Kdo a kdy nemá nárok na příplatek za přesčasovou práci ani na náhradní volno

Tato pravidla se týkají především šéfů – vedoucích pracovníků, a to ve státním a veřejném sektoru, kde jsou zaměstnanci za svou práci odměňováni platem, a nikoliv mzdou. V nestátním podnikatelském sektoru může být něco takového ujednáno smlouvou, a to jak ohledně vedoucích, tak i řadových zaměstnanců.

• Státní a veřejný sektor – bez příplatků částečně jen šéfové a zcela vrcholní šéfové
• Za přesčasovou práci v noci nebo ve svátek už příplatky či náhradní volno musejí být
• V soukromém sektoru je třeba dohodnout navýšení mzdy za extra neodměňované přesčasy
• Jaké je maximum přesčasů zohledněných předem v platu nebo mzdě
• I při sjednaných přesčasech může vzniknout nárok na příplatky

Zdroj: Depositphotos

Státní a veřejný sektor – bez příplatků částečně jen šéfové a zcela vrcholní šéfové

Vedoucími zaměstnanci přitom jsou ti zaměstnanci, kteří na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele ukládají na základě příslušných zákonů, organizačních řádů či jiných zmocnění podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, jejich plnění organizují a kontrolují.

Tito vedoucí zaměstnanci dostávají vedle základní tarifní mzdy zohledňující kvalifikovanost práce a dosaženou praxi i příplatek za vedení. Jeho výše je odstupňována podle stupně řízení. Záleží na tom, zda vedoucí zaměstnanec má pod sebou řadové zaměstnance, nebo i jiné vedoucí zaměstnance, nebo dokonce vedoucí zaměstnance, kteří mají pod sebou další vedoucí zaměstnance. 

Tip: 11 příplatků, na které můžete mít v práci nárok

Za přesčasovou práci v noci nebo ve svátek už příplatky či náhradní volno musejí být

Předchozí zohlednění práce přesčas v příplatku za vedení však neplatí pro práci přesčas konanou v noci, v den pracovního klidu nebo v době pracovní pohotovosti. Pak je zaměstnavatel povinen přesčasový příplatek nebo náhradní volno poskytnout. 

V platu vedoucího zaměstnance, který je statutárním orgánem (takže za organizaci jedná navenek jako vrcholný šéf a je nadřízeným všech ostatních zaměstnanců) nebo vedoucím organizační složky, je vždy přihlédnuto k veškeré práci přesčas. Znamená to, že šéf například servisní organizace zřízené státem, obcí, krajem nemá nárok na příplatek za přesčasovou práci ani na náhradní volno za ni. Má však obvykle celou řadu jiných výhod. Především by pak mělo být jeho náročné postavení zohledněno ve výši přiznaného příplatku za vedení dané instituce.

V soukromém sektoru je třeba dohodnout navýšení mzdy za extra neodměňované přesčasy

Neposkytování příplatků za přesčasovou práci a náhradního volna tedy pro vedoucí pozice ve státní a veřejné správě upravuje přímo zákon – zákoník práce. V soukromém sektoru to musí být smluvně dohodnuto.

Sjednání mzdy s předchozím automatickým přihlédnutím k případné práci přesčas je podmíněno tím, že bude současně sjednán rozsah práce přesčas, ke které je ve mzdě přihlédnuto. Takže tomu není tak, že by zaměstnanec zcela ztratil nárok na navýšení mzdy za přesčasovou práci. Za určitou dohodnutou část přesčasové práce tak výhody nenáležejí a za další už náležejí. 

Zaměstnavatel nemůže odbýt zaměstnance nějak tak, že by do pracovní smlouvy uvedl, že při sjednání výše mzdy už bylo přihlédnuto i k případné práci přesčas. Nebo dokonce jenom že zaměstnanec nemá nárok na plnění spojená s výkonem práce přesčas. Takhle jednoduché to pro zaměstnavatele není.

V pracovní nebo jiné smlouvě či dohodě se zaměstnancem je třeba uvést, k jakému objemu (rozsahu) práce bylo přihlédnuto. Zaměstnanec musí vždy dostat něco navíc. Buď v podobě příplatků, nebo rovnou v ujednané mzdě. 

Proto u zaměstnanců, kteří vykonávají stejně namáhavou práci stejného druhu, není možné, aby u jednoho byla mzda sjednána s přihlédnutím k práci přesčas, a přitom měl mzdu stejně vysokou jako druhý zaměstnanec, u kterého to sjednáno není, a tak má při výkonu přesčasové práce nárok na běžné výhody spojené s přesčasovou prací.

Tip: Dělali jste v práci hodně přesčas? Podívejte se, jak se to projeví v důchodu

Jaké je maximum přesčasů zohledněných předem v platu nebo mzdě

Rozsah práce přesčas, k němuž může být ve mzdě přihlédnuto nebo je ze zákona zohledněn již v platu, resp. příplatku k platu za vedení, není neomezený. U vrcholných šéfů zahrnuje příplatek k platu za vedení 416 hodin přesčasů za kalendářní rok, u vedoucích pracovníků na nižších úrovních 150 hodin za rok. 

V soukromém sektoru lze sjednat předchozí zohlednění práce přesčas v rozsahu až 150 hodin za kalendářní rok u řadových zaměstnanců a až 416 hodin u všech vedoucích pracovníků, tedy na všech stupních řízení.

Vždy tomu musí být tak, že zaměstnanec vykonávající srovnatelnou práci, u kterého bylo přihlédnuto k práci přesčas, musí mít mzdu vždy patřičně vyšší než zaměstnanec, u kterého nebylo přihlédnuto v její výši k práci přesčas. Nicméně v praxi to bude složitější. Zaměstnavatel se bude obvykle snažit mít ujednání o tom, že ve výši mzdy je již předem zohledněna i práce přesčas, se všemi zaměstnanci. 

I při sjednaných přesčasech může vzniknout nárok na příplatky

Překročí-li skutečná doba výkonu práce přesčas sjednaný rozsah práce přesčas, k němuž bylo při sjednání mzdy předem přihlédnuto, přísluší zaměstnanci již za tuto další dobu práce přesčas dosažená mzda a příplatek, popřípadě náhradní volno. 

V praxi tak může zaměstnanec za část práce přesčas mít nárok na výhody a za jinou část nikoliv. Není tomu tedy tak, že zaměstnanec vykonával práci ve v podstatě neomezeném rozsahu. Vždy je třeba vést evidenci odpracované doby včetně vykonané práce přesčas. Po překročení předem zohledněné práce přesčas již náležejí výhody za práci přesčas. 

Praktické problémy

Právník Richard W. Fetter, s nímž jsme si o přesčasové práci povídali, se domnívá, že zrušení zaručené mzdy k 1. lednu 2025 (bude jen zaručený plat) s odstupem času v budoucnu zkomplikuje situaci zaměstnancům, kteří by si chtěli ověřit, zda je jejich mzda dostatečně vysoká a je v ní dostatečně zohledněna případná práce přesčas. Fetter uznává praktické komplikace, které přinášel institut zaručené mzdy, nicméně připomíná dřívější a do roku 2006 uplatňované méně komplikované minimální mzdové tarify. Byly stupnicí minimálních mezd odstupňovaných podle náročnosti práce. Ačkoliv se od nich ustoupilo, byly by v budoucnu dobrým vodítkem pro kontrolu, zda je výše mzdy dostatečná a zda je dostatečně zohledněna přesčasová práce.

Čtěte také:

Výpovědní doba a odpočinek se zkrátí, zkušební doba prodlouží. Co se ještě změní v zákoníku práce?

Minimální mzda bude v roce 2025 vyšší, než se původně počítalo