Sazba zdravotního pojištění placeného zaměstnancem činí 4,5 % z hrubé mzdy a sazba zdravotního pojištění placeného zaměstnavatelem je 9 % z hrubé mzdy zaměstnance. Za výpočet a odvod zdravotního pojištění na účet příslušné zdravotní pojišťovny je přitom zodpovědný zaměstnavatel. Jaké problémy mohou mít zaměstnanci s placením zdravotního pojištění?
- Neoznámení změny zdravotní pojišťovny zaměstnavateli
- Práce pouze na DPP do limitu
- Skončení zaměstnání bez registrace na Úřadu práce
- Neplacení zdravotního pojištění z přivýdělku
- Nedoložení potvrzení kvůli daňovému odpočtu
Neoznámení změny zdravotní pojišťovny zaměstnavateli
Každý pojištěnec může jednou za 12 kalendářních měsíců změnit zdravotní pojišťovnu, a to v termínech od 1. ledna a od 1. července. Přihlášku k nové zdravotní pojišťovně je přitom nutné podat nejdříve šest a nejpozději tři měsíce před požadovaným datem změny zdravotní pojišťovny.
Případnou změnu zdravotní pojišťovny musí zaměstnanci vždy oznámit svému zaměstnavateli, aby zdravotní pojištění bylo placeno řádně a včas správné zdravotní pojišťovně. Při neoznámení změny zdravotní pojišťovny se zdravotní pojištění platí nesprávné zdravotní pojišťovně. Jakmile se v budoucnu situace vysvětlí a vyjasní, případnou úhradu penále může zaměstnavatel požadovat po zaměstnanci, který nesplnil svou zákonnou oznamovací povinnost.
Čtěte také: Minimální mzda příští rok přesáhne 20 000 korun. Mnohým proto podraží zdravotní pojištění
Práce pouze na DPP do limitu
Když je hrubá měsíční odměna z dohody o provedení práce v roce 2024 ve výši 10 000 Kč a méně, neplatí se z ní zdravotní pojištění. Zaměstnanec pracující pouze na dohodu nebo dohody o provedení práce, který neplatí ani z jedné dohody o provedení práce zdravotní pojištění, je u své zdravotní pojišťovny veden jako osoba bez zdanitelných příjmů. Všechny osoby bez zdanitelných příjmů si musí zdravotní pojištění platit samy, přičemž v roce 2024 činí měsíční platba 2552 Kč (13,5 % z minimální mzdy 18 900 Kč).
Skončení zaměstnání bez registrace na Úřadu práce
Pokud se zaměstnanec po skončení pracovního poměru neregistruje na Úřadu práce a nepodaří se mu rychle najít nové uplatnění na trhu práce, bude za každý celý kalendářní měsíc po skončení zaměstnání u své zdravotní pojišťovny veden jako osoba bez zdanitelných příjmů s nutností platby zdravotního pojištění jako samoplátce.
Registrace na Úřadu práce se tedy vyplatí nejen s ohledem na čerpání podpory v nezaměstnanosti, ale i z důvodu vyřešení pojistného vztahu u zdravotní pojišťovny, jelikož občané v evidenci na Úřadu práce se považují pro účely placení zdravotního pojištění za státní pojištěnce a zdravotní pojištění za ně platí stát.
Tip: Pět případů, kdy vám zaměstnání sníží důchod víc než nezaměstnanost
Neplacení zdravotního pojištění z přivýdělku
Zaměstnanci, kteří si přivydělávají samostatnou výdělečnou činností a vykonávají tzv. vedlejší činnost, musí platit zdravotní pojištění i v případě minimálního zisku z „vedlejšáku“.
Zdravotní pojištění z vedlejší činnost se vždy platí, není zde zaveden žádný příjmový limit pro neplacení zdravotního pojištění, jako je tomu u sociálního pojištění. Při výpočtu zdravotního pojištění z vedlejší samostatné výdělečné činnosti však nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ, jako je tomu při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti.
Čtěte také: V čem OSVČ často chybují při platbě zdravotního pojištění
Nedoložení potvrzení kvůli daňovému odpočtu
V případě, že je hrubá měsíční mzda nižší než minimální mzda, která v roce 2024 činí 18 900 Kč, se při výpočtu zdravotního pojištění provádí dopočet do minima a efektivní sazba zdravotního pojištění placeného zaměstnancem je vyšší než 4,5 %.
K této situaci dochází v případě zaměstnání na zkrácený úvazek. Pokud si však na zkrácený úvazek s hrubou mzdou nižší než 18 900 Kč přivydělává zaměstnanec, který pracuje pro jiného zaměstnavatele na plný úvazek nebo současně podniká, a z druhého příjmu tak odvádí minimální zdravotní pojištění, dopočet do minima se u zkráceného úvazku již neprovádí.
Mzdové účetní zaměstnavatele je však potřeba doručit potvrzení, že se dopočet do minima provádět nemá. U OSVČ je potvrzením čestné prohlášení, že platí zálohy jako OSVČ alespoň v minimální výši, a u zaměstnanců se předkládá potvrzení z hlavního zaměstnání, že je při výpočtu zdravotního pojištění dodržen minimální vyměřovací základ.