Úmrtí blízkého: jak se řeší peníze na účtu, pojistky, spoření na penzi či investice?

Úmrtí je nedílnou součástí našich životů. Smrt blízkého s sebou vedle smutku nese i řešení finančních otázek, jako jsou náklady na pohřeb, zajištění potřeb nezletilých pozůstalých a podobně. Jak se dostat k financím na účtech zemřelého?

Ještě než začnete řešit finanční záležitosti, připravte si úmrtní list a další doklady

Než budete moci disponovat s úsporami a jměním, které měl váš zemřelý blízký, v řadě případů budete muset počkat na výsledek dědického řízení.

V dědickém řízení se určí rozdělení hotovosti, financí na účtech vedených u bank na jméno zemřelého či jeho podílu na nemovitostech a investicích. Nicméně dědické řízení se může protáhnout na mnoho měsíců či let. Na dědické řízení nemusíte čekat v případě výplaty pojistného obmyšleným osobám či určeným a oprávněným osobám u spoření na penzi.

Než se vydáte do pojišťoven a bank, připravte si úmrtní list blízkého, který vám umožní převod naspořených prostředků nebo rent. Bez úmrtního listu není možné řadu kroků dokončit, což může pozůstalé výrazně překvapit. Dalším důležitými dokumenty jsou lékařská zpráva o příčině úmrtí, případně policejní protokol, jestliže úmrtí vyšetřovala policie (např. u dopravních nehod).

Postupně si probereme postup u jednotlivých finančních produktů:

• Jak se dostat k finančním prostředkům na účtech po zemřelém?
• Pojistné plnění z pojistky může dostat i ex-manžel/ka
• Co se stane s penězi z penzijního spoření, když klient zemře?
• Jak je to s investicemi do podílových fondů?
• Co s bitcoiny po zemřelém?

Jak se dostat k penězům na účtech po zemřelém?

Běžné bankovní účty u českých bank jsou většinou vedené na jednoho majitele. V případě jeho úmrtí finanční prostředky vždy podléhají dědickému řízení. Jestliže není k bankovnímu účtu zřízené dispoziční právo pro další osobu, k penězům se do skončení dědického řízení nedostanete. I u dispozičního práva navíc musí být dojednáno, zda lze po smrti majitele s prostředky manipulovat a v jakém rozsahu.

Zřízení dispozičního práva k bankovnímu účtu vybrané osobě musí řešit majitel účtu ještě před smrtí. A i tak může vzniknout problém, že disponent zapomene přístupové údaje nebo narazí na rozsah udělených oprávnění. 

„Pokud nejsou podmínky účtu dobře nastaveny, mohou se společné peníze pro disponenta dočasně zcela zablokovat, nebo naopak mohou odcházet platby, které jsou již zbytečné, například různá předplatná,“ upozorňuje ředitel Partners Banky Marek Ditz. 

Jestliže je jeden z partnerů pouze disponentem s omezenými právy, může po úmrtí výhradního majitele dojít k tomu, že se disponent k penězům nedostane vůbec, nebo jen omezeně. Po úmrtí majitele takového účtu banka účet sice nezruší, ale může k němu zablokovat přístup až do doby vypořádání dědického řízení.

Řešením pro danou situaci je, pokud k účtu může přistupovat někdo další se stejnými právy, jaká měl zemřelý. Takový začala nabízet Partners Banka v balíčku Pro dva.

„V případě úmrtí jednoho z páru se účet druhému nezablokuje, druhý k němu má nadále přístup, a nemůže tak dojít ani k obávanému zmrazení nebo naopak k odchodu nežádoucích plateb. Má se pouze za to, že polovina prostředků patřila zesnulému spolumajiteli,“ vysvětluje Marek Ditz. 

Při úmrtí jednoho z majitelů takového účtu se zjistí zůstatek k datu uvedenému na úmrtím listu a polovina z částky připadne dědicům. „Běžně u nás při současné praxi připadá 75 až 100 procent zůstatků žijícímu spolumajiteli účtu. Zbytek obvykle získají v dědictví děti,“ dodává Ditz.

Majitelé balíčku Pro dva tak mají za života stejná práva a po smrti jednoho z nich nepotřebují k přístupu na konto disponenta ani správce pozůstalosti. Odpadají tak další nepříjemnosti. Disponent se totiž nestává majitelem účtu a nakonec musí vždy dědicům prokázat, že peníze po majitelově smrti využil účelně, v souladu se zákonem, a ne k pouhému obohacení se.

Pokud zesnulý žádné dispoziční právo nikomu nezřídil, lze s finančními prostředky nakládat až po konci dědického řízení. Pokud jsou „zamčené“ finanční prostředky nutné pro financování pohřbu či vyřešení nutných plateb, může notář ustanovit správce pozůstalosti.

To se v praxi využívá například v případě, že zesnulý byl podnikatelem a jeho podnik by mohl kvůli délce trvání dědického řízení utrpět škody. V těchto případech notář rozhoduje o oprávněních správce pozůstalosti. Notář mu umožňuje zřídit plné disponentské právo k bankovnímu účtu, zajistit pravidelné platby (např. pro platby dodavatelům) a podobně. Rovněž může notář zajistit jednorázový přístup na účet pro zrušení trvalých příkazů.

Pojistné plnění z pojistky může dostat i ex-manžel/ka

V případě uzavřeného životního pojištění má nárok na pojistné plnění tzv. obmyšlená osoba, která je uvedena v pojistné smlouvě (buď jmenovitě, nebo vztahem – rodič, potomek, manžel, ale bez jména nelze uvést například partnera). V případě obmyšlené osoby je vždy vhodné si pohlídat, kdo je ve smlouvě uveden, a aktualizovat tyto údaje po důležitých životních událostech, například při rozvodu, rozchodu, po narození dětí či smrti blízkých. Ať se nestane, že peníze připadnou někomu, koho již v lásce nemáte, například ex-partnerovi.

Jestliže v pojistné smlouvě není uvedena obmyšlená osoba, řídí se pojišťovna při vyplácení pojistky občanským zákoníkem, to znamená vyplacení pojistky spadá do dědického řízení. V každém případě musí pozůstalí úmrtí blízkého na pojišťovnu oznámit, protože dochází k zániku životního pojištění.

Informovat pojišťovnu lze snadno online prostřednictvím formuláře oznamujícího pojistnou událost (úmrtí pojištěného), případně na pobočce či na zákaznické lince.

Dále si pojišťovna vyžádá či vy rovnou zadáte elektronicky dokumentaci k prokázání skutečnosti úmrtí pojištěnce – kopii úmrtního listu, lékařské zprávy, popřípadě policejní protokol v případě, že úmrtí vyšetřovala policie.

Tip: Na co vše myslet a udržovat aktuální (nejen) kvůli vlastní smrti?

Co se stane s penězi z penzijního spoření, když klient zemře?

V případě doplňkového penzijního spoření či penzijního připojištění bývají naspořené peníze vypláceny určeným či oprávněným osobám. Proto doporučujeme určit oprávněnou osobu vždy.

Pokud tuto osobu zemřelý nestanovil, nebo tato osoba rovněž zemřela, stávají se finanční prostředky předmětem dědického řízení.

Prvním krokem je stanovení, jaký typ spoření zemřelý měl sjednán, jestli:

• Doplňkové penzijní spoření (smlouvy uzavřené od 1. ledna 2013) či
• Penzijní připojištění (sjednáváno do 31. prosince 2012).

Jestliže nevíte, o jaký typ smlouvy se jedná, kontaktuje penzijní společnost. U každého typu spoření se následně liší další postup a možnosti.

U doplňkového penzijního spoření (smlouvy uzavřené od 1. ledna 2013) mají pozůstalí nárok buďto na odbytné (výši peněžních prostředků bez státních příspěvků), nebo na jednorázové vyrovnání (v případě, že zemřelý splnil podmínky – bylo mu alespoň 60 let a spořil po dobu minimálně 5 let). Jestliže zemřelý již čerpal finance z doplňkového penzijního spoření, pozůstalým připadne zbytek dosud nevyplacených dávek.

U penzijního připojištění (sjednáváno do konce roku 2012) pokud byla sjednána tzv. pozůstalostní penze, má osoba určená či dědic právo na pravidelnou výplatu peněz ve formě pozůstalostní penze včetně státních příspěvků. Podmínkou však je, že zemřelý spořil alespoň 36 měsíců. Pokud penze sjednána nebyla, vyplatí se pouze odbytné.

Jak je to s investicemi do akcií a podílových fondů?

Při investicích do podílových fondů, akcií a jiných cenných papírů přecházejí tato finanční aktiva přímo do dědického řízení, přičemž si tyto investice notář ověřuje v Centrálním depozitáři cenných papírů.

Postup při řešení investic do podílových fondů po zemřelém komentuje Lukáš Urbánek, finanční poradce Partners: „V případě, že zdědíme investice v podílových fondech, musíme investiční společnosti doložit originál nebo ověřenou kopii rozhodnutí o dědictví a úmrtní list zůstavitele. Dále je potřeba sdělit svůj záměr. Jestli chceme investici ukončit a podílové listy prodat, nebo jestli hodláme v investici pokračovat (lze i částečně). Správně se rozhodnout nemusí být úplně jednoduché. Konzultace s finančním poradcem, který bude umět vyhodnotit stav investice, její rizikový profil, její potenciál do budoucna, ale také bude umět případné rozhodnutí vyhodnotit komplexně z pohledu vlastněného majetku, finanční situace a plánů dědice, může výrazným způsobem ovlivnit konečný výsledek.“

To stejné platí i u ostatních smluv uzavřených s finančním poradcem, který by vám měl pomoct a osvětlit přesné podmínky výplaty pojistného, spoření či možnosti u investic. V případě nějakého problému kontaktujte finančního poradce nebo přímo banku, spořitelnu, penzijní společnost či pojišťovnu.

Co s bitcoiny po zemřelém?

Stále více lidí také investuje do kryptoměn, z nichž nejznámější je bitcoin. Jak se k tomuto virtuálnímu platidlu dostanou pozůstalí po zemřelém? To komentuje Tomáš Krause, jeden z autorů podcastu Bitcoin a blondýna: „Osud bitconu v případě smrti jeho vlastníka je velmi složitá otázka. Jestliže ji co nejvíce zjednoduším, tak pokud majitel bitcoinu nepočítal dopředu s otázkou osudu jeho bitcoinu v případě smrti a zemřel bez toho, aby připravil pro pozůstalé nějaké instrukce, tak jsou pozůstalí bez šance. Na to ovšem navazuje otázka, zda vůbec pozůstalí vědí, že jejich příbuzný měl bitcoin. Pokud nevědí, je to konečná, protože bitcoiny nejsou v žádném registru, kam by se někdo podíval a zjistil, že dotyčný je měl. Pokud pozůstalí o bitcoinech vědí, ale nevědí kde jsou uloženy, je to stejné – není šance se k nim dostat. Pokud ale pozůstalí dostali instrukce, tj. vědí, kde bitcoiny jsou a jaká jsou všechna přístupová hesla, mohou s nimi libovolně nakládat.“

Proto důrazně všem držitelům kryptoměn (a nejen jim) doporučujeme instruovat své nejbližší, co dělat v případě jejich úmrtí. „Existuje spousta sofistikovaných řešení, jak zařídit, aby se pozůstalí k majetku dostali, ale je to velmi složité téma. Proto svým nejbližším připravte návod, kde najít vaše kryptoměny, a hlavně jak se k nim dostat,“ doplňuje Tomáš Krause. Nakládání s kryptoměnami po zemřelých navíc není zatím ošetřeno ani v české legislativě.