Co se počítá do průměrného výdělku pro výpočet náhrad, dovolené nebo odstupného

Průměrný výdělek slouží k výpočtům např. náhrady mzdy za dovolenou, náhrady mzdy za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény, náhrady mzdy za placené překážky v práci, pro určení výše odstupného a podobně. Vždy se přitom vychází z příjmů za určité kalendářní čtvrtletí. A ty pak ovlivňují výši různých částek jako náhrad mzdy v dalším kalendářním čtvrtletí, popř. i dále v budoucnu.

• Do průměrného výdělku se počítá jen odměna za práci, náhrady ne
• Prémie a podíly za delší období je nutno rozpočítat, nezapočtou se tak vždy celé
• Jaké jsou druhy odměn a které se do průměrného výdělku počítají?
• Jaké odměny nejsou odměnou za práci a nepočítají se do průměrného výdělku?

Do průměrného výdělku se počítá jen odměna za práci, náhrady ne

Pro účely výpočtu průměrného výdělku se sečtou všechny složky mzdy vyplacené zaměstnanci za výkon práce: především samotná základní mzda, dále pak příplatky ke mzdě za práci přesčas, za práci ve svátek, za práci v sobotu a neděli, za práci v noci a za práci ve ztíženém pracovním prostředí.

Naopak se nezahrnují ostatní příjmy zaměstnance, které nejsou odměnou za výkon práce. Především se tak nezapočítávají náhrady mzdy (například za dovolenou či za dobu překážek v práci). Ostatně bylo by absurdní, aby náhrada mzdy za dobu, kdy zaměstnanec nevykonával práci, navyšovala další náhradu mzdy v budoucnu. Už vůbec se pak nepočítá s příjmy a požitky, jako jsou třeba cestovní náhrady, odměny vyplacené k životnímu jubileu, příspěvky na penzijní připojištění.

Někdy to může být v praxi složitější při posouzení prémií, podílů, mimořádných a zvláštních odměn. Prémie a podíly jsou peněžitým plněním za vykonanou práci, takže se do průměrného výdělku počítají.

Tip: Minimální mzda bude v roce 2025 vyšší, než se původně počítalo

Prémie a podíly za delší období je nutno rozpočítat, nezapočtou se vždy celé

Pokud mzdu tvoří i mimořádné složky, například výkonnostní prémie poskytované za delší období než jen za daný měsíc nebo kalendářní čtvrtletí, musí být rozpočítané do více období – do více kalendářních čtvrtletí.

Počet dalších období se určí podle celkové doby, za kterou se mzda nebo plat poskytují. Tzn. pololetní odměny se rozpočítávají do dvou čtvrtletí, roční odměny či prémie pak do čtyř čtvrtletí apod. Takže pololetní odměny navýší třeba náhrady mzdy v následujících dvou čtvrtletích, roční prémie pak v dalších čtyřech kalendářních čtvrtletích, takže budou různá plnění jako náhrady mzdy navyšovat po celý další rok.

Pro účely zjišťování průměrného výdělku je nutno určit poměrnou část mimořádně vyplacené složky nebo části mzdy připadající na kalendářní čtvrtletí, za něž byla vyplacena. Pak ovlivní výši nároků (např. náhrad mzdy) v následujícím kalendářním čtvrtletí, ale i dále.

Zbývající část mimořádné složky mzdy se zahrne do hrubé mzdy při zjišťování průměrného výdělku v dalším období (v dalších kalendářních čtvrtletích).

S prémiemi a podíly může být problém, jak je rozpočítat do více čtvrtletí, ale ne určení, zda jsou, či nejsou odměnou za práci. Rozlišovat je tak třeba především peníze, které se nazývají odměny.

Tip: Jak se vypočítá průměrný výdělek a k čemu je v zaměstnání dobrý?

Jaké jsou druhy odměn a které se do průměrného výdělku počítají?

Mimořádné odměny

Za úspěšné splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu může zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci odměnu. Tato mimořádná odměna se zahrnuje do průměrného výdělku.

Cílová odměna

Taktéž se do něj zahrnuje cílová odměna. Za splnění předem stanoveného mimořádně náročného úkolu, jehož příprava, postupné zajišťování a konečná realizace bude z hlediska působnosti zaměstnavatele zvlášť významná, může zaměstnavatel zaměstnanci, který se na jeho splnění bezprostředně nebo významně podílí, poskytnout cílovou odměnu. Cílová odměna přísluší zaměstnanci ve výši určené zaměstnavatelem v závislosti na plnění ukazatelů, neskončí-li jeho pracovní poměr před splněním stanoveného úkolu.

Mzdová kalkulačka 2024

Jaké odměny nejsou odměnou za práci a nepočítají se do průměrného výdělku?

Za dobu pracovní pohotovosti má zaměstnanec nárok na odměnu nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku.

Odměna za pracovní pohotovost není poskytována za výkon práce, ale za připravenost k výkonu práce. Proto také není mzdou nebo platem, nezahrnuje se do základu pro výpočet průměrného výdělku. Pokud dojde k výkonu práce v průběhu pracovní pohotovosti, nenáleží zaměstnanci odměna za pracovní pohotovost, ale mzda, včetně případných příplatků (např. za přesčasovou práci). Tato mzda se pak samozřejmě zahrnuje do průměrného výdělku.

Věrnostní odměny a odměny za mimořádnou pomoc

Zaměstnavatel může zaměstnanci poskytnout odměnu zejména:

• při životním nebo pracovním jubileu a při prvním skončení pracovního poměru po přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo po nabytí nároku na starobní důchod,
• za poskytnutí pomoci při předcházení požárům nebo při živelních událostech, jejich likvidaci nebo odstraňování jejich následků nebo při jiných mimořádných událostech, při nichž může být ohrožen život, zdraví nebo majetek.

Tyto věrnostní odměny a odměny za mimořádnou pomoc nejsou odměny za výkon práce, a proto se nepočítají do průměrného výdělku.

Čtěte také:

Vyžaduje po vás zaměstnavatel pohotovost během pracovní přestávky? Máte nárok na její proplacení

Může zaměstnanec během přestávky na jídlo opustit pracoviště?