Může vám zaměstnavatel snížit mzdu během pracovního poměru?

V následujících řádcích popíšeme, kdy pro snížení mzdy potřebuje zaměstnavatel souhlas zaměstnance a kdy je možné zaměstnanci snížit mzdu i bez jeho souhlasu. V článku přitom řešíme obecné nastavení výše mzdy, kterou by chtěl zaměstnavatel snížit třeba z důvodu nespokojenosti se zaměstnancem nebo kvůli dlouhodobému zhoršení ekonomické situace. Jiným problémem jsou nastalé překážky v práci na straně zaměstnavatele, o kterých pojednává například tento text. 

• Jak může zaměstnavatel určit výši mzdy
• Když je mzda součástí pracovní smlouvy
• Mzdový výměr opravňuje zaměstnavatele ke snižování mzdy bez souhlasu zaměstnance
• Co když zaměstnavatel uvede, že mzdový výměr je součástí pracovní smlouvy?
• Snížil vám zaměstnavatel mzdu, aniž by na to měl nárok?

Jak může zaměstnavatel určit výši mzdy

Sjednání mzdy upravuje zákoník práce v § 113. Ten uvádí, že mzda musí být sjednána ve smlouvě, stanovená vnitřním předpisem, nebo se určí mzdovým výměrem. 

Mzda musí být vždy stanovena před výkonem práce a nelze ji sjednat zpětně. Jestliže mzda není obsažená v pracovní smlouvě, musí zaměstnavatel dát zaměstnanci mzdový výměr (případně výši ujednat vnitřním předpisem), který obsahuje údaje o způsobu odměňování, o termínu a místě výplaty mzdy, jak uvádí zákoník práce.

Když je mzda součástí pracovní smlouvy

Jestliže je mzda pevně sjednaná v pracovní smlouvě, zaměstnavatel se touto mzdou musí řídit a není možné, aby bez vědomí zaměstnance tuto částku nějak snižoval. Pokud by k takovému snížení mělo dojít, musí s tím zaměstnanec souhlasit.

Tip: Zaručený už bude jen plat, mzda pouze minimální. S jakými čísly se pro rok 2025 počítá?

Mzdový výměr opravňuje zaměstnavatele ke snižování mzdy bez souhlasu zaměstnance

Jestliže mzdu určuje mzdový výměr nebo vnitřní předpis, je možné, aby zaměstnavatel snížil mzdu zaměstnanci, a to i bez jeho souhlasu. Pokud tedy chce zaměstnavatel měnit výši mzdy i bez souhlasu zaměstnance, měl by sjednat mzdu právě mzdovým výměrem nebo vnitřním předpisem, jelikož jde o jednostranné akty na rozdíl od pracovní smlouvy, která je dohodou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.

K této problematice se nedávno vyjádřilo také Ministerstvo práce a sociálních věcí: „Zaměstnavatel může zaměstnanci jednostranně snížit mzdu, je-li stanovena vnitřním předpisem zaměstnavatele nebo určena mzdovým výměrem. Je-li mzda sjednána ve smlouvě (pracovní, kolektivní nebo jiné), je možné ji snížit pouze dohodou stran. Pozor: Ke změně výše mzdy nikdy nemůže dojít se zpětnou účinností.“

Ani mzdový výměr tedy, jak uvádí MPSV, nemůže platit zpětně, proto je účinný nejdříve v den, kdy jej zaměstnanec obdržel.

Co když zaměstnavatel uvede, že mzdový výměr je součástí pracovní smlouvy?

Někteří zaměstnavatelé v pracovních smlouvách uvádějí, že je mzdový výměr součástí pracovní smlouvy. V takovém případě, ale nemohou sáhnout zaměstnanci na mzdu právě z toho důvodu, že uvedli tuto formulaci. Mzda je tak v tomto případě součástí pracovní smlouvy, tedy dvoustranného aktu, při kterém lze snižovat mzdu pouze se souhlasem zaměstnance.

Jestliže je mzdový výměr k pracovní smlouvě pouze přiložen a v pracovní smlouvě není uvedená formulace, že by byl mzdový výměr součástí pracovní smlouvy, nejde již o její součást a zaměstnavatel je v právu mzdu snížit i bez vědomí zaměstnance.

Snížil vám zaměstnavatel mzdu, aniž by na to měl nárok?

Pokud jste zaměstnavatele na jeho chybu upozornili, a ani tak nezjednal nápravu, můžete se jako zaměstnanec bránit u soudu podáním žaloby. 

„O konkrétních individuálních nárocích zaměstnance je oprávněn rozhodnout pouze příslušný soud, na který se může zaměstnanec v případě sporu se zaměstnavatelem o vyplacení dlužné mzdy obrátit,“ uvedl pro Finance.cz Jakub Augusta, vedoucí oddělení mediální komunikace MPSV.

Od minulého roku se zaměstnanci rovněž mohou bránit proti jednání zaměstnavatele díky účinnosti zákona o ochraně oznamovatelů, podle něhož nahlášené nezákonné jednání prověří ve firmě nezávislá osoba. V případě, že zákon nenařizuje zaměstnavateli zřídit tento nahlašovací systém, mohou zaměstnanci využít nahlašovací portál Ministerstva spravedlnosti, který se podnětem bude zabývat.

Čtěte také:

Stát si posvítí na zaměstnavatele na chráněném trhu práce i na práci načerno

Důchod nejpozději v 67 a v zaručené minimální výši. Co prošlo v důchodové reformě?

Neschopenku lze vystavit i pár dnů zpětně. Může to lékař udělat bez vaší přítomnosti?