Kdy musejí zaměstnanci podat daňové přiznání za rok 2024?

Během roku odvádějí zaměstnanci ze své hrubé mzdy zálohovou daň z příjmů, která se odečte od vypočtené roční daňové povinnosti v ročním zúčtování daně nebo v daňovém přiznání. Roční zúčtování daně však mohou zaměstnavatelé provést pouze za zaměstnance, kteří si o to požádají a sami nemají povinnost vyplnit daňové přiznání.

• Roční zúčtování daně a daňový přeplatek
• Kteří zaměstnanci mohou požádat o roční zúčtování daně?
• Příklad 1: Zaměstnanec s přivýdělkem z podnikání
• Příklad 2: Zaměstnanec s příjmem z nájmu
• Příklad 3: Zaměstnanec pracující pro dva zaměstnavatele současně
• Příklad 4: Mimořádné zdanitelné příjmy podle § 10 zákona o daních z příjmů
• Příklad 5: Dodanění daňových odpočtů

Roční zúčtování daně a daňový přeplatek

Vzhledem k tomu, že daňové odpočty snižující daňový základ lze uplatnit až za celý rok, obdrží většina zaměstnanců po provedeném ročním zúčtování daně daňový přeplatek, o který mají následně vyšší čistou měsíční mzdu. Mezi daňové odpočty podle § 15 zákona o daních z příjmů patří při splnění zákonných podmínek např. odpočet úroků z hypotéky, vlastní vklady na podporované finanční produkty nebo dary.

Čtěte také: Tři důležité změny v oblasti zdanění zaměstnanců pro rok 2025

Kteří zaměstnanci mohou požádat o roční zúčtování daně?

O roční zúčtování daně mohou svého zaměstnavatele požádat zaměstnanci, kteří pracovali po celý rok pouze pro jednoho zaměstnavatele nebo pro více zaměstnavatelů postupně za sebou, přičemž u každého zaměstnavatele podepsali prohlášení k dani a současně neměli jiné zdanitelné příjmy podle § 7 až § 10 zákona o daních z příjmů vyšší než 20 000 Kč. V ostatních případech musí i zaměstnanci podat za rok 2024 daňové přiznání. Podívejme se ve vybraných příkladech na nejčastější důvody.

Příklad 1: Zaměstnanec s přivýdělkem z podnikání

Paní Kristýna pracovala po celý rok 2024 pro svého zaměstnavatele na klasickou pracovní smlouvu na dobu neurčitou. Současně si však přivydělávala výkonem vedlejší samostatné výdělečné činnosti, přičemž její roční příjem činil 240 000 Kč.

Paní Kristýna si tedy musí sama podat a vyplnit daňové přiznání za rok 2024, kde pro příjmy ze samostatné výdělečné činnosti uplatní výdaje 60% výdajovým paušálem (ostatní živnost). Paní Kristýna bude muset vyplnit standardní čtyřstránkové daňové přiznání a od zaměstnavatele si vyžádá potvrzení o zdanitelných příjmech, kde je uvedena zejména roční hrubá mzda a zaplacená částka zálohové daně z příjmů během roku.

Tip: Změnami v daních za poslední roky nejvíc ušetřili lidé s vyššími příjmy

Příklad 2: Zaměstnanec s příjmem z nájmu

Pan Rudolf pracoval sice po celý rok 2024 pouze pro jednoho zaměstnavatele, ale měl i příjem z nájmu ve výši 140 000 Kč. Musí si tedy sám vyplnit a podat daňové přiznání, ve kterém uplatní výdaje pro příjmy z nájmu 30% výdajovým paušálem (skutečné výdaje jsou výrazně nižší). Rovněž pan Rudolf musí vyplnit klasické čtyřstránkové daňové přiznání, neboť má příjmy ze závislé činnosti (podle § 6 zákona o daních z příjmů) a z nájmu (podle § 9 zákona o daních z příjmů).

Příklad 3: Zaměstnanec pracující pro dva zaměstnavatele současně

Paní Simona pracovala během roku 2024 pro zaměstnavatele XY v měsících lednu až květnu, v měsících dubnu až prosinci pracovala však pro zaměstnavatele AB. V měsících dubnu a květnu tedy pracovala současně pro dva zaměstnavatele, přičemž z obou hrubých mezd jí byla odvedena zálohová daň z příjmů.

I když v dubnu a květnu 2024 pracovala pro zaměstnavatele AB na zkrácený úvazek a na plný úvazek začala pracovat až od června, musí paní Simona za rok 2024 podat daňové přiznání. K vyplnění daňového přiznání bude potřebovat od obou zaměstnavatelů potvrzení o zdanitelných příjmech. Vzhledem k tomu, že má paní Simona pouze příjmy ze závislé činnosti, může vyplnit zjednodušené dvoustránkové daňové přiznání.

Čtěte také: Sociální pojištění 2025: Jaké změny se dotknou OSVČ a zaměstnanců?

Příklad 4: Mimořádné zdanitelné příjmy podle § 10 zákona o daních z příjmů

Pan Radim dlouhodobě pracuje pro zaměstnavatele YX a žádné jiné zdanitelné příjmy neměl. V roce 2024 však prodal byt, u kterého nebyl dodržen časový test pro daňové osvobození. Koncem roku 2022 koupil totiž pan Radim menší jednopokojový byt, který chtěl zrekonstruovat a následně pronajímat. Začátkem roku 2024, kdy byt hezky zrekonstruoval, však obdržel velmi zajímavou nabídku na prodej, které využil. Předmětnou nemovitost tak vlastnil kratší dobu než 10 let, a proto není příjem z prodeje nemovitosti od daně z příjmu osvobozen. Pan Radim tak musí příjem z prodeje zdanit. V daňovém přiznání bude pan Radim uvádět nejenom příjmy ze zaměstnání, ale i příjmy a výdaje podle § 10 zákona o daních z příjmů.

Čtěte také: Prodali jste nemovitost? Pět případů, kdy nemusíte platit daň

Příklad 5: Dodanění daňových odpočtů

Paní Lucie v roce 2024 z finančních důvodů předčasně zrušila smlouvu o penzijním připojištění, u které v minulých letech uplatňovala daňové odpočty. Z důvodu předčasného zrušení smlouvy bude muset paní Lucie zpětně dodanit odpočty za posledních deset let, bude se jednat o příjmy podle § 10 zákona o daních z příjmů, a paní Lucie tak musí za rok 2024 podat daňové přiznání.

Mzdová kalkulačka 2025