Máte roky stejnou výplatu? Koeficienty pro výpočet důchodu s ní udělají divy

Měsíční částka starobního důchodu závisí na výši osobního vyměřovacího základu a získané době pojištění. U předčasného důchodu se ještě hodnotí krácení za předčasnost, které se provádí za každých započatých 90 kalendářních dní předčasnosti.

• Doba pojištění se počítá v celých ukončených letech
• Jak se vypočítá osobní vyměřovací základ?
• Přepočet příjmů na současnou hodnotu
• Praktický příklad
• Roční vyměřovací základ u OSVČ
• Výpočet osobního vyměřovacího základu
• V roce 2024 se počítají příjmy za 38 let

Doba pojištění se počítá v celých ukončených letech

Do doby pojištění ovlivňující měsíční částku starobního důchodu se počítají nejenom odpracované dny, týdny, měsíce a roky, kdy je z příjmu odváděno sociální pojištění, ale i tzv. náhradní doby pojištění (např. studium před rokem 2010, evidence na Úřadu práce v zákonném rozsahu, péče o závislou osobu při splnění zákonných podmínek, péče o dítě do 4 let věku nebo vojenská služba). Zatímco současným žadatelům o důchod se započítává ještě i doba studia, pro dnešní absolventy škol už to platit nebude. Platí také, že doba pojištění se počítá v celých ukončených letech, takže pozor na zbrklé odchody ze zaměstnání ke dni nároku na starobní důchod, kdy vám celý ukončený rok může utéct třeba o pár týdnů.

Čtěte také: Roky ve škole dnešní studenti pocítí při výpočtu důchodu

Jak se vypočítá osobní vyměřovací základ?

Příjmovým údajem pro výpočet starobního důchodu je osobní vyměřovací základ neboli průměrná hrubá měsíční mzda za odpracované roky v současné hodnotě. Při výpočtu starobního důchodu v roce 2024 se hodnotí příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění, v letech 1986 až 2023. Samotná výpočtová formule je přitom stejná při odchodu do důchodu v lednu či v prosinci letošního roku.

Spočítejte si svůj starobní důchod v naší kalkulačce

Přepočet příjmů na současnou hodnotu

Každý rok má při výpočtu starobního důchodu stejnou váhu. Příjmy v předdůchodovém věku nejsou nijak zvýhodněny při samotném výpočtu starobního důchodu. Dosahované příjmy na začátku pracovní kariéry mají tedy stejnou váhu jako příjmy např. v posledních deseti letech před dosažením řádného důchodového věku. Příjmy v jednotlivých letech se totiž přepočítávají na současnou úroveň pomocí koeficientů zohledňujících inflaci.

Tip: Podívejte se, jak vysoké budou důchody přiznané v roce 2025

Praktický příklad

Pan Michal měl od roku 2018 do roku 2023 průměrnou roční hrubou mzdu vždy 450 000 Kč. Níže v tabulce máme pro ukázku proveden přepočet příjmů na aktuální úroveň. Stejným způsobem – s pomocí koeficientů, které pravidelně stanovuje svým nařízením vláda – by se přepočítaly i příjmy v letech 1986 až 2017. „Nejnižší možná hodnota je 1 a použije se vždy za kalendářní rok přiznání důchodu a za rok předchozí. To znamená, že za tyto roky se tak použijí skutečné, neupravené roční vyměřovací základy,“ uvádí k tomu Česká správa sociálního zabezpečení. 

V letech 2018 až 2023 měl pan Michal stejnou mzdu, na které je názorně vidět, jakou roli hrají přepočítávací koeficienty. V příkladu se tedy předpokládá, že do důchodu ještě neodchází.

Zdroj: vlastní výpočet autora

Čtěte také: Deset důvodů, proč budete brát podprůměrný důchod

Roční vyměřovací základ u OSVČ

U zaměstnance je ročním vyměřovacím základem součet jednotlivých měsíčních hrubých mezd. Při práci pro více zaměstnavatelů současně se sčítají hrubé mzdy ze všech zaměstnání.

U OSVČ je ročním vyměřovacím základem částka, ze které bylo zaplaceno sociální pojištění. Např. za rok 2023 byla vyměřovacím základem polovina dosaženého hrubého zisku. U OSVČ je rozhodujícím údajem pro důchodové účely vyměřovací základ, a nikoliv roční příjem, obrat nebo hrubý zisk. Většina OSVČ tak má nižší státní důchod, než by předpokládala vzhledem k dosaženému příjmu či zisku, neboť vyměřovací základ je nižší.

Výpočet osobního vyměřovacího základu

Při výpočtu osobního vyměřovacího základu v roce 2024 se nejdříve sečtou všechny přepočtené roční vyměřovací základy v letech 1986 až 2023 a následně se vydělí celkovým počtem dní v tomto období, tedy číslem 13 879. Většina žadatelů o starobní důchod uplatňuje i nějaké vyloučené doby pojištění (např. z důvodu nemoci), přičemž se tyto vyloučené doby pojištění odečtou od čísla 13 879. Tímto způsobem se získá „průměrná denní důchodová mzda“, která se přepočítá na jeden měsíc vynásobením číslem 30,4167 (365 dní : 12 měsíců).

Zatímco v tabulce výše jsme si ukázali, jak koeficienty přepočítávají historickou mzdu na dnešní hodnotu, je nutné také podotknout, že se kvůli větší rovnoprávnosti důchodů lidem s vyšším příjmem nezapočítává výdělek celý, ale uplatňují se na něj redukční hranice. Jejich vývoji v čase jsme se věnovali například v tomto článku.

Tip: Jak se liší důchod přiznaný v roce 2022, 2023, 2024 a 2025? Rozdíly mohou být v tisících

V roce 2024 se počítají příjmy za 38 let

Měsíční částku starobního důchodu přiznaného v roce 2024 ovlivňují příjmy za 38 let, tedy za dlouhé období. Několik příjmově lepších, nebo naopak příjmově horších měsíců či let ovlivní celkovou částku starobního důchodu méně, než by se na první pohled mohlo zdát. Hodnocení takto dlouhého důchodového období je nejspravedlivější, neboť se započítají všechny příjmy, a nemůže tak dojít k znevýhodnění některých žadatelů o důchod, kteří by měli v určitém období nejvyšší příjmy, přičemž by se zrovna toto období nehodnotilo.

Tip: Pokud chcete jít do důchodu předčasně, spočítejte si krácení v naší kalkulačce