Jak se liší zdanění minimální a nadstandardní mzdy v roce 2024

Zaměstnanci odvádějí ze své hrubé mzdy daň z příjmů, sociální pojištění a zdravotní pojištění.

Sazby daně z příjmů jsou dvě: 15 % a 23 %, přičemž vyšší sazba daně z příjmů platí až pro hrubou měsíční mzdu nad 131 901 Kč. Sazba sociálního (včetně nemocenského) pojištění činí 7,1 % z hrubé mzdy a zdravotního pojištění 4,5 % z hrubé mzdy. Sociální pojištění se odvádí pouze do dosažení maximálního vyměřovacího základu, který pro rok 2024 činí 2 110 416 Kč.

• Porovnání zdanění: minimální mzda a stotisícová mzda
• Po dosažení stropu je efektivní sazba sociálního pojištění dokonce nižší
• Pouze dvě daňové sazby
• Příklady efektivního zdanění různě vysokých mezd

Porovnání zdanění: minimální mzda a stotisícová mzda

V následující tabulce máme spočítány přímé daně, které jsou z hrubé mzdy sraženy zaměstnanci jeho zaměstnavatelem. Při výpočtu daně z příjmů fyzických osob počítáme s uplatněním pouze základní daňové slevy na poplatníka, která činí 2570 Kč a mají na ni nárok všichni zaměstnanci s podepsaným prohlášením k dani.

Zdroj: vlastní výpočet autora

Z tabulky názorně vidíme, že efektivní daňová sazba (včetně povinného pojistného) zaměstnance s vysokou stotisícovou mzdou je vyšší pouze o 9 % než efektivní daňová sazba (včetně povinného pojistného) zaměstnance pracujícího za minimální mzdu.

Rozdílnou položkou je daň z příjmů, kde u minimální mzdy v důsledku uplatnění slevy na poplatníka je efektivní sazba daně z příjmů jenom 1,4 % (265 Kč : 18 900 Kč), zatímco u stotisícové mzdy 12,4 % (12 430 Kč : 100 000 Kč). Výpočet povinného pojistného je v obou případech stejný.

Mzdová kalkulačka 2024

Po dosažení stropu je efektivní sazba sociálního pojištění dokonce nižší

Sazby sociálního a zdravotního pojištění jsou pro všechny zaměstnance stejně vysoké. V procentním vyjádření odvádí všichni zaměstnanci na povinném pojistném stejnou částku, výjimkou jsou pouze zaměstnanci s velmi vysokou hrubou mzdou, kteří odvádí sociální pojištění pouze do dosažení maximálního vyměřovacího základu.

Zaměstnanci s hrubou roční mzdou nad 2 110 416 Kč tedy mají efektivní sazbu sociálního pojištění dokonce nižší než ostatní zaměstnanci. V procentním vyjádření tedy zaplatí např. zaměstnanec s roční hrubou mzdou 2 400 000 Kč na sociálním pojištění méně než zaměstnanec s minimální mzdou.

Tip: Minimální mzda bude v roce 2025 vyšší, než se původně počítalo

Pouze dvě daňové sazby

Přestože v letošním roce podléhá vyšší 23% sazbě daně z příjmů již hrubá měsíční mzda nad 131 901 Kč, zatímco v roce 2023 to bylo nad 161 296 Kč, stále naprostá většina zaměstnanců odvádí na dani z příjmů 15 %. I pro vysokou stotisícovou mzdu platí stále nižší 15% daňová sazba.

Příklady efektivního zdanění různě vysokých mezd

Efektivní daňová sazba (včetně zohlednění plateb na sociálním a zdravotním pojištění) s rostoucí mzdou v Česku mírně stoupá. Rozdíly však nejsou velké, např. u hrubé mzdy ve výši 40 000 Kč činí 20,2 % a hrubé mzdy 60 000 Kč jen 22,3 %. V další tabulce máme pro názornost vypočtenu souhrnnou efektivní daňovou sazbu pro přímé daně placené zaměstnancem u vybraných mezd.

Zdroj: vlastní výpočet autora

Čtěte také: 

Zdanění vysokých příjmů se pro rok 2024 zvýšilo, v minulosti však bylo ještě vyšší

Nejvyšší daně ze mzdy platí zaměstnanci v Belgii a Německu, české sazby patří k vyšším