Sociální pojištění stojí někdy ve stínu daně z příjmů fyzických osob, přitom hodně zaměstnanců i osob samostatně výdělečně činných odvádí právě na sociálním pojištění nejvíce ze všech přímých daní. Co je dobré vědět o sociálním pojištění?
- Odvod za zaměstnance
- Odvod za zaměstnavatele
- Sleva za zkrácené úvazky
- Odvody OSVČ
- Minimální odvod OSVČ
- Odvod za OSVČ v paušální dani
- Odvod z průměrné mzdy je vyšší než daň a zdravotní pojištění
- Limit pro neplacení z vedlejší činnosti
- Maximální vyměřovací základ
- Doby nutného pojištění pro důchod
7,1 %
Zaměstnanci nemají s platbou sociálního pojištění žádné starosti, sociální pojištění jim z výplaty přímo srazí zaměstnavatel a odvede na účet příslušné OSSZ. Souhrnná sazba sociálního pojištění placeného zaměstnancem činí 7,1 %, z toho 6,5 % na důchodovém pojištění a 0,6 % na nemocenském pojištění. Sazba sociálního pojištění je stejná pro všechny zaměstnance pracující na pracovní smlouvu, při výpočtu se neuplatňují žádné slevy nebo odpočty.
Čtěte také: Sedm příkladů, kdy se liší základ pro výpočet zdravotního a sociálního pojištění
24,8 %
Sociální pojištění odvádí za zaměstnance i zaměstnavatel. Právě odvod na sociálním pojištění za zaměstnance značně zvyšuje celkové mzdové náklady zaměstnavatele. Souhrnná sazba sociálního pojištění placeného zaměstnavatelem je 24,8 %, z toho 21,5 % na důchodovém pojištění, 2,1 % na nemocenském pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti.
Mzdová kalkulačka 2024
5 %
Nižší odvody na sociálním pojištění o 5 % uplatní zaměstnavatel za zaměstnance, kteří pracují na zkrácený úvazek a splňují zákonné podmínky ohledně rozsahu zkráceného úvazku, výše mzdy takového zaměstnance a „osobní“ statut takového zaměstnance. Např. nárok na slevu náleží za zaměstnance starší 55 let, pečující o dítě do 10 let, mladšího 26 let připravujícího se na povolání, nebo se zdravotním postižením.
29,2 %
Osoby samostatně výdělečně činné odvádí na sociálním pojištění 29,2 % z vyměřovacího základu. Od ročního sociálního pojištění se odečtou zaplacené zálohy během roku. V základním sociálním pojištění OSVČ není zahrnuto nemocenské pojištění. Účast na nemocenském pojištění je pro OSVČ dobrovolná. Pokud OSVČ neplatí dobrovolné nemocenské pojištění, v případě nemoci nemá nárok na žádné finanční plnění od státu.
Tip: Důstojná nemocenská pro OSVČ? Jen když předtím státu hodně zaplatíte
4759 Kč
Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti musí být vždy placeny alespoň minimální měsíční zálohy, a to i při ztrátě. V roce 2025 činí minimální měsíční záloha na sociálním pojištění 4759 Kč.
5473 Kč
Zajímavou legislativní možností, jak si plnit daňové povinnosti, je pro OSVČ vstup do dobrovolného měsíčního daňového paušálu. V takovém případě se v jedné měsíční platbě hradí současně daň z příjmů, sociální pojištění a zdravotní pojištění a neodevzdává se daňové přiznání a přehledy.
Zájemci o vstup do dobrovolného paušálního režimu musí splňovat zákonné podmínky, přičemž jsou tři pásma paušální daně. V nejčastěji využívaném prvním pásmu činí platba na sociálním pojištění 1,15násobek minimální zálohy, tedy 5473 Kč.
Čtěte také: Paušální daň v roce 2025: v prvním pásmu odvedete téměř o 15 tisíc korun více
14 674 Kč
Průměrná mzda za druhé čtvrtletí letošního roku činila necelých 46 000 Kč. Při hrubé mzdě ve výši 46 000 Kč potom činí souhrnná částka sociálního pojištění placeného zaměstnancem i zaměstnavatelem částku 14 674 Kč (46 000 Kč × 31,9 %). U průměrné mzdy je souhrnná částka sociálního pojištění značně vyšší než daň z příjmů a zdravotní pojištění dohromady, při využití pouze slevy na poplatníka činí tyto dvě přímé daně v součtu 10 540 Kč.
111 736 Kč
V případě výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti se sociální pojištění vůbec neplatí, když je hrubý zisk do limitu, kterým je pro celý kalendářní rok 2025 částka 111 736 Kč. Pokud je samostatná výdělečná činnost vykonávána po část roku, limit se poměrně snižuje.
Tip: Podnikání na vedlejší činnosti je výhodnější než na hlavní. Přesto se pro rok 2025 zvyšují platby
2 234 736 Kč
Pro výpočet sociálního pojištění je stanoven maximální vyměřovací základ a z částky nad strop se za daný rok již sociální pojištění neplatí. Pro rok 2025 je maximálním vyměřovacím základem pro odvod sociálního pojištění částka 2 234 736 Kč.
35 let a 40 let
Účast na sociálním pojištění je velmi důležitá s ohledem na budoucí důchodové nároky. Pro přiznání starobního důchodu i invalidního důchodu musí být totiž získána minimální doba pojištění, jinak nemůže být státní důchod přiznán.
Do doby pojištění se mimo období účasti na sociálním pojištění hodnotí ještě náhradní doby pojištění. U invalidního důchodu se minimální doba pojištění liší podle věku. Pro přiznání řádného starobního důchodu je nutné získat dobu pojištění v rozsahu alespoň 35 let a pro přiznání předčasného důchodu alespoň v rozsahu 40 let.
Čtěte také: Nejen nižší penze. Předčasní důchodci přijdou o víc, například dobrý přivýdělek
Jak funguje informativní důchodová aplikace ČSSZ
Zdroj: YouTube.com / Česká správa sociálního zabezpečení