Zaručený už bude jen plat, mzda pouze minimální. S jakými čísly se pro rok 2025 počítá?

Od začátku roku 2025 zmizí z českého pracovního práva pojem zaručená mzda. Existovat bude pouze zaručený plat pro zaměstnance veřejného a státního sektoru, který stanoví jejich minimální hrubý výdělek s ohledem na výši vzdělání, typ, druh, náročnost a odpovědnost u dané práce. Bude také přímo navázán na minimální mzdu v soukromém sektoru, která pro příští rok výrazně stoupne.

Dozvíte se:

• Konec zaručené mzdy neznamená, že na druh práce nebude brán ohled
• Skupiny prací podle náročnosti, odpovědnosti a namáhavosti budou jen čtyři
• O minimální mzdě bude muset být rozhodnuto do určitého data
• Odměna nemůže být nižší. Jinak doplácí zaměstnavatel

Konec zaručené mzdy neznamená, že na druh práce nebude brán ohled

Dosud každý rok vláda stanovovala nejnižší úroveň zaručené mzdy. Ta byla v první skupině nejméně kvalifikovaná práce odváděné nejméně kvalifikovanými lidmi rovna výši mzdy minimální, čili 18 900 Kč pro rok 2024. V dalších sedmi pracovních skupinách byla stanovena na základě druhu, složitosti, namáhavosti a odpovědnosti daného typu práce. Vždy však pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin.

Pro rok 2025 vzroste minimální měsíční mzda na 20 800 Kč.

Podle letos nově schváleného valorizačního mechanismu je minimální mzda vypočtena jako součin predikce průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství a koeficientu pro výpočet minimální mzdy. Příslušnou predikci na následující kalendářní rok vydá Ministerstvo financí vždy do konce srpna. Takto vypočtená výše minimální mzdy se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru.

Predikce průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství pro rok 2025 podle Sdělení Ministerstva financí č. 251/2024 Sb. činí 49 233 Kč. Pro příští rok se tak minimální mzda bude pohybovat přibližně na úrovni 42,2 % vyhlašované očekávané průměrné mzdy v roce 2025 a o rok později by měla dosáhnou na 43,4 % vyhlašované očekávané průměrné mzdy.

Čtěte také: V Lucembursku je hodinová minimální mzda více než pětkrát vyšší oproti Bulharsku

Zaručený plat ovšem poroste podle jiného mechanismu, jak si popíšeme dále. 

To však neznamená, že po zrušení zaručené mzdy už složitost a namáhavost dané pracovní pozice v odměňování nebude nijak zohledňována. Zaměstnavatel k tomu musí i nadále přihlížet na základě § 110 zákoníku práce. V něm v odstavci 3 jasně stojí, že složitost, odpovědnost a namáhavost se posuzuje nejen podle vzdělání a praktických znalostí, ale i podle dovedností potřebných pro výkon dané pozice. Vliv na to má ještě i pracovní činnost, řídicí náročnost a míra odpovědnosti za škody na zdraví, majetku apod.

Čtěte také: Minimální mzda vzroste na 20 800 Kč od 1. ledna 2025. Jaká bude v sousedních zemích?

Skupiny prací podle náročnosti, odpovědnosti a namáhavosti budou jen čtyři

Společně se zavedením zaručeného platu dochází i ke zredukování skupin prací z osmi na čtyři. V první skupině prací se budou nacházet lidé se základním vzděláním. Ti budou mít nárok na minimální zaručený plat ve výši 20 800 Kč, tedy na úrovni minimální mzdy stanovené pro daný rok.

Do druhé pracovní skupiny budou zařazeny osoby, které ukončily střední vzdělání s výučním listem. Ty budou moci být odměňovány alespoň 1,2násobkem minimální mzdy.

Do třetí skupiny prací budou zařazeni také zaměstnanci s ukončeným středním vzděláním, ale zato s maturitou. U těch nemůže jít hrubá měsíční odměna pod 1,4násobek minimální mzdy.

Zbývají nám tedy už jen osoby s ukončeným bakalářským, magisterským nebo doktorským studiem. Takoví zaměstnanci spadají do čtvrté pracovní skupiny, kam můžeme zařadit i některé osoby s vyšším odborným vzděláním. Budou měsíčně dostávat nejméně 1,6násobek minimální mzdy.

Jiří Vaňásek, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů, změnu nekomentuje příliš pozitivně.

„V rámci jednání s MPSV a sociálními partnery k novele zákoníku práce, jež měla primárně transponovat evropskou směrnici o přiměřené minimální mzdě a podpoře kolektivního vyjednávání, bylo jako ryze kompromisní řešení domluveno, že dojde k valorizaci minimální mzdy a nedojde ke zrušení nejnižší úrovně minimální mzdy, pokud dojde k redukci jednotlivých skupin (4–5). Obdobně kompromisně bylo dojednáno i jednotlivé navyšování mezi skupinami. Po poměrně dlouhém vyjednávání jsme jako ČMKOS respektovali tento tvrdý kompromis. Takový návrh odešel ke schválení vládě ČR, kde jednostranným úkonem ze strany vlády bez konzultace s ČMKOS bylo rozhodnuto o zrušení nejnižší úrovně zaručené mzdy pro ‚soukromý sektor‘ a byl vytvořen nový institut zaručeného platu. Toto řešení s námi nebylo konzultováno.“

Následně ještě dodává, že ČMKOS neprodleně podala stížnost Evropské komisi pro nesprávné transponování směrnice, kdy došlo ke snížení minimální úrovně minimální mzdy v řadě povolání, která byla zařazena do jednotlivých současných 8 skupin. „Takové řešení je podle našeho názoru v rámci zmiňované evropské směrnice přímo zakázané,“ uzavírá Vaňásek.

Čtěte také: Pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance v ČR patří k nejvyšším v EU

O minimální mzdě bude muset být rozhodnuto do určitého data

Letos bylo o minimální mzdě rozhodnuto poměrně brzy. V následujících letech o ní i zaručeném platu bude muset být rozhodnuto vždy do 30. září. Do tohoto data bude pro následující kalendářní rok vyhlášena ve Sbírce zákonů sdělením.

Čtěte také: Aktuální změny zákoníku práce a jejich dopad do pracovněprávní praxe

Vypočítejte si výši čisté mzdy na naší kalkulačce

Odměna nemůže být nižší. Jinak doplácí zaměstnavatel

Pokud by pak měl být průměrný měsíční výdělek zaměstnance nižší než minimální mzda nebo příslušný zaručený plat, na který má zaměstnanec právo, průměrný měsíční výdělek se podle § 357 ZP zvýší na úroveň platné minimální mzdy nebo příslušného zaručeného platu. Zaměstnavatel tedy bude muset poskytnout zaměstnanci doplatek bez ohledu na zaviněnou či nezaviněnou nižší výkonnost, což platí i pro ty pracovníky, kteří jsou odměňováni úkolovou mzdou.

Pro vznik nároku na doplatek do minimální mzdy nebo zaručeného platu se budou podle MPSV zahrnovat všechna mzdová plnění, vyjma mzdy nebo platu za práci přesčas, příplatku za noční, práci o víkendu, ve svátek anebo ve ztížením pracovním prostředí.

Toto platí pro osoby s čtyřicetihodinovou týdenní dobou, popř. týdenní pracovní dobou kratší, ale jen podle § 79 ZP. Nepatří sem tedy osoby, které za měsíc odpracovaly méně kvůli překážkám v práci na své straně apod. Nicméně samozřejmě platí, že všichni zaměstnanci bez ohledu na to, kolik hodin odpracovali, mají nárok na hodinovou minimální mzdu nebo hodinový zaručený plat.