Z přivýdělku platí zdravotní pojištění každý zaměstnanec jinak, někteří vůbec

Zaměstnanec pracující na klasickou pracovní smlouvu s hrubou měsíční mzdou alespoň 18 900 Kč odvádí na zdravotním pojištění 4,5 % ze své hrubé mzdy a dalších 9 % za něj odvádí jeho zaměstnavatel. Sazba zdravotního pojištění je stejná, při výpočtu se nerozlišuje rodinná či osobní situace zaměstnance.

Pro výpočet zdravotního pojištění není ani zaveden maximální vyměřovací základ, jako je tomu u sociálního pojištění. Odvod zdravotního pojištění z přivýdělku se však liší. Někteří zaměstnanci odvádějí z přivýdělku zdravotní pojištění, jiní nikoliv, záleží na struktuře vedlejšího příjmu.

• Nízká odměna z dohody o provedení práce
• Nízká hrubá mzda ze zkráceného úvazku
• Hrubá odměna z dohody o provedení práce nad 10 000 Kč
• Pravidelný příjem z nájmu
• Podnikající zaměstnanec a zdravotní pojištění
• Pasivní kapitálové příjmy

Zdroj: Depositphotos

Příklad 1: Nízká odměna z dohody o provedení práce

Zaměstnanec Milan si ke svému hlavnímu zaměstnání přivydělává na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční odměnou 9000 Kč. Z dohody o provedení práce pan Milan žádné zdravotní pojištění neplatí, a přitom má svým hlavním zaměstnáním vyřešen pojistný vztah u své zdravotní pojišťovny. Když je hrubá měsíční odměna z dohody o provedení práce 10 000 Kč a méně, neplatí se z odměny zdravotní pojištění.

Tip: Který přivýdělek je pro zaměstnance daňově nejvýhodnější?

Příklad 2: Nízká hrubá mzda ze zkráceného úvazku

Paní Alena pracuje pro zaměstnavatele XY za hrubou měsíční mzdu 37 000 Kč a současně si přivydělává na zkrácený úvazek s hrubou měsíční odměnou 15 500 Kč pro zaměstnavatele AB. Z hrubé mzdy pro zaměstnavatele AB je jí odvedeno na zdravotním pojištění 4,5 % a dalších 9 % zaplatí zaměstnavatel.

Mzdové účetní u firmy AB paní Alena doručí potvrzení od zaměstnavatele XY, že zdravotní pojištění je již zaplaceno alespoň z minimálního vyměřovacího základu, aby se při výpočtu zdravotního pojištění u zaměstnavatele AB neprováděl dopočet do minima. Zdravotní pojištění se tak vypočítá z hrubé mzdy 15 000 Kč, a nikoliv z minimálního vyměřovacího základu 18 900 Kč (na úrovni minimální mzdy).

Čtěte také: Neplacené volno může zkomplikovat platby zdravotního pojištění. Kdy budete doplácet?

Příklad 3: Hrubá odměna z dohody o provedení práce nad 10 000 Kč

Zaměstnankyně Simona si přivydělává na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční odměnou 20 000 Kč. Hrubá odměna je 10 001 Kč a více, proto se i z dohody o provedení práce odvádí zdravotní pojištění ve stejných sazbách jako z jejího hlavního zaměstnání.

Příklad 4: Pravidelný příjem z nájmu

Pan Karel má ke své pravidelné hrubé mzdě ze zaměstnání ještě příjem z pronájmu bytu. Z nájmu podle § 9 zákona o daních z příjmů se zdravotní pojištění nikdy neplatí, bez ohledu na výši nájmu. Pan Karel tak platí zdravotní pojištění pouze ze svého zaměstnání. Neplacení zdravotního pojištění z nájmu je velmi zajímavou daňovou výhodou.

Čtěte také: Zdanění vysokých pasivních příjmů se podle plánů vlády zvýší

Příklad 5: Podnikající zaměstnanec a zdravotní pojištění

Zaměstnanec David současně podniká. Vykonává tedy vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Roční hrubý zisk má 200 000 Kč.

Zdravotní pojištění se vypočítá ze skutečného vyměřovacího základu, tedy poloviny daňového základu. Roční zdravotní pojištění je tak 13 500 Kč (200 000 Kč × 50 % × sazba zdravotního pojištění 13,5 %). Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ, jako je tomu při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti.

Podnikající zaměstnanci se však platbě zdravotního pojištění nevyhnou, a to ani při nižším zisku. Pro výpočet zdravotního pojištění není stanoven nějaký limit pro jeho neplacení, jako je tomu u sociálního pojištění.

Tip: Jaké zálohy platí podnikatelé při vedlejší činnosti v roce 2024

Příklad 6: Pasivní kapitálové příjmy

Zaměstnankyně Ludmila má mimo příjem ze zaměstnání ještě příjem z kapitálového majetku podle § 8 zákona o daních z příjmů. Z pasivních příjmů z kapitálového majetku podle § 8 zákona o daních z příjmů se zdravotní pojištění neplatí.