Soudy řeší, zda lidé v pobytových sociálních službách mohou dostat příspěvek na bydlení

Ministerstvo práce a sociálních věcí odmítlo odvolání žalobkyně a dalo za pravdu Úřadu práce, který žalobkyni 1. dubna 2023 nepřiznal příspěvek na bydlení z toho důvodu, že uzavřená smlouva o poskytování sociální služby v domově se zvláštním režimem nezakládá nárok na příspěvek na bydlení. MPSV i Úřad práce tak shodně tvrdí, že nejde o nájemní smlouvu.

Stěžovatelka podala ke Krajskému soudu v Brně žalobu na Ministerstvo práce a sociálních věcí právě kvůli tomu, že odmítlo její odvolání proti rozhodnutí Úřadu práce o nepřiznání příspěvku na bydlení. Krajský soud žalobu klientky sociální služby odmítl, ta proto následně podala kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu a uspěla. Nejvyšší správní soud dal stěžovatelce za pravdu a odmítl stanovisko MPSV i krajského soudu.

Krajský soud nesouhlasil s definicí právního vztahu k bytu

Krajský soud dal za pravdu MPSV s argumentem, že podle § 68 zákona o státní sociální podpoře nebyly splněny dvě podmínky pro přiznání příspěvku kvůli tomu, že smlouva stěžovatelky podle něj nesplňovala existenci určitého typu právního vztahu (vlastnické právo, nájem bytu, podnájem bytu) a existenci bytu.

Následně žalobkyně podala kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu proti rozsudku krajského soudu. Otázku, zda smlouva o poskytnutí pobytové sociální služby představuje nájemní vztah, do této doby ještě Nejvyšší správní soud neřešil.

„Stěžovatelka se neztotožnila se závěrem Krajského soudu v Brně, že není splněna již první podmínka, tzn. nájemní vztah,“ stojí v obsahu kasační stížnosti a vyjádření žalovaného. Podle vyjádření stěžovatelky je součástí pobytové služby i užívací právo k obývané lůžkové jednotce a daná smlouva s pobytovou sociální službou má dokládat nájemní vztah k obývané lůžkové jednotce.

Tip: Je čas dokládat příjmy pro příspěvek na bydlení. Některé údaje už si stát zjistí sám

Zdroj: YouTube / Úřad práce ČR

Až Nejvyšší správní soud dal žalobkyni za pravdu 

Nejvyšší správní soud zjistil, že smlouva, kterou stěžovatelka uzavřela s pobytovou sociální službou, zahrnuje kromě ostatních činností zejména poskytnutí ubytování neboli „závazek poskytovatele služby přenechat stěžovatelce vybavenou dvoulůžkovou bytovou jednotku k užívání“. Z této smlouvy rovněž vyplynulo, že stěžovatelka je povinna za tyto poskytnuté prostory platit. Podle stanoviska NSS se tak jedná o nájemní smlouvu, která obsahuje navíc poskytování také dalších sociálních služeb (činností), které více či méně navazují na poskytování ubytování a souvisí s ním.

„Nejvyšší správní soud tak má za to, že na základě smlouvy o poskytování sociální služby vznikl mezi stěžovatelkou a poskytovatelem služby nájemní vztah k dvoulůžkové bytové jednotce, na čemž nic nemění, že se jedná o smlouvu o poskytování sociální pobytové služby,“ stojí v rozsudku Nejvyššího správního soudu.

NSS při rozhodnutí vycházel i z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR (NS), který se dříve zabýval podobnou otázkou u klientky chráněného bydlení, kde uvedl, že je možné na takový vztah aplikovat obecnou úpravu nájmu § 2201–2234 občanského zákoníku. NS tak umožnil aplikovat obecná ustanovení občanského zákoníku také na smlouvu o sociální službě, čímž umožnil na ni nahlížet i podle specifik zákona o státní sociální podpoře.

Nejvyšší správní soud tak dal za pravdu stěžovatelce (žalobkyni), jelikož podle jeho vyjádření i její smlouva se sociální službou dokládá nájemní vztah k obývané lůžkové jednotce a tím vzniká také nájemní vztah za účelem uspokojení potřeby bydlení.

Krajský soud se má nyní zabývat otázkou, zda lze lůžkovou jednotku považovat za byt

Nejvyšší správní soud tak 20. září 2024 zrušil rozsudek Krajského soudu v Brně a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Krajský soud má rozhodnout, zda obývaná jednotka v zařízení sociálních služeb může splnit definici bytu podle zákona o státní sociální podpoře.

Toto rozhodnutí přitom může změnit rozhodovací praxi pracovníků Úřadu práce, kteří nepřiznávali klientům sociálních služeb příspěvek na bydlení z toho důvodu, že jejich smlouva se sociální službou nebyla považována za nájemní vztah.

„NSS judikoval, že pro nárok na příspěvek na bydlení byla splněna jedna z podmínek nároku na dávku vznikem nájemního vztahu k lůžkové jednotce na základě smlouvy o poskytování pobytových sociálních služeb, ale o druhé podmínce, zda se jedná o byt, dosud nebylo rozhodnuto. Není proto zatím možné jednoznačně odpovědět na otázku, zda na základě rozsudku NSS vzniká na základě smlouvy o poskytování pobytových služeb nárok na příspěvek na bydlení,“ uvedl pro Finance.cz Michal Kovařík, tiskový mluvčí Úřadu práce ČR.

Celý rozsudek pod spisovou značkou 4 Ads 129/2024-23 naleznete zde.

Kalkulačka příspěvku na bydlení pro rok 2024

Čtěte také:

Návrh pronajímatele na zvýšení nájemného nesmí překročit srovnatelné obvyklé nájemné

Chcete někoho najít, ale nevíte kde? Ministerstvo vnitra vám za poplatek pomůže

Nepozvete úředníka domů? Můžete přijít o příspěvek na bydlení