Jak vysoké příjmy z podnikání se důchodově vyrovnají minimální mzdě?

Základními dvěma vstupními údaji pro výpočet starobního důchodu jsou osobní vyměřovací základ (průměrná důchodová mzda) a získaná doba pojištění v celých ukončených letech. Doba pojištění se hodnotí zaměstnancům i OSVČ stejně. Ve výpočtu doby pojištění není rozdíl.

• Roční vyměřovací základ
• Kdy jsou na tom OSVČ lépe než zaměstnanci s minimální mzdou?
• OSVČ vedoucí daňovou evidenci
• Paušální daňový režim

Praktický příklad

Podnikatel Milan vykonával po celý rok 2023 hlavní samostatnou výdělečnou činnost, přičemž platil pouze minimální zálohy na sociálním pojištění.

Zaměstnankyně Jitka měla nadprůměrnou mzdu ve výši 60 000 Kč, ze které bylo odváděno sociální pojištění. Do doby pojištění získali pan Milan i paní Jitka shodně 365 dní.

Spočítejte si svůj starobní důchod v naší kalkulačce

Roční vyměřovací základ

Průměrná důchodová mzda se vypočítává z rozhodných příjmů od roku 1986, např. při výpočtu starobního důchodu v roce 2024 se hodnotí příjmy v letech 1986 až 2023. Jednotlivé roční vyměřovací základy se následně příslušnými koeficienty zohledňujícími inflaci přepočítají na současnou úroveň. U zaměstnanců jsou roční vyměřovací základy na úrovni součtu hrubých mezd. U OSVČ je ročním vyměřovacím základem částka, ze které bylo zaplaceno sociální pojištění.

Praktický příklad

Podnikatel Karel měl za rok 2023 příjmy ve výši 940 000 Kč. Výdaje uplatňuje pan Karel 60% výdajovým paušálem (ostatní živnost). Daňový základ je tedy 376 000 Kč. Skutečný vyměřovací základ za rok 2023 byl na úrovni poloviny daňového základu, a činí tedy 188 000 Kč. Skutečný vyměřovací základ byl vyšší než minimální vyměřovací základ, takže se sociální pojištění vypočítalo ze skutečného vyměřovacího základu. Roční vyměřovací základ ve výši 188 000 Kč však odpovídá hrubé měsíční mzdě ve výši 15 667 Kč.

Přestože měl pan Karel v loňském roce příjmy ze samostatné výdělečné činnosti téměř milion korun a skutečné výdaje relativně nízké (proto se vyplatil roční výdajový paušál), je na tom pan Karel s ohledem na budoucí výpočet starobního důchodu hůře než zaměstnanec s minimální mzdou.

V roce 2023 činila minimální měsíční mzda 17 300 Kč. Do měsíčního daňového paušálu nemohl pan Karel vstoupit, protože má ještě poměrně vysoké příjmy z nájmu, přičemž z nájmu se neplatí sociální pojištění a takové příjmy nemají žádný vliv na výpočet důchodu.

Tip: OSVČ a sedm způsobů výpočtu sociálního pojištění

Kdy jsou na tom OSVČ lépe než zaměstnanci s minimální mzdou?

V následující tabulce máme vypočteno, jak vysoký roční příjem v roce 2023 musela mít osoba samostatně výdělečně činná, aby na tom pro budoucí výpočet starobního důchodu byla stejně jako zaměstnanec pracující za minimální mzdu. Výpočet je proveden pro různé výdajové paušály. Roční vyměřovací základ musí činit 207 600 Kč (17 300 Kč × 12 měsíců).

Zdroj: vlastní výpočet autora

Čtěte také: Mohou OSVČ odejít do předčasného důchodu? Zdaleka ne všechny

OSVČ vedoucí daňovou evidenci

V případě, že osoba samostatně výdělečně činná vedla během roku 2023 daňovou evidenci, potom musí být daňový základ (tj. příjem ponížený o související výdaje) ve výši 415 200 Kč, aby na tom pro důchodové účely byla za loňský rok stejně jako zaměstnanec pracující v loňském roce za minimální mzdu.

Paušální daňový režim

Během roku 2023 si mohly osoby samostatně výdělečně činné splňující zákonné podmínky dobrovolně plnit své daňové povinnosti ohledně daně z příjmů fyzických osob, sociálního pojištění a zdravotního pojištění jednou daňovou platbou.

V roce 2023 byly přitom tři režimy paušální daně v závislosti na dosahovaném příjmu a druhu vykonávané činnosti. V prvním pásmu paušální daně činila souhrnná měsíční daňová platba 6208 Kč (z toho sociální pojištění 3386 Kč), ve druhém pásmu potom 16 000 Kč (z toho sociální pojištění 7446 Kč), ve třetím pásmu 26 000 Kč (z toho sociální pojištění 11 388 Kč).

V další tabulce máme vypočteno, jak vysoké hrubé měsíční mzdě odpovídaly odvody na sociálním pojištění v jednotlivých pásmech paušální daně v roce 2023. OSVČ v prvním paušálním režimu jsou na tom s ohledem na výpočet důchodu za rok 2023 hůře než zaměstnanci s minimální mzdou.

Tip: OSVČ zaplatí v roce 2025 na minimálních zálohách téměř 8 tisíc měsíčně