Nejjednodušším řešením samozřejmě je dovolenou vyčerpat ještě před skončením pracovního poměru. O to může zaměstnanec sám požádat, ale záleží jen na zaměstnavateli, zda žádosti vyhoví. Dovolená může být čerpána, resp. nařízena zaměstnavatelem i ve výpovědní době. Je přitom lhostejné, zda dal výpověď zaměstnavatel zaměstnanci, nebo zaměstnanec zaměstnavateli. Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době.
Pokud by však měl zaměstnanec k dispozici ještě nevyčerpanou dovolenou z loňského roku 2023 (nebo dokonce dovolenou převedenou z let předchozích), aniž by zaměstnavatel určil termín jejího čerpání, třeba právě na dobu před skončením pracovního poměru, může si dobu čerpání dovolené určit sám zaměstnanec. Je to výjimka z pravidla, že nástup dovolené určuje zaměstnavatel. I tady platí lhůta 14 dnů, jen v opačném gardu, takže i zaměstnanec je povinen písemně oznámit zaměstnavateli čerpání dovolené alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem na jiné době oznámení.
Takto si může zaměstnanec rozhodnout o čerpání loňské a starší dovolené. Určit si čerpání dovolené za aktuální rok zaměstnanec nemůže, to je v kompetenci zaměstnavatele.
Tip: Může vám zaměstnavatel snížit mzdu během pracovního poměru?
Proplacení dovolené
Pokud k vyčerpání dovolené nedojde, nestihne se to do konce pracovního poměru, vzniká zaměstnanci nárok na tzv. proplacení dovolené. Ostatně je to jediný případ, kdy může být dovolená tzv. proplácena, tedy poskytnuta náhrada mzdy za dovolenou, ovšem aniž by zaměstnanec čerpal volno. Zaměstnanci přísluší náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou právě pouze v případě skončení pracovního poměru.
Jak vypočítat výši náhrady za nevyčerpanou dovolenou
Jestliže vznikne zaměstnanci právo na náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou nebo její část, tato náhrada přísluší ve výši průměrného výdělku. Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy zúčtované zaměstnanci k výplatě v předchozím kalendářním čtvrtletí a z odpracované doby v tomto období. Průměrný výdělek se stanovuje čtyřikrát do roka k 1. lednu, 1. dubnu, 1. červenci a 1. říjnu kalendářního roku.
- Pro průměrný výdělek zjištěný k 1. lednu kalendářního roku a používaný v I. čtvrtletí jsou rozhodující výdělkové poměry zaměstnance ze IV. čtvrtletí předchozího kalendářního roku.
- Výdělkové poměry za I. čtvrtletí kalendářního roku ovlivňují průměrný výdělek stanovený k 1. dubnu a používaný ve II. čtvrtletí kalendářního roku.
- Výdělkové poměry za II. čtvrtletí ovlivňují průměrný výdělek stanovený k 1. červenci a používaný ve III. čtvrtletí kalendářního roku.
- Výdělkové poměry za III. čtvrtletí ovlivňují průměrný výdělek stanovený k 1. říjnu a používaný ve IV. čtvrtletí kalendářního roku.
S vypočítáním náhrady mzdy by proto neměl být problém, pokud pracovní poměr nekončí zrovna poslední den kalendářního čtvrtletí.
Problém s výpočtem náhrady, když pracovní poměr končí poslední den čtvrtletí, včetně posledního dne roku
Pokud ovšem končí poslední den kalendářního čtvrtletí, třeba právě zrovna koncem letošního roku (k 31. 12. 2024), může problém vzniknout. V praxi se totiž objevují dvě různé metody počítání průměrného výdělku a náhrady mzdy, jak nás upozornil právník Richard W. Fetter. Jeden je v praxi obvyklý a brzy ho zřejmě potvrdí a uzákoní i novela zákoníku práce. Druhý prosazují soudy, zejména Nejvyšší soud, když řeší spory mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem o náhradu mzdy.
Rozdílné názory na to, kdy vzniká nárok na proplacení dovolené
Nejvyšší soud dospěl k tomu, že zaměstnanci vzniká právo na náhradu mzdy za dovolenou (až) dnem následujícím poté, co pracovní poměr mezi ním a zaměstnavatelem skončí. Když končí pracovní poměr 31. 12. 2024, vzniká podle soudu nárok na náhradu mzdy 1. 1. 2025 a potom by se mělo vycházet z průměrného výdělku za 4. čtvrtletí 2024.
Jenomže hodně právníků specializujících se na pracovní právo a také účetních ve firemní praxi má za to, že nárok na náhradu mzdy vzniká zaměstnanci již dnem skončení pracovního poměru, tudíž již 31. 12. 2024, a proto se vychází při výpočtu náhrady z průměrného výdělku za 3. čtvrtletí 2024.
Pokud má zaměstnanec víceméně stále stejně vysoký měsíční příjem, nebude příliš velký rozdíl. Jenomže představme si, že zaměstnanec dostal např. za některý měsíc 3. čtvrtletí roku 2024 vysokou mimořádnou odměnu. A ta mu výrazně navýší průměrný příjem za 3. čtvrtletí 2024. Proto bude mít i vyšší mzdovou náhradu za dovolenou, když se bude počítat podle příjmů ze 3. čtvrtletí 2024, oproti tomu, když se bude počítat z nižších příjmů za 4. čtvrtletí 2024.
Tip: U dohod o provedení práce se už podruhé ruší změny ještě předtím, než začaly platit
Převedení dovolené k novému zaměstnavateli
Změní-li zaměstnanec v průběhu téhož kalendářního roku zaměstnání, může mu nový zaměstnavatel poskytnout dovolenou (část dovolené), na kterou mu vzniklo právo u dosavadního (předchozího) zaměstnavatele, a to za těchto podmínek:
- jestliže o to zaměstnanec požádá nejpozději před skončením pracovního poměru u dosavadního zaměstnavatele a
- jestliže se (oba) zúčastnění zaměstnavatelé dohodnou na výši úhrady náhrady mzdy za dovolenou (její část), na niž zaměstnanci u zaměstnavatele poskytujícího dovolenou (její část) právo nevzniklo.
Určení termínu čerpání převedené dovolené je už plně v kompetenci nového zaměstnavatele. I když i s ním se může zaměstnanec na době čerpání dovolené dohodnout, tedy o určitý termín dovolené požádat.
Převedení je možné jen v aktuálním roce
Převod dovolené k čerpání u nového zaměstnavatele přichází v úvahu ovšem jen tehdy, jde-li o změnu zaměstnání v průběhu kalendářního roku, nikoliv na přelomu kalendářních roků. Jestliže tedy zaměstnanci končí pracovní poměr 31. 12. 2024 a nový sjednal od 1. 1. následujícího roku 2025, resp. od prvního pracovního dne tohoto kalendářního roku (2. 1. 2025), pak podobnou dohodu nelze uzavřít.
Zákoník práce umožňuje převod dovolené jen za podmínky, změní-li zaměstnanec zaměstnání v průběhu téhož kalendářního roku. Takže třeba končí v září a nastupuje do nové práce v říjnu.
Čtěte také:
Divadlo nutilo herečky ukončit zaměstnání dohodou, jinak si „už nezahrají“. Prošlo mu to