V Česku v roce 2024 odvádějí zaměstnanci z hrubé mzdy 7,1 % na sociálním pojištění, 4,5 % na zdravotním pojištění a 15 % na dani z příjmů fyzických osob. Zvýšená 23% sazba daně z příjmů fyzických osob platí až pro hrubou mzdu nad 131 901 Kč.
- Jak vysoká je daňová sleva na poplatníka?
- Praktický výpočet zdanění u průměrné mzdy
- OECD: Vyšší zdanění je v evropských zemích
- Ve kterých zemích je nejvyšší zdanění?
- Ve kterých zemích je zdanění nejnižší?
Jak vysoká je daňová sleva na poplatníka?
Při výpočtu daně z příjmů fyzických osob má každý zaměstnanec s podepsaným prohlášením k dani nárok na slevu na poplatníka ve výši 2570 Kč. Pokud jsou splněny zákonné podmínky, náleží zaměstnanci i další daňové slevy (např. na invaliditu) a daňové zvýhodnění na děti. Při výpočtu sociálního a zdravotního pojištění se žádné slevy a odpočty neuplatňují.
Mzdová kalkulačka 2024
Praktický výpočet zdanění u průměrné mzdy
V následující tabulce níže si vypočteme částku celkových daní, které ze své hrubé mzdy odvádí zaměstnanec s průměrnou mzdou čerpající pouze základní daňovou slevu na poplatníka. Výpočet je proveden u průměrné hrubé mzdy za první čtvrtletí letošního roku ve výši 43 941 Kč a podle výpočtové formule letošního roku.
Položka |
Částka |
Hrubá mzda |
43 941 Kč |
Zdravotní pojištění (43 941 × 4,5 %) |
1978 Kč |
Sociální pojištění (43 941 × 7,1 %) |
3120 Kč |
Daňový základ (zaokrouhleno na stokoruny nahoru) |
44 000 Kč |
Daň z příjmů (44 000 × 15 %) |
6600 Kč |
Sleva na poplatníka |
2570 Kč |
Daň z příjmů po slevě (6600 − 2570) |
4030 Kč |
Čistá mzda (43 941 − 1978 − 3120 − 4030) |
34 813 Kč |
Rozdíl mezi hrubou a čistou mzdou (v %) |
20,8 % |
Zdroj: vlastní výpočet autora
U průměrné mzdy za první čtvrtletí letošního roku a uplatnění pouze základní daňové slevy na poplatníka činí zdanění na straně zaměstnance 20,8 %.
Oproti roku 2023 stouplo, neboť z důvodu zavedení nemocenského pojištění ve výši 0,6 % se zvýšila souhrnná sazba sociálního pojištění z 6,5 % na 7,1 %. Současně se zvýšila průměrná mzda, takže je mírně vyšší i efektivní sazba daně z příjmů fyzických osob.
Čtěte také: Daňová sleva náleží i při čerpání mateřské po část roku
OECD: Vyšší zdanění je v evropských zemích
Obecně můžeme říci, že více se hrubá a čistá mzda zaměstnance liší v evropských zemích než v mimoevropských zemích.
Důvodem je především povinné pojistné placené zaměstnancem. Zpravidla ještě vyšší povinné pojistné navíc odvádí za zaměstnance zaměstnavatelé, v článku se však zaměřujeme na rozdíl mezi hrubou a čistou mzdou. V evropských zemích však mají zaměstnanci vyšší sociální ochranu, tj. nemocenské dávky, podporu v nezaměstnanosti nebo státní důchod.
Ve kterých zemích je nejvyšší zdanění?
Nejvíce se hrubá mzda a čistá mzda zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu v národním hospodářství uplatňujícího pouze základní daňovou slevu nebo základní nezdanitelnou položku v roce 2023 z členských zemích OECD lišily v Belgii (o 39,9 %), v Litvě (o 37,8 %), v Německu (o 37,4 %), v Dánsku (o 36,0 %), ve Slovinsku (o 34,2 %), v Maďarsku (o 33,5 %), v Lucembursku (o 33,2 %), v Rakousku (o 32,9 %) a ve Finsku (o 31,6 %).
Tip: Aktuální změny zákoníku práce a jejich dopad do pracovněprávní praxe
Ve kterých zemích je zdanění nejnižší?
Naopak nejméně se lišila čistá mzda od hrubé mzdy u zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu z členských zemí OECD za rok 2023 v Chile (o 7,1 %), v Kostarice (o 10,7 %), v Mexiku (o 11,0 %), v Koreji (o 16,2 %), ve Švýcarsku (o 18,6 %), v Izraeli (o 18,8 %), v Estonsku (o 18,9 %), v Česku (o 20,8 %), na Novém Zélandu (o 21,1 %), ve Španělsku (o 22,1 %), v Japonsku (o 22,6 %) a v Polsku (o 23,6 %).
Pramen: OECD, OECD „Taxing Wages 2024“
Čtěte také:
Průměrná mzda je v roce 2024 vyšší než loni, ale je z ní také vyšší důchod?
OSVČ zaplatí v roce 2025 na minimálních zálohách téměř 8 tisíc měsíčně