Zdravotní pojištění může být po OSVČ nejvyšší povinnou daní. V čem se chybuje?

Vliv na platbu zdravotního pojištění z výkonu samostatné výdělečné činnosti má nejenom dosažený zisk, ale i druh vykonávané samostatné výdělečné činnosti (hlavní, nebo vedlejší) a způsob plnění daňových povinností. S jakými omyly ohledně platby zdravotního pojištění se lze setkat?

• Vyšší platby na zdravotním pojištění znamenají vyšší nemocenskou
• Změnou zdravotní pojišťovny lze optimalizovat platby na zdravotním pojištění
• Z podnikání při zaměstnání se zdravotní pojištění neplatí
• Minimální měsíční zálohy lze snížit
• Při podnikání po část roku se vždy ušetří na zdravotním pojištění
• Dlužné pojistné může být prominuto
• Spolupracující osoba je osvobozena od zdravotního pojištění
• Během splátkového kalendáře nestoupá penále
• Z vysokého zisku se zdravotní pojištění neplatí

Omyl 1: Vyšší platby na zdravotním pojištění znamenají vyšší nemocenskou

Z plateb na zdravotním pojištění je financována poskytnutá lékařská péče, a nikoliv nemocenská. Ani OSVČ platící vysoké platby na zdravotním pojištění nemají automaticky nárok na nemocenskou. Pro OSVČ je účast na nemocenském pojištění dobrovolná. Pokud si OSVČ neplatí dobrovolné nemocenské pojištění, v případě nemoci nemá nárok na žádné nemocenské dávky.

Čtěte také: Dostane mateřskou každá matka? Omyl, opačných příkladů je víc než dost

Omyl 2: Změnou zdravotní pojišťovny lze optimalizovat platby na zdravotním pojištění

Zatímco u komerčního pojištění lze správným nastavením parametrů a výběrem pojišťovny snížit náklady na pojistném, u zdravotního pojištění to nejde. Přestože na trhu působí 7 zdravotních pojišťoven a zdravotní pojišťovnu lze změnit, tento krok nevede ke snížení plateb na zdravotním pojištění. Sazba zdravotního pojištění (13,5 % z vyměřovacího základu) a způsob výpočtu je totiž u všech zdravotních pojišťoven stejný.

Omyl 3: Z podnikání při zaměstnání se zdravotní pojištění neplatí

Zaměstnanci odvádějí vždy ze své hrubé mzdy zdravotní pojištění, to však neznamená, že podnikající zaměstnanci již zdravotní pojištění ze samostatné výdělečné činnosti neplatí. Na rozdíl od sociálního pojištění není pro výpočet zdravotního pojištění z vedlejší samostatné výdělečné činnosti stanoven žádný příjmový limit pro jeho neplacení.

Při výpočtu zdravotního pojištění z vedlejší samostatné výdělečné činnosti však nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ, jak je tomu u hlavní činnosti, a zdravotní pojištění se vypočítává vždy ze skutečného vyměřovacího základu a může dosahovat např. pouze jednotky tisícikorun.

Tip: Výpočet měsíční zálohy na zdravotním pojištění v příkladech

Omyl 4: V prvním paušálním pásmu je nižší zdravotní pojištění

Některé OSVČ si plní své daňové povinnosti formou měsíční paušální daně, nejčastěji potom v prvním paušálním pásmu. V prvním paušálním pásmu je zdravotní pojištění na úrovni minimální měsíční zálohy, takže OSVČ s nižším ziskem na zdravotním pojištění neušetří.

Omyl 5: Minimální měsíční zálohy lze snížit

Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti musí být vždy placeny alespoň minimální měsíční zálohy na zdravotním pojištění, v roce 2025 v částce 3143 Kč. Ani při špatných hospodářských výsledcích nebo zdravotních problémech nemůže být minimální měsíční záloha na zdravotním pojištění snížena.

Omyl 6: Při podnikání po část roku se vždy ušetří na zdravotním pojištění

Základním údajem pro výpočet ročního zdravotního pojištění ze samostatné výdělečné činnosti je dosažený hrubý zisk. Pouze v případě nižšího zisku hraje roli i počet měsíců výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti, neboť minimální měsíční vyměřovací základ platí pouze pro měsíce výkonu hlavní činnosti.

Při vyšším hrubém zisku je však jedno, kolik měsíců byla samostatná výdělečná činnost vykonávána, nebo zda se jedná o hlavní, či vedlejší činnost. Např. při ročním zisku ve výši 700 000 Kč je roční zdravotní pojištění vždy 47 250 Kč (700 000 Kč × 50 % × 13,5 %). 

Čtěte také: Na co si dát pozor při změně typu výdělečné činnosti během roku?

Omyl 7: Dlužné pojistné může být prominuto

Platba zdravotního pojištění je pro OSVČ povinnou daní, případně neuhrazené pojistné všechny zdravotní pojišťovny pečlivě a důsledně vymáhají. Penále může být při splnění zákonných podmínek a podané včasné žádosti sníženo či prominuto, dlužné pojistné však musí být vždy uhrazeno.

Omyl 8: Spolupracující osoba je osvobozena od zdravotního pojištění

Samostatnou výdělečnou činnost lze vykonávat i jako spolupracující osoba (zejména mezi manžely). Spolupracující osoba má ve vztahu k placení zdravotního pojištění stejné povinnosti jako ostatní OSVČ. I když se pro spolupracující osobu jedná pouze o přivýdělek k zaměstnání, musí z převedeného daňového základu platit zdravotní pojištění.

Tip: Jak mohou zaměstnaní manželé využít výhod spolupráce při podnikání

Omyl 9: Během splátkového kalendáře nestoupá penále

Zodpovědné OSVČ řeší své neuhrazené závazky na zdravotním pojištění formou splátkového kalendáře, jestliže z finančních důvodů nepřichází jednorázová úhrada do úvahy. Během splácení dlužného pojistného však stále nabíhá v informačním systému zdravotní pojišťovny dlužné penále. Dokud není zaplacené veškeré dlužné pojistné, dluh na penále roste.

Omyl 10: Z vysokého zisku se zdravotní pojištění neplatí

Pro výpočet sociálního pojištění je stanoven maximální vyměřovacího základ a z částky nad strop se již sociální pojištění neplatí. U zdravotního pojištění to tak není, zdravotní pojištění se vypočítává z jakkoliv vysokého vyměřovacího základu a částka zdravotního pojištění není zastropována.

Tip: OSVČ zaplatí v roce 2025 na minimálních zálohách téměř 8 tisíc měsíčně