Evidence u Úřadu práce v zákonném rozsahu patří mezi náhradní doby pojištění, které zvyšují dobu pojištění ovlivňující výši státního důchodu. Evidence na „pracáku“ se započítává jako náhradní doba pojištění vždy, když náleží podpora v nezaměstnanosti.
Po vyčerpání podpory v nezaměstnanosti se evidence započítává jako náhradní doba pojištění maximálně v rozsahu tří let, přičemž se započítává zpětně a do 55 let se hodnotí maximálně v rozsahu jednoho roku. Dále platí, že se evidence mezi uchazeči o zaměstnání jako náhradní doba pojištění započítává z 80 %. Občané starší 55 let mají nárok na podporu v nezaměstnanosti po dobu 11 měsíců.
- Práce na dohody o provedení práce do limitu
- Zaměstnání manažera za minimální mzdu
- Neúspěšné podnikání
- Nepromyšlený odchod do předčasného důchodu
- Využití institutu spolupráce
Příklad 1: Práce na dohody o provedení práce do limitu
Pan Radim je v předdůchodovém věku. Do předčasného důchodu bude moci odejít až za dva roky, nyní ale dostal v zaměstnání výpověď pro nadbytečnost. Aktuálně má možnost pracovat pro dva různé zaměstnavatele na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční odměnou 10 000 Kč a této možnosti využije.
Ani z jedné dohody o provedení práce však nebude odvádět sociální pojištění a toto období mu nebude zvyšovat dobu pojištění pro výpočet důchodu. Během práce na tyto dvě dohody o provedení práce bude mít tedy rozhodný důchodový příjem nulový a nebude si zvyšovat dobu pojištění. S ohledem na výši státního důchodu by bylo pro pana Radima výhodnější se evidovat na Úřadu práce.
Čtěte také: Dohoda o provedení práce a její vliv na důchod v průběhu let
Příklad 2: Zaměstnání manažera za minimální mzdu
Manažer Pavel měl v posledních letech hrubou měsíční mzdu okolo 100 tisíc korun. Smlouva mu však krátce před dosažením důchodového věku skončila a Pavel se rozhodl přijmout zaměstnání za minimální mzdu ve výši 18 900 Kč. Nechtěl být v žádném případně nezaměstnaný a práce se nebojí. Přesto by však pro něj bylo z pohledu budoucí výše důchodu výhodnější se evidovat mezi uchazeče o zaměstnání a pobírat podporu.
Práce za minimální mzdu panu Pavlovi „rozmělní“ jeho osobní vyměřovací základ (průměrnou důchodovou mzdu).
Za jedenáct měsíců, kdy mohl pan Pavel pobírat podporu v nezaměstnanosti, si zaměstnáním za minimální mzdu nezajistí vyšší rozhodnou dobu pojištění. Při výpočtu důchodu se totiž hodnotí doba pojištění v celých ukončených letech a panu Pavlovi se nepodaří s novou pracovní smlouvou za minimální mzdu získat vyšší dobu pojištění v celých ukončených letech. Navíc si měsíčně finančně pohorší, neboť jako dříve dobře placený manažer by měl nárok na maximální podporu v nezaměstnanosti ve výši 24 608 Kč.
Spočítejte si svůj starobní důchod v naší kalkulačce
Příklad 3: Neúspěšné podnikání
Paní Helena měla vždy lehce nadprůměrnou mzdu. Nyní je v předdůchodovém věku a chce odejít až do řádného starobního důchodu. Paní Heleně skončila koncem roku 2023 smlouva na dobu určitou.
Po celý rok 2024 vykonává samostatnou výdělečnou činnost, rozhodla se podnikat (nevstoupila do dobrovolného daňového paušálu). Za celý rok 2024 však bude mít nízký zisk a zaplatí sociální pojištění z minimálního vyměřovacího základu. Platba sociálního pojištění z minimálního vyměřovacího základu však odpovídá hrubé měsíční mzdě 13 191 Kč. Podnikáním s nízkým ziskem si paní Helena sníží svůj důchod, neboť dojde k „rozmělnění“ její průměrné důchodové mzdy. Navíc podporu v nezaměstnanosti by měla vyšší, než činí její zisk z podnikání.
Tip: Jak sníží podnikání v předdůchodovém věku vyměřený důchod
Příklad 4: Nepromyšlený odchod do předčasného důchodu
Paní Anně skončila pracovní smlouva na dobu určitou. Vzhledem k tomu, že již dosáhla požadovaného věku pro odchod do předčasného důchodu, si již nové zaměstnání nehledá a volí odchod do předčasného důchodu. Pokud by se však paní Anna nejdříve evidovala na Úřadu práce, zvýšila by si dobu pojištění a snížila krácení za předčasnost. Vyčerpání podpůrčí doby v případě evidence na Úřadu práce by bylo pro paní Annu finančně výhodnější.
Příklad 5: Využití institutu spolupráce
Paní Romana měla v posledních třech letech příjmy nejenom ze zaměstnání, ale i jako spolupracující osoba, když pomáhala svému manželovi v podnikání. Při zaměstnání byla spolupráce vedlejší samostatnou výdělečnou činností a převedený hrubý zisk byl vždy do limitu pro neplacení sociálního pojištění. Institut spolupráce přinášel rodině daňovou úsporu, ale tento příjem se paní Romaně nepočítal pro důchodové účely.
Koncem roku 2023 skončila paní Romaně smlouva na dobu určitou a pokračuje ve spolupráci s manželem. V roce 2024 se však jedná již o hlavní samostatnou výdělečnou činnosti se všemi povinnostmi ohledně placení přímých daní.
Převedený zisk za rok 2024 bude pouze nepatrně vyšší než v předchozích letech, přesto však již paní Romana bude muset platit alespoň minimální sociální pojištění. Spoluprací si navíc „rozmělní“ osobní vyměřovací základ. Pro paní Romanu bylo výhodnější se evidovat na Úřadu práce, navíc podporu v nezaměstnanosti by měla vyšší než převedený zisk.