Z průměrné mzdy se ročně odvede na pojistném 250 tisíc. Jak jsou na tom jinde v EU?

Za druhé čtvrtletí letošního roku činila průměrná hrubá mzda 45 854 Kč. Z hrubé mzdy odvádí zaměstnanec 4,5 % na zdravotním pojištění a 7,1 % na sociálním pojištění. Zaměstnavatel navíc za zaměstnance odvádí 9 % na zdravotním pojištění a 24,8 % na sociálním pojištění.

• Výpočet ročního pojistného
• Rodinná situace nehraje roli
• Nejvyšší odvody na pojistném jsou ve Francii

Výpočet ročního pojistného 

Souhrnná sazba zdravotního pojištění je 13,5 % (4,5 % + 9 %) a souhrnná sazba sociálního pojištění 31,9 % (7,1 % + 24,8 %).

V následující tabulce máme vypočtenu souhrnnou částku povinného pojistného právě u průměrné mzdy. Měsíční částka je 20 819, a roční dokonce 249 828 Kč. Výpočet je proveden podle aktuálních údajů v roce 2024 a aktuálně platné legislativy.

Čtěte také: Pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance v ČR patří k nejvyšším v EU

Zdroj: vlastní výpočet autora

Celková částka povinného pojistného, tj. sociálního a zdravotního pojištění dohromady, činí za celý kalendářní rok u zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu téměř 250 tisíc korun.

Rodinná situace nehraje roli

Zatímco při výpočtu daně z příjmů fyzických osob se uplatňují daňové slevy, odpočty a bonusy, při výpočtu sociálního a zdravotního pojištění nikoliv. To např. znamená, že zaměstnanec se třemi dětmi zaplatí při stejně vysoké hrubé mzdě na povinném pojistném stejnou částku jako bezdětný zaměstnanec.

Mzdová kalkulačka 2024

Nejvyšší odvody na pojistném jsou ve Francii

Z členských zemí Evropské unie je souhrnná částka povinného pojistného u zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu nejvyšší ve Francii a v Rakousku, pouze v těchto dvou zemích je souhrnná roční částka vyšší než 600 tisíc korun. Přepočet na koruny je pochopitelně ovlivněn aktuálním směnným kurzem, v textu níže jsou uvedeny hodnoty po zaokrouhlení na celé tisícikoruny.

Částky povinného pojistného v eurech byly převzaty z publikace „La pression sociale et fiscale réelle du salarié moyen au sein de I´EU en 2023 - The Tax Burden on Global Workers (Institut économique Molinary)“. Podle výše souhrnné roční částky povinného pojistného si můžeme členské země EU rozdělit do čtyř skupin. Na rozdíl od podrobného výpočtu v Česku máme u ostatních členských zemí Evropské unie údaje za rok 2023. Pouze v deseti členských zemích Evropské unie jsou přitom odvody na povinném pojistném u průměrné mzdy vyšší než v Česku.

Tip: Minimální mzda příští rok přesáhne 20 000 korun. Mnohým proto podraží zdravotní pojištění

• Více než 450 000 Kč

Vyšší souhrnná roční částka na povinném sociálním a zdravotním pojištění než 450 000 Kč je ve Francii (697 tisíc korun), v Rakousku (635 tisíc korun), v Německu (594 tisíc korun), v Belgii (505 tisíc korun), v Nizozemí (491 tisíc korun) a v Lucembursku (487 tisíc korun).

• Od 250 000 Kč do 449 000 Kč

Pouze ve Finsku (367 tisíc korun), ve Švédsku (349 tisíc korun), v Itálii (330 tisíc korun), ve Španělsku (263 tisíc korun) a v Česku (250 tisíc korun) je roční částka povinného pojistného u průměrné mzdy v intervalu od 250 tisíc korun do 450 tisíc korun.

• Od 150 000 Kč do 249 000 Kč

V osmi členských zemích Evropské unie činí roční částka zaplaceného povinného pojistného u zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu více než 150 tisíc korun a méně než 250 tisíc korun, konkrétně potom ve Slovinsku (224 tisíc korun), v Irsku (207 tisíc korun), na Slovensku (190 tisíc korun), v Portugalsku (189 tisíc korun), v Estonsku (184 tisíc korun), v Řecku (181 tisíc korun), na Kypru (178 tisíc korun) a v Polsku (177 tisíc korun),

• Do 150 000 Kč

Nejnižší souhrnná částka povinného pojistného z členských zemí Evropské unie u průměrné mzdy je v Dánsku (12 tisíc korun), v Bulharsku (91 tisíc korun), na Maltě (106 tisíc korun), v Litvě (111 tisíc korun), v Chorvatsku (131 tisíc korun), v Maďarsku (132 tisíc korun), v Lotyšsku (144 tisíc korun) a v Rumunsku (146 tisíc korun).

Čtěte také: 

Jak se počítá den daňové svobody a kde v EU pracují občané na stát nejdéle

Důchod nejpozději v 67 a v zaručené minimální výši. Co prošlo v důchodové reformě?