Jak se počítá navýšení úrazové renty v rámci valorizace od 1. ledna 2025?

Náhrada za ztrátu na výdělku náleží zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody (případně následně dále valorizovaným – čili jde o tzv. rozhodný výdělek) a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu (pokud zaměstnanec žádný výdělek z důvodu zdravotního postižení nemá, počítá se jen s invalidním důchodem).

Jde o tzv. úrazovou rentu vyplácenou pravidelně každý měsíc.

Výše náhrady se počítá podle tohoto vzorce:

Zvýšené pracovní úsilí i přes zdravotní omezení

Pokud se poškozený i přes zdravotní omezení snaží a pracuje více a jeho výdělek poklesl méně jen proto, že vykazuje zvýšené pracovní úsilí (pracuje např. přesčas), k výdělku dosaženému právě takovým zvýšeným pracovním úsilím se nepřihlíží, tento se mu do aktuálního výdělku nezapočítává.

Tento výpočet vystihuje následující postup:

Horší pracovní výsledky nezaviněné poškozením zdraví

Jestliže ale zaměstnanec dosahuje svým zaviněním, tedy nikoliv v důsledku zdravotního omezení, nižšího výdělku než jiní zaměstnanci vykonávající srovnatelnou práci, pak se postupuje podle této rovnice: 

Odmítnutí nové vhodné práce

Zaměstnanci, který bez vážných důvodů odmítne práci, která mu byla zajištěna zaměstnavatelem, přísluší náhrada za ztrátu na výdělku pouze ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a průměrným výdělkem, kterého mohl dosáhnout při práci, která mu byla zajištěna.

Zaměstnavatel zaměstnanci neuhradí škodu do výše částky, kterou si zaměstnanec bez vážných důvodů opomenul vydělat.

V takových případech se postupuje podle této rovnice:

Když zaměstnanec pobíral invalidní důchod ještě před dalším poškozením zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání

Může se v praxi stát, že zaměstnanec pobírá invalidní důchod již před úrazem nebo onemocněním nemocí z povolání. Po pracovním úrazu nebo vzniku nemoci z povolání je mu pak přiznán invalidní důchod vyššího stupně.

Např. namísto důchodu odpovídajícího I. stupni invalidity důchod pro invaliditu II. stupně. Pak se k aktuálnímu výdělku nepřipočte celá výše nově vyměřeného invalidního důchodu, ale jen ta část, která převyšuje již dříve pobíraný invalidní důchod čili navýšení důchodu.

Náhrada za ztrátu na výdělku se pak počítá následovně:

Můžeme to vyjádřit také takto:

Aktuální valorizace rent

Náhrada za ztrátu na výdělku se od 1. ledna 2025 zaměstnancům upravuje (zvyšuje) tak, že průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku nebo zvýšený (již valorizovaný) podle příslušných předpisů se zvyšuje o 0,6 % a 260 Kč.

Musíme připomenout, že správný výpočet navýšení se neprovádí tak, že by se o uvedené částky valorizovala přímo renta, ale rozhodný výdělek, tedy výdělek před vznikem škody na zdraví, případně již dříve valorizovaný.

Příklad:

Rozhodný výdělek činí (tedy původní výdělek činil nebo již valorizovaný výdělek činí) 20 000 Kč a dosavadní výše renty 10 000 Kč. Rozhodný výdělek se zvýší o 0,6 % a 260 Kč na 20 380 Kč (120 Kč + 260 Kč + 20 000 Kč). Náhrada se tak zvyšuje o nárůst rozhodného výdělku 380 Kč na 10 380 Kč. (Nikoliv, že se o 0,6 % a 260 Kč zvýší dosavadní náhrada, to by se zvýšila jenom na 10 320 Kč čili jen o 320 Kč.) 

Jak vidno, aktuální valorizace je oproti valorizacím v předchozích letech poměrně skromná. I proto je rozdíl v příkladu správném a chybném tak malý. Při významnější valorizaci je rozdíl vyšší.

Tip: Valorizace důchodů 2025: příklady, o kolik od ledna porostou důchody

Náhrada nákladů na výživu pozůstalých

Obdobně se zvýší i renty pro pozůstalé, ke kterým měl zemřelý vyživovací povinnost, např. děti, které nejsou schopny se samy živit. Při výpočtu náhrady nákladů na výživu pozůstalých se rovněž vychází z rozhodného čili průměrného výdělku zaměstnance zjištěného před jeho smrtí (případně již následně valorizovaného). 

- Pokud zemřelý před svou smrtí poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu jedné osobě, pak náhrada nákladů na výživu pozůstalých činí 50 % uvedeného výdělku. 

- Pokud poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu více osobám, činí náhrada 80 % průměrného výdělku. Ovšem je-li více pozůstalých závislých na výživě od zesnulého, rozdělí se náhrada mezi ně. Náhrada nákladů na výživu všech pozůstalých však nesmí úhrnem převýšit částku, do které by příslušela (samotnému) zemřelému zaměstnanci náhrada za ztrátu na výdělku (tedy jeho vlastní renta, kdyby nezemřel).

Od částek připadajících na jednotlivé pozůstalé se odečte důchod přiznaný pozůstalým z důvodu smrti zaměstnance, tedy důchod sirotčí, vdovský, vdovecký. K případnému výdělku pozůstalých se přitom nepřihlíží. 

Náhrada na výživu pozůstalých se neposkytuje déle, než by příslušela náhrada za ztrátu na výdělku samotnému zemřelému, vyplácí se tedy nejdéle do měsíce, v němž by poškozený dosáhl věku 65 let nebo důchodového věku, je-li jeho důchodový věk vyšší. Nárok na rentu je jen po dobu, po kterou by náleželo od zemřelého výživné. Nezaopatřené děti tak na ni ztrácí nárok, jakmile dosáhnou schopnosti se samy živit, např. dokončením studia.

Čtěte také: 

Zahraniční cestovní náhrady 2025: Téměř 40 změn

O kolik dostanou zaměstnanci více na náhradách za práci z domu v roce 2025?

Věk zemřelého ani příjem vdovy nerozhodují. Pravidla pro výpočet vdovského důchodu