Česko patří mezi země EU s nejnižšími příjmovými rozdíly, ještě nižší jsou na Slovensku

K porovnání příjmové nerovnosti se mimo jiné často používá tzv. Gini index. Pokud by v dané zemi neexistovala žádná příjmová nerovnost a všichni občané měli stejně vysoký příjem, potom by byla hodnota indexu rovna nule. Čím vyšší hodnotu Gini index má, tím vyšší je příjmová nerovnost v dané zemi. Hodnota indexu se pohybuje od 0 do 100. Při horní hodnotě by veškerý příjem měla jedna osoba. 

• Hodnota Gini indexu v zemích EU
• Růst příjmové nerovnosti v Německu
• Nižší rozdíl mezi mediánem mezd a průměrnou mzdou
• Příjmová hranice chudoby a bohatství
• V Česku je příznivé zdanění vysokých příjmů

Hodnota Gini indexu v zemích EU

Z členských zemí EU měl podle údajů publikovaných Eurostatem Gini index za rok 2023 nejvyšší hodnotu v Bulharsku (37,2), v Litvě (35,7), v Lotyšsku (34,0), v Portugalsku (33,7), na Maltě (33,0), v Estonsku (31,8 %), v Řecku (31,8), ve Španělsku (31,5), v Itálii (31,5) a v Rumunsku (31,0).

Naopak nejnižší hodnotu má Gini index na Slovensku (21,6), ve Slovinsku (23,4), v Belgii (24,2), v Česku (24,4), v Nizozemí (26,4), ve Finsku (26,6), v Polsku (27,0), v Irsku (27,4), v Rakousku (28,1), v Dánsku (28,2) a v Maďarsku (29,0).

Tip: Z průměrné mzdy se ročně odvede na pojistném 250 tisíc. Jak jsou na tom jinde v EU?

Růst příjmové nerovnosti v Německu

Příjmové nůžky se rozevírají ve většině členských zemí Evropské unie. Např. v Německu jsou aktuálně příjmové rozdíly vyšší, než tomu bylo ještě před 25 lety. V roce 1999 měl index hodnotu 26,0 a za rok 2023 byla hodnota již téměř 29,4. Růst příjmové nerovnosti v Německu dokládá i růst poměru průměrného příjmu pětiny nejbohatších občanů k průměrnému příjmu pětiny nejchudších občanů. V roce 2010 byl tento podíl 4,3 a v roce 2022 již 4,6 (v Česku pouze 3,6).

Nižší rozdíl mezi mediánem mezd a průměrnou mzdou

V zemích, kde má Gini index vyšší hodnotu, je vyšší procentní rozdíl mezi mediánem mezd a průměrnou mzdou než v ostatních zemích. Medián mezd je hodnota mzdy ležící přesně uprostřed při seřazení všech mezd v národní ekonomice od nejvyšší po nejnižší. Vzhledem k tomu, že je hodnota průměrné mzdy nadhodnocena zejména mzdami desetiny nejlépe placených zaměstnanců, je průměrná mzda poměrně značně vyšší než medián mzdy.

• V Česku činila podle údajů ČSÚ průměrná mzda za druhé čtvrtletí letošního roku 45 854 Kč a medián mzdy 38 529 Kč. Medián mzdy dosahoval 84 % průměrné mzdy.
• Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu v rozmezí 20 652 Kč do 75 570 Kč.

V zemích s vysokou příjmovou nerovností dosáhne na průměrnou a vyšší mzdu méně zaměstnanců než v ostatních zemích.

Čtěte také: Zdaněná průměrná mzda stoupla víc než průměrný důchod, už ale bylo i hůř

Příjmová hranice chudoby a bohatství

Za „chudého“ se v členských zemích Evropské unie považuje člověk s příjmem do 60 % mediánu mzdy, přičemž se posuzuje čistý příjem plynoucí nejenom ze zaměstnání či podnikání, ale i formou důchodu, nemocenských dávek, podpory v nezaměstnanosti nebo sociálních dávek.

U vícečetných domácností se příjem přepočítává v závislosti na počtu členů a vzhledem k tomu, že se šetří výdaje za chod domácnosti, je následně přepočtená hranice chudoby na každého člena domácnosti nižší, než je tomu u jednotlivce.

Za bohatého lze považovat lidi s příjmem ve výši 200 % mediánu mzdy a více. V korunovém vyjádření je tedy hranice „chudoby“ a bohatství v jednotlivých členských zemích Evropské unie rozdílná.

Čtěte také: Chudobou jsou v EU ohroženy zejména děti rodičů bez vzdělání, ČR je mezi premianty

V Česku je příznivé zdanění vysokých příjmů

V Česku jsou zavedeny pouze dvě sazby daně z příjmů fyzických osob, přičemž vyšší 23% sazba daně z příjmů platí až pro mzdu nad trojnásobek průměrné mzdy. Někteří daňoví poplatníci v Česku tak zdaňují veškerý rozhodný příjem pouze 15% sazbou daně z příjmů, přestože splňují definici příjmového bohatství.

Ve většině zemí je více daňových sazeb, přičemž v některých zemích EU je nejvyšší sazba daně z příjm§ 40 % a více.

Mzdová kalkulačka 2024