V jakých případech může zaměstnavatel požadovat výpis z rejstříku trestů

Během výběrového řízení je po uchazečích požadováno doložení nejrůznějších dokumentů, mezi ně se také často zařazuje výpis z rejstříku trestů. Jde však o dokument citlivé povahy s osobními údaji zaměstnance, na který se vztahuje Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR).

Výpis z rejstříku trestů je u některých pozic vyžadován oprávněně na základě právního předpisu, mnohdy ale jeho vyžádání není relevantní k dané pozici. 

Zároveň záznam v rejstříku nemůže být vždy důvodem k vyřazení uchazeče z výběrového řízení, záleží vždy na povaze činu a pracovní pozici.

Zákoník práce v § 316 udává, že zaměstnavatel nesmí vyžadovat od zaměstnance (ani uchazeče) informace, které bezprostředně nesouvisejí s výkonem práce a se základním pracovněprávním vztahem.

Dále § 3 specifikuje, že zaměstnavatel nesmí požadovat informace o:

• těhotenství,

• rodinných a majetkových poměrech,

• sexuální orientaci,

• původu,

• členství v odborové organizaci,

• členství v politických stranách nebo hnutích,

• příslušnosti k církvi nebo náboženské společnosti a

• trestněprávní bezúhonnosti.

Na základě zákoníku práce tedy smí zaměstnavatel požadovat informace o trestněprávní bezúhonnosti pouze v případě, je-li k tomu dán relevantní důvod k povaze práce. Zaměstnavatel by tak měl na žádost zaměstnance odůvodnit potřebnost výpisu z rejstříku trestů.

Potřebná bezúhonnost ze zákona

Některé profese vyžadují potvrzení o bezúhonnosti. Jde například o pedagogické pracovníky, pracovníky ve zdravotnictví, některé zaměstnance finančního sektoru (pojišťovnictví, bankovnictví…), policisty, pyrotechniky, úředníky, řidiče ve veřejné dopravě, piloty, detektivy, pracovníky bezpečnostních služeb, notáře, advokáty, soudce, auditory, exekutory apod.

Pozice vyžaduje důvěryhodnou osobu

Mimo zákony, které vyloženě udávají požadavek bezúhonnosti, může zaměstnavatel požadovat výpis rejstříku trestů také pro jiné pozice. Jde o pozice, kam zaměstnavatel potřebuje dosadit „důvěryhodnou“ osobu.

Ministerstvo vnitra uvádí jako příklad, že na místo pracovníka pošty by neměla být přijata osoba, která byla odsouzena za majetkovou trestnou činnost.

Zároveň není relevantní, aby zaměstnavatel požadoval čistý trestní rejstřík od uchazeče, který má nastoupit na pozici zahradníka, pracovníka ve stavebnictví apod. Vždy je však potřeba přihlížet ke spáchanému činu. Nelze uchazeče nepřijmout jen kvůli tomu, že má nějaký záznam.

Tip: Kdy se smaže záznam z rejstříku trestů?

Může být zaměstnavatel pokutován za vyžadování výpisu z rejstříku trestů?

Ačkoliv se sankce za vyžadování výpisu z rejstříku trestů běžně neudělují, může být toto jednání přestupkem, za který hrozí zaměstnavateli pokuta až do výše 100 000 Kč. Zároveň může zaměstnanec podat na zaměstnavatele žalobu na ochranu proti diskriminaci a požadovat finanční úhradu nemajetkové újmy.

Osoby se záznamem často nemohou najít zaměstnání

Požadavek na čistý rejstřík v inzerátech vídáme často, a to i tam, kde to k dané pozici není relevantní, například u dělnických profesí. Potom, co zaměstnavatel shledá, že má uchazeč záznam, vyřadí jej z výběrového řízení. Na základě toho pak řada lidí se záznamem nemůže nalézt klasické zaměstnání a přechází do práce na černo nebo žije ze sociálních dávek.

„Vnímáme stále výraznější nechuť zaměstnavatelů dávat příležitost osobám se záznamem v rejstříku trestů (bez ohledu na závažnost spáchaného činu), v minulosti byla v tomto ohledu situace lepší. Zaměstnavatelé vnímají osoby se záznamem v RT jako nepřizpůsobivé a nespolehlivé,“ uvádí Probační a mediační služba ČR.

Jak se mohou uchazeči o zaměstnání nebo zaměstnanci bránit?

Jestliže mají uchazeči o zaměstnání pocit, že je zaměstnavatel neoprávněně vyřadil z výběrového řízení, a to kvůli záznamu z trestního rejstříku, mohou se obrátit například na inspektorát práce, který jednání zaměstnavatele prověří. 

Rovněž mohou podat oznámení podle zákona o ochraně oznamovatelů, a to buď přes vnitřní oznamovací systém, nebo přes oznamovací systém Ministerstva vnitra.

Pokud by chtěli jednání zaměstnavatele řešit soudní cestou, mohou podat žalobu na ochranu proti diskriminaci. Stejné kroky mohou učinit také už přijatí zaměstnanci, například tehdy, když zaměstnavatel vyžaduje výpis RT až v průběhu zaměstnání nebo v případě kteréhokoliv jiného konfliktu.

Čtěte také:

Minimální mzda bude v roce 2025 vyšší, než se původně počítalo

Může zaměstnanec během přestávky na jídlo opustit pracoviště?