Rokoko a biedermaier

Cenných kusů ubylo a hlavně si někteří lidé začali uvědomovat jejich hodnotu. Prostor pro cenové přirážky se zúžil, velké předražení už není častým jevem. A to hraje do karet právě potenciálním kupcům.

Do současných novostaveb se hodí spíše menší kusy nábytku. Záleží na nás, zda zvolíme mohutnější solitéry, nebo lehčí prosklené vzdušné kousky, nábytku je dost - stolky, křesla, dnes velmi moderní komody, drobnější sekretáře, popřípadě postele.

Když laik uslyší termín "starožitný nábytek", vybaví si zprohýbané barokní almary, intarzované truhly a hravé rokokové stolečky. Pokud nejsme skutečnými fajnšmekry, zmíněnému období se raději při nákupu vyhněme. Jednak nás koupě jediného kousku nábytku může vyjít na sumu, za kterou pořídíme zbrusu nový malý vůz do města, jednak se tento styl do současného interiéru příliš nehodí. Existují architektonicky variabilnější, hravější a hlavně podstatně levnější styly. Dnešní doba si žádá střídmost, jednoduchost, někdy až strohost, interiéroví architekti rozvíjejí odkaz funkcionalismu a k takovéto filozofii bydlení se hodí podobně koncipovaný nábytek.

První méně zdobný a tvarově poměrně jednoduchý nábytek se začal objevovat na začátku 19. století. Hlavně v českých zemích se rozvinul směr biedermaier. Typické komody se třemi šuplíky a zlaceným kováním jsou dnes vyhledávanými kousky. Stejně půvabné jsou i sekretáře, nesoucí se v podobném stylu, především pak židle s decentním pruhovaným polstrováním, které na opěradle zcela chybí. Stále ještě se ovšem jedná o poměrně drahou záležitost (zrestaurovaná komoda přijde na šedesát tisíc a víc, sekretáře o dalších dvacet tisíc víc, za židle zaplatíme i deset tisíc). Výhodou je, že biedermaierový nábytek lze umístit i do minimalisticky řešených interiérů, pochopitelně jako solitér.