 %). Při výkonu pouze vedlejší samostatné výdělečné činnosti během roku je rozhodující pouze dosažený zisk, a nikoliv počet měsíců podnikání. Při zisku 180 000 Kč by zaplatil pan Filip na zdravotním pojištění stejně v případě podnikání po celý rok, půl roku nebo dva měsíce.

Příklad 3: Paušální daň a první pásmo

Podnikatelka Radka dobrovolně vstoupila začátkem ledna do prvního pásma paušální daně. Jednou daňovou platbou současně platí daň z příjmů, sociální pojištění a zdravotní pojištění. Rozhodné příjmy měla do milionu, proto mohla vstoupit do nejnižšího daňového režimu. V první paušálním režimu činí zdravotní pojištění 2968 Kč. Za celý rok 2024 zaplatí paní Radka na zdravotním pojištění prostřednictvím paušální daně 35 616 Kč.

Tip: Kdy je výhodnější jednotná paušální daň a kdy paušální výdaje v daňovém přiznání

Příklad 4: Paušální daň a druhé pásmo

Pan Lukáš jako osoba samostatně výdělečně činná dobrovolně vstoupil začátkem ledna do druhého pásma paušální daně. Jednou daňovou platbou současně platí daň z příjmů, sociální pojištění a zdravotní pojištění. Rozhodné příjmy měl 1 300 000 Kč a vztahoval by se na něj 40% výdajový paušál, proto již nemohl využít nižšího prvního pásma. Ve druhém paušálním režimu činí zdravotní pojištění 3591 Kč měsíčně. Za celý rok 2024 zaplatí pan Lukáš na zdravotním pojištění prostřednictvím paušální daně 43 092 Kč.

Příklad 5: Paušální daň a třetí pásmo

Paní Veronika jako osoba samostatně výdělečně činná dobrovolně vstoupila začátkem roku do třetího pásma paušální daně. Jednou daňovou platbou současně platí daň z příjmů, sociální pojištění a zdravotní pojištění. Rozhodné příjmy měla 1 800 000 Kč a vztahoval by se na ni 40% výdajový paušál, proto nemohla využít nižšího prvního a druhého pásma. Ve třetím paušálním režimu činí zdravotní pojištění 5292 Kč měsíčně. Za celý rok 2024 zaplatí paní Veronika na zdravotním pojištění prostřednictvím paušální daně 63 504 Kč.

Tip: Kalkulačka výdajových paušálů pro OSVČ

Příklad 6: Minimální roční zdravotní pojištění při hlavní činnosti

Živnostnice Monika vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost. Z důvodu čerpání daňového bonusu na děti nevstoupila do dobrovolného daňového režimu, protože by to bylo pro ni nevýhodné. Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti musí být dodržen minimální vyměřovací základ. Paní Monika bude mít hrubý zisk za rok 2024 ve výši 400 000 Kč. Skutečný roční vyměřovací základ je nižší než minimální vyměřovací základ ve výši 263 802 Kč. Zdravotní pojištění za rok 2024 se vypočítá z minimálního vyměřovacího základu a činí 35 614 Kč (263 802 Kč × 13,5 %).

Příklad 7: Ukončení činnosti během roku

Podnikatel Karel vykonával hlavní samostatnou výdělečnou činnost pouze v prvních čtyřech měsících roku 2024. Potom činnost ukončil a po zbytek roku je zaměstnancem. Za čtyři měsíce měl hrubý zisk 100 000 Kč. Skutečný vyměřovací základ ve výši 50 000 Kč je nižší než minimální vyměřovací základ platný pro čtyři měsíce ve výši 87 934 Kč. Z podnikání za rok 2024 zaplatí pan Karel zdravotní pojištění ve výši 11 872 Kč (87 934 Kč × 13,5 %).

Příklad 8: Výpočet zdravotního pojištění ze skutečného vyměřovacího základu

Živnostník Pavel dosáhne za rok 2024 hrubého zisku ve výši 800 000 Kč. Pan Pavel nevstoupil do dobrovolného paušálního daňového režimu. Skutečný vyměřovací základ ve výši 400 000 Kč je vyšší než minimální vyměřovací základ. Roční zdravotní pojištění se tedy vypočte ze skutečného vyměřovacího základu a činí 54 000 Kč (400 000 Kč × 13,5 %).

Čtěte také: Deset nepříznivých daňových změn pro OSVČ v roce 2024

Příklad 9: Nadstandardní zisk a zdravotní pojištění

Podnikatelka Helena bude mít zisk za rok 2024 ve výši 8 000 000 Kč. Pro výpočet zdravotního pojištění není stanoven maximální vyměřovací základ, jako je tomu v případě sociálního pojištění. Roční zdravotní pojištění se tedy vypočte ze skutečného vyměřovacího základu ve výši 4 000 000 Kč a činí 540 000 Kč (4 000 000 Kč × 13,5 %).