NKÚ zkritizoval efektivitu digitalizace na MPSV. Dnes už je to lepší, tvrdí resort

Již 10 let se snaží MPSV digitalizovat proces vyřízení dávek a důchodů tak, aby byl pro občany i úředníky co nejefektivnější. Podle závěrů NKÚ z proběhlé kontroly dotčených institucí však resort zatím požadovaného cíle nedosáhl. 

V období od června 2023 do února 2024 úředníci z Nejvyššího kontrolního úřadu zkoumali počínání Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) a Úřadu práce ČR. 

A závěr? Peněžní prostředky ve výši 3,4 miliardy korun, které plynuly ze státního rozpočtu na IT systémy MPSV letech 2018–2023, nebyly efektivně využity, soudí NKÚ.

Podle závěru kontroly zveřejněného v tiskové zprávě a v souvisejícím dokumentu mohou sice žadatelé o příspěvek na bydlení či rodičovský příspěvek zaslat žádost Úřadu práce digitálně, ale na druhé straně musí úředník všechny přiložené soubory ručně zkopírovat do jiné aplikace. Důvodem je podle NKÚ nepropojení dvou informačních systémů.

Nedostatky zjistil úřad i na ČSSZ, která zpracovává důchodovou agendu. Před první výplatou každého starobního, vdovského a vdoveckého důchodu musí úředník nejprve z informačního systému vytisknout řadu údajů, mj. rodné číslo žadatele a výši přiznaného důchodu, a poté tyto údaje do systému znovu ručně opsat.

„Toto porušení principu ‚vnitřně pouze digitálně‘ je důsledkem nepropojení jednotlivých částí integrovaného informačního systému ČSSZ,“ popsal Nejvyšší kontrolní úřad zjištěnou neefektivnost systému v tiskové zprávě. Na provoz digitální agendy zpracovávající důchodové dávky vynaložila ČSSZ v letech 2018–2023 částku ve výši 701,5 milionů korun.

Celkem MPSV a ČSSZ podle propočtů NKÚ vynaložily na dosud neefektivní digitalizaci 310 mil Kč. „MPSV vydalo od roku 2014 celkem 297 mil. Kč na vybudování nového informačního systému státní politiky zaměstnanosti, který nikdy nebyl uveden do provozu. ČSSZ ve stejném období vynaložila 12,7 mil. Kč na přípravu projektů, které měly vést k výměně informačního systému důchodové agendy. Ani po deseti letech však nedokázala ČSSZ tuto výměnu zahájit,“ stojí v tiskové zprávě. 

MPSV při tvorbě aplikace Jenda porušilo zákon o veřejných zakázkách

Podle šetření NKÚ nechalo MPSV aplikaci Jenda zhotovit podle smlouvy na podporu provozu a rozvoje stávajících aplikací, avšak aplikace Jenda je nový systém, nikoliv stávající, na kterém by se dále pracovalo. NKÚ vyhodnotil tuto skutečnost jako porušení rozpočtové kázně.

Aplikace Jenda má za cíl zjednodušovat komunikaci klientů s úřady, snížit počet osobních návštěv Úřadu práce a umožnit také elektronickou výměnu dokumentů mezi klientem a Úřadem práce. Avšak podle NKÚ je systém zatím neefektivní a spíše úředníkům práci přidává.

Spokojenost s aplikací Jenda zjišťovala i naše redakce Finance.cz, valná většina žadatelů o dávky si stěžovala na délku vyřízení příspěvku na bydlení. Někteří žadatelé na jeho vyřízení čekají až tři měsíce. Na výsledky průzkumu se můžete podívat pod tímto odkazem.

Tip: Úřad práce nebude sledovat transakce na kontech žadatelů o dávky. Co dalšího z návrhu vypadlo?

Valná většina žádostí o starobní důchod byla vyřízena po zákonné lhůtě 90 dnů

NKÚ také zhodnotil úroveň digitalizace v oblasti starobních, vdovských a vdoveckých důchodů jako „částečnou“. Podle úřadu je systém důchodové agendy zbytečně složitý a závislý na listinných dokumentech a lidské práci. Těmito postupy je však systém neefektivní a neumožňuje lepší digitalizaci bez dalších IT zásahů.

ČSSZ rovněž překročila v období 1. až 3. čtvrtletí roku 2023 v 79 % případů zákonnou lhůtu 90 dnů pro vyřízení žádosti o starobní důchod.

U vdovských a vdoveckých důchodů tuto lhůtu překročila méně, a to „jen“ u 55 % žádostí.

Spočítejte si svůj starobní důchod v naší kalkulačce

MPSV se zveřejněnými výsledky NKÚ nesouhlasí

Po vydání tiskové zprávy Nejvyšším kontrolním úřadem reagovalo bezprostředně také vedení MPSV. Závěry zveřejněné v dokumentu odmítá. „S těmito zjištěními důrazně nesouhlasíme a nepovažujeme je za odborně zpracované. Vydaná tisková zpráva je v klíčových částech v rozporu s vlastními závěry NKÚ uvedenými v Kontrolním protokolu,“ tvrdí resort.

Argumentuje tím, že nový systém Jenda bylo třeba vytvořit jako nezbytný krok v době energetické, inflační a humanitární krize a vylučuje, že by ministerstvo při jeho vzniku porušilo zákon o veřejných zakázkách, jelikož se má jednat o „soubor digitálních kanálů ke stávajícím systémům pro výplatu nepojistných sociálních dávek“.

MPSV také vyzdvihuje aplikaci Jenda během období, kdy občané mohli žádat o jednorázový příspěvek na dítě v roce 2022. Podle MPSV by bez aplikace nebylo možné zvládnout takový nápor žádostí o tento příspěvek.

Resort rovněž odvrací kritiku na důchodovou agendu ČSSZ. MPSV upozorňuje, že agendu se podařilo stabilizovat a žádosti o důchod jsou dnes již vyřizovány v zákonných lhůtách. K vyřízení žádosti o důchod po zákonné době mělo podle MPSV docházet pouze v době extrémního nárůstu počtu žádostí o některé typy důchodů, což se týkalo konce roku 2022 a následujících měsíců. Do konce roku 2022 bylo pro některé lidi výhodnější odejít do předčasného důchodu než čekat na termín důchodu řádného.

Čtěte také:

Proč na solidní předčasný důchod dosáhnete jen s vyššími výdělky

Žádosti o nemocenskou dávku u zaměstnavatele se od roku 2025 mění