Důstojná nemocenská pro OSVČ? Jen když předtím státu hodně zaplatíte

U zaměstnanců je nemocenské pojištění součástí balíčku odvodů na pojištění sociální. U osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) tomu ale tak není. Pokud by tedy chtěly čerpat nemocenské dávky, musejí se samy přihlásit k dobrovolnému nemocenskému pojištění a platit si jej zvlášť.

Dozvíte se:

• K platbám na nemocenské se musíte písemně přihlásit
• OSVČ nemají nárok na všechny nemocenské dávky
• Malá platba tam se rovná malá platba zpět
• Platbu na nemocenské zvýšit lze, ale nevyplatí se to
• Záloha na zdravotní pojištění se naštěstí počítá jinak

K platbám na nemocenské se musíte písemně přihlásit

K dobrovolnému nemocenskému pojištění se OSVČ mohou přihlásit již při zakládání živnostenského oprávnění, nebo kdykoliv v průběhu roku, a to podáním tiskopisu Přihláška k dobrovolné účasti na nemocenském pojištění OSVČ, kterou naleznou na webu České správy sociálního zabezpečení. Tiskopis je možné podat osobně na pobočce, poštou nebo online.

Příslušná OSSZ by je poté měla kontaktovat a sdělit jim pokyny ohledně platby. Splatnost zálohy je od prvního dne do posledního dne kalendářního měsíce, za které má být pojistné uhrazeno. Platí navíc, že v měsíci přihlášení je záloha splatná až do konce následujícího kalendářního měsíce.

Stejně tak jednoduše a kdykoliv se lze i odhlásit, a to formulářem Odhláška z nemocenského pojištění. Nelze jej však ukončit přede dnem, ve kterém byla tato odhláška podána. Stejně tak může účast vzniknout nejdříve dnem, ve kterém se podala přihláška.

Dobrovolné nemocenské pojištění tedy není možné zpětně doplatit.

Čtěte také: Čerpání nemocenského v souvislosti s porodem u OSVČ

OSVČ nemají nárok na všechny nemocenské dávky

Existuje hned šest dávek z nemocenského pojištění. Jsou jimi:

• peněžitá pomoc v mateřství,
• otcovská poporodní péče,
• nemocenské,
• ošetřovné,
• dlouhodobé ošetřovné a
• vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.

OSVČ, která splnila potřebnou dobu účasti na nemocenském pojištění, vzniká nárok pouze na čtyři z těchto dávek. Nemůže čerpat klasické ošetřovné na dítě a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, protože ten je určen pro těhotné zaměstnankyně nebo pro ženy, které z důvodu mateřství nemohou vykonávat původní pracovní pozici, a byly tedy převedeny na místo, kde mají méně peněz.

Čtěte také: Jak to mají OSVČ v paušálním režimu s nemocenským pojištěním?

Malá platba tam se rovná malá platba zpět

Sazba pojistného činí 2,7 % z minimálního měsíčního vyměřovacího základu, který od 1. ledna 2024 činí 8000 Kč. To znamená, že minimální platba na nemocenské pojistné činí 216 Kč. Celkově si však OSVČ svůj základ určuje svou platbou s tím, že vyměřovací základ se určí z posledního podaného přehledu o příjmech a výdajích. Z určeného vyměřovacího základu se pak počítá i záloha na důchodové pojištění.

Přehled o příjmech a výdajích pomocí služby ePortálu ČSSZ

Zdroj: YouTube/ČSSZ

Čím méně však bude OSVČ na nemocenské platit, tím nižší bude mít samozřejmě dávky.

Výše mateřské a otcovské činí 70 % denního vyměřovacího základu.

Příklad

Paní Martina nastupuje na mateřskou s tím, že si po celou dobu platila nemocenské v minimální výši, tedy oněch 216 Kč. Její měsíční vyměřovací základ je tedy 8000 Kč, denní 263,01 Kč a redukovaný 264 Kč. Příslušná OSSZ jí tedy za každých kalendářních 30 dnů mateřské pošle 5550 Kč. Peněžitou pomoc v mateřství pak paní Martina může pobírat nejvýše 28 týdnů v případě narození jednoho dítěte, nebo 37 týdnů v případě narození dvou a více dětí.

TIP: Vypočítejte si výši peněžité pomoci v mateřství pro OSVČ

Ještě méně dostanete v případě klasického nemocenského. To za jeden kalendářní den činí

• 60 % denního vyměřovacího základu od 15. do 30. kalendářního dne dočasné platební neschopnosti (DPN),
• 66 % denního vyměřovacího základu od 31. do 60. kalendářního dne DPN,
• 72 % denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne DPN.

Prvních 14 dnů pracovní neschopnosti OSVČ nedostane nic. Během tohoto období zaměstnanec pobírá náhradu mzdy nebo platu od zaměstnavatele. Toho ale osoba samostatně výdělečně činná nemá, a tudíž první dva týdny zůstane bez peněz.

Příklad

Paní Barbora je OSVČ a nastupuje na nemocenskou, protože si zlomila ruku, což jí brání ve výkonu podnikání, a tudíž je dočasně práce neschopná. Prvních 14 dnů nedostane žádné peníze. Za 15. až 30. den neschopenky jí náleží nemocenské v částce 2288 Kč. Za 30. až 60 den nemoci dostane 4710 Kč a od 61. dne DPN jí bude náležet 5301 Kč za každých 30 dní nemoci.

TIP: Vypočítejte si výši nemocenského pro OSVČ

Platbu na nemocenské zvýšit lze, ale nevyplatí se to

Dobrou zprávou je, že platbu na nemocenské pojištění si lze zvýšit. Špatnou je ale to, že to lze jedině zvýšením vyměřovacího základu, který platí i pro pojištění důchodové. Vyšší zálohy by tedy OSVČ musela odvést i na pojištění důchodové.

Pro rok 2024 je maximální platba na nemocenské pojištění stanovena na částku 3610 Kč (3821 Kč v roce 2025), což odpovídá měsíčnímu vyměřovacímu základu na důchodové pojištění ve výši 133 704 Kč (141 519 Kč v roce 2025). I kdyby snad chtěl někdo platit na nemocenské pojištění ještě více, dávka už se nijak nezvýší.

Pokud by tedy OSVČ chtěla získat maximální dávku nemocenského pojištění, musela by odvést i důchodové pojištění ze stejně vysokého vyměřovacího základu. Měsíční záloha na důchodové pojištění z něj činí 29,2 %. To by bylo v roce 2024 měsíčně 39 042 Kč. 

Příklad:

Paní Magdalena by chtěla dostávat více peněz při čerpání nemocenské. Pokud by si zálohu na nemocenské pojištění zvýšila alespoň na 500 Kč, od 15. do 30. dne DPN by dostala 5264 Kč, od 31. do 60. dne by to bylo už 10 860 Kč a od 61. dne by měla za každých 30 dnů nemoci 11 850 Kč.

Měsíčním vyměřovacím základem by byla částka 18 519 Kč zaokrouhleno na celá čísla nahoru. Nová měsíční záloha na důchodové pojištění by tedy činila 5407 Kč.

Zde už je pak na úvaze paní Magdaleny, zda bude ochotna platit takto vysoké zálohy, nebo si bude platit dobrovolné nemocenské pojištění v základní výši a zbytek peněz v případě čerpání nemocenských dávek vytáhne z vlastních úspor. Živnostníci mají možnost se také proti času bez výdělku nechat pojistit u komerčních pojišťoven, ale to už je samozřejmě mimo systém sociálních dávek.

Záloha na zdravotní pojištění se naštěstí počítá jinak

Pojistné na zdravotní pojištění je pak stanovováno odlišně než to na důchodové a nemocenské. Zvýšení vyměřovacího základu u ČSSZ se jej tedy nijak nedotkne. Shodný je jen daňový základ z příjmů ze samostatné činnosti.

„Volba výše úhrady nemocenského pojištění OSVČ (v rozmezí minimálního a maximálního měsíčního vyměřovacího základu) nemá do zdravotního pojištění dopad,“ vysvětluje Ing. Jitka Drmolová, vedoucí oddělení komunikace a tisková mluvčí ČSSZ.

Ing. Jana Sixtová, tisková mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny, ještě doplňuje: „OSVČ je podle zákona povinna odvést pojistné ve výši 13,5 % z dosaženého vyměřovacího základu. Je-li dosažený vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné nižší než minimální vyměřovací základ, je OSVČ (až na výjimky) povinna odvést pojistné z minimálního vyměřovacího základu. Výše záloh na nemocenské pojištění neovlivňuje výši záloh na zdravotní pojištění. Zálohy na zdravotní pojištění si OSVČ vypočítá na základě Přehledu OSVČ o výši daňového základu.“

Čtěte také: Úloha dobrovolného důchodového pojištění stoupá