V deseti zemích EU přesahují roční odvody z průměrné mzdy 500 tisíc korun. Jak si stojí ČR?

Do celkového zdanění mezd je nutné zohlednit právě i povinné pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance. Případné snížení povinného pojistného placeného zaměstnavatelem za zaměstnance by při stejných mzdových nákladech zaměstnavatele zvýšilo hrubou mzdu zaměstnance, a tím i čistou mzdu.

• Sazby přímých daní v Česku v roce 2024
• Praktický výpočet v Česku
• Daňové platby ze mzdy v zemích EU

Sazby přímých daní v Česku v roce 2024

V roce 2024 odvádějí zaměstnanci v Česku 4,5 % na zdravotním pojištění a 7,1 % na sociálním pojištění. Do hrubé měsíční mzdy ve výši 131 901 Kč činí sazba daně z příjmů 15 %, přičemž vypočtenou daň z příjmů snižuje všem zaměstnancům s podepsaným prohlášením k dani sleva na poplatníka ve výši 2570 Kč. Zaměstnavatelé odvádějí za zaměstnance 24,8 % na sociálním pojištění a 9 % na zdravotním pojištění.

Čtěte také: Jak se liší zdanění minimální a nadstandardní mzdy v roce 2024

Praktický výpočet v Česku

Průměrná hrubá měsíční mzda za první čtvrtletí letošního roku činila 43 941 Kč, zaokrouhleně na stokoruny nahoru 44 000 Kč. Právě u průměrné mzdy si vypočítáme celkové daně ze mzdy, tj. daň z příjmů, sociální pojištění a zdravotní pojištění placené zaměstnancem a sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem.

Při výpočtu daně z příjmů fyzických osob počítáme pouze s uplatněním základní daňové slevy na poplatníka ve výši 2570 Kč. Výpočet je proveden podle legislativy roku 2024. Z tabulky názorně vidíme, že veškeré přímé daně u průměrné mzdy činí 24 tisíc korun měsíčně, tedy přes 288 tisíc korun za rok.

Mzdová kalkulačka 2024

Výpočet zdanění práce v roce 2024 u průměrné mzdy 44 000 Kč

Zdroj: vlastní výpočet autora

Daňové platby ze mzdy v zemích EU

Členské země Evropské unie si můžeme podle souhrnné daňové platby z průměrné mzdy rozdělit do čtyř skupin, viz níže.

Ve všech případech počítáme pouze s uplatněním základní daňové slevy nebo nezdanitelné položky, přičemž přepočet na české koruny je samozřejmě ovlivněn aktuálním směnným kurzem. Uvedené částky u jednotlivých zemích jsou zaokrouhleny na celé tisícikoruny a přepočet na koruny vychází z dat uvedených v publikaci „La pression sociale et fiscale réelle du salarié moyen au sein de I´EU en 2023 - The Tax Burden on Global Workers (Institut économique Molinary)“.

• V první skupině jsou země s roční platbou na přímých daních nad 700 tisíc Kč, a sice Belgie (867 tisíc Kč), Rakousko (861 tisíc Kč), Lucembursko (856 tisíc Kč), Německo (813 tisíc Kč), Francie (767 tisíc Kč) a Nizozemí (733 tisíc Kč).
• Ve druhé skupině jsou země s roční platbou od 350 tisíc Kč do 650 tisíc Kč, přičemž těmito zeměmi jsou: Finsko (622 tisíc Kč), Švédsko (611 tisíc Kč), Dánsko (571 tisíc Kč), Itálie (519 tisíc Kč), Irsko (493 tisíc Kč) a Španělsko (373 tisíc Kč).
• Ve třetí skupině jsou země se souhrnnou roční platbou na přímých daních od 200 tisíc do 300 tisíc Kč. Jedná se o Česko (288 tisíc Kč), Portugalsko (275 tisíc Kč), Slovinsko (273 tisíc Kč), Řecko (245 tisíc Kč), Estonsko (241 tisíc Kč), Slovensko (229 tisíc Kč) a Lotyšsko (217 tisíc Kč).
• V poslední čtvrté skupině jsou země, kde souhrnná roční částka zaplacených přímých daní u průměrné mzdy nepřesahuje 200 tisíc Kč. Těmito zeměmi jsou Kypr (200 tisíc Kč), Polsko (199 tisíc Kč), Maďarsko (196 tisíc Kč), Chorvatsko (176 tisíc Kč), Rumunsko (172 tisíc Kč), Malta (170 tisíc Kč) a Bulharsko (115 tisíc Kč).