Rozdíl ve zdanění nízké a vysoké mzdy v ČR zůstává malý, zvětší ho jen slevy na děti

Z hrubé mzdy je v Česku zaměstnanci jeho zaměstnavatelem sražena daň z příjmu, sociální a zdravotní pojištění. Dále za zaměstnance odvádí povinné sociální a zdravotní pojištění i zaměstnavatel.

• Zdravotní pojištění placené zaměstnancem je 4,5 % a sociální pojištění placené zaměstnancem 7,1 % z hrubé mzdy.
• Zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem je 9 % a sociální pojištění placené zaměstnavatelem 23,8 % z hrubé mzdy.
• Sazba daně z příjmu je 15 %. Vyšší 23% sazbě daně z příjmů podléhá za rok 2024 hrubá mzda až nad 131 901 Kč za měsíc. Každý zaměstnanec má přitom nárok na slevu na poplatníka ve výši 2570 Kč.

Celkové zdanění práce se tak zjistí při porovnání čisté mzdy zaměstnance obdržené na účet vůči celkovým mzdovým nákladům zaměstnavatele (hrubé mzdy zvýšené o povinné pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance).

Tip: Z průměrné mzdy se ročně odvede na pojistném 250 tisíc. Jak jsou na tom jinde v EU?

• Zdanění práce podle výše mzdy
• Důvody nízkých rozdílů v míře zdanění
• Daňové rozdíly? Díky daňovému zvýhodnění

Zdanění práce podle výše mzdy

V první tabulce máme vypočteno celkové zdanění práce u mezd v rozmezí 21 000 Kč až 76 000 Kč. V těchto případech je výpočet v roce 2024 stejný jako v roce 2025. Při výpočtu daně z příjmů počítáme s uplatněním pouze základní daňové slevy na poplatníka.

Zdroj: vlastní výpočet autora

Jak je z výše uvedené tabulky vidět, zdanění práce u nejčastějších mezd, které pobírají čtyři pětiny všech zaměstnanců v ekonomice, se pohybuje od 36 % po 42,6 %, rozdíl mezi krajními hodnotami je pouze 6,6 %. Pokud bychom snížili mzdový interval od 30 000 Kč do 60 000 Kč, potom by byl rozdíl ve zdanění práce mezi krajními hodnotami pouze 3,2 %.

Mzdová kalkulačka 2025

Důvody nízkých rozdílů v míře zdanění

Rozdíly v míře zdanění jsou v Česku tedy velmi nízké. Zdanění práce u zaměstnanců s podprůměrnou mzdou (ve výši 30 000 Kč) je jenom nepatrně nižší, než činí celkové zdanění práce zaměstnanců s nadprůměrnou mzdou (ve výši 60 000 Kč). Proč tomu tak je?

• Vyšší 23% sazba daně z příjmů platí až pro mzdy nad trojnásobek průměrné mzdy, tedy pro velmi vysoké mzdy, které pobírá poměrně málo zaměstnanců.
• Sazby povinného pojistného jsou stejné vysoké, rovněž i sleva na poplatníka.
• Nárok na slevu na poplatníka mají i zaměstnanci s vysokou hrubou mzdou.

Daňové rozdíly? Díky daňovému zvýhodnění

K daňovým rozdílům u nejběžnějších daňových mezd tak dochází především z důvodu nároku na daňové zvýhodnění na děti, které může uplatnit vždy jeden z rodičů.

Daňové zvýhodnění snižuje přímo vypočtenou daň z příjmů a na první dítě činí 1267 Kč, na druhé dítě 1860 Kč a na třetí a další dítě 2320 Kč za měsíc. Pokud je dítě držitelem průkazu ZTP/P, náleží daňové zvýhodnění dvojnásobně vysoké. Jestliže je daňové zvýhodnění na děti vyšší než vypočtená daň z příjmů, potom se čerpá daňový bonus právě ve výši rozdílu mezi daňovým zvýhodněním na děti a vypočtenou daní z příjmů.

Čtěte také: Daňové zvýhodnění na děti reálně klesá, už desátým rokem zvýhodňuje početnější rodiny

V další tabulce máme u stejných mezd jako v předchozí tabulce vypočteno zdanění práce v případě čerpání daňového zvýhodnění na dvě děti. Při zohlednění daňového zvýhodnění na děti již jsou rozdíly v celkovém zdanění práce vyšší, jak je z tabulky názorně vidět.

Zdroj: vlastní výpočet autora