Odškodnění pracovního úrazu se zvýšilo, záleží na jeho obodování lékařem

Porucha zdraví, úraz nebo nemoc přináší starosti a strádání. Tělesné a duševní strádání při škodní události na zdraví a v době léčení se odškodňuje náhradou za bolest. O odškodnění v podobě bolestného slyšel už kdekdo. Ale co je ztížení společenského uplatnění? Trvalé zdravotní následky projevující se v omezené možnosti zapojení do různých životních činností, jako jsou třeba sportovní či jiné zájmové aktivity, se odškodňují náhradou za ztížení společenského uplatnění. Jak se takové odškodnění počítá?

• Na jaké odškodnění má zraněný nebo nemocný zaměstnanec nárok
• Výpočet náhrady za bolest a za zatížené společenské uplatnění
• Způsob ohodnocení bolesti
• Zvýšit odškodnění bolesti oproti tabulkám může lékař a dále ještě soud
• Způsob stanovení ztížení společenského uplatnění

Na jaké odškodnění má zraněný nebo nemocný zaměstnanec nárok

Peněžitou náhradou za utrpěnou bolest a za ztížení společenského uplatnění se odškodňuje nemateriální újma zaměstnance vzniklá v souvislosti s poškozením zdraví následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.

Materiální újma se odškodňuje např. náhradou věcné škody, tedy třeba škody na ošacení a obuvi, které měl zaměstnanec na sobě v době úrazu. Dále náhradou účelně vynaložených nákladů spojených s léčením, pokud zaměstnanec a jeho rodina museli platit léčbu a zdravotní pomůcky, které nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. To všechno jsou jednorázové náhrady.

Dále se poskytuje opakovaná dlouhodobá náhrada za ztrátu na výdělku v případě, že zaměstnancova výdělečná schopnost byla v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání omezena, nebo zaměstnanec ztratil zcela schopnost vydělávat si prací v zaměstnání nebo podnikatelskou činností.

Jde o tzv. úrazovou rentu čili slovy zákoníku práce náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní schopnosti nebo při uznání invalidity. Tato renta dorovnává invalidní důchod poškozeného zaměstnance a jeho v důsledku zdravotního omezení snížený nebo chybějící příjem na úroveň původního výdělku. O tom, jak se tato náhradová renta vypočítává a jak se počítá její navýšení v rámci valorizace k 1. lednu 2025, jsme informovali v tomto článku. 

Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti je krátkodobější plnění. Je to peněžité odškodnění zaměstnance poskytované zaměstnavatelem ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem (před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání) a výší (nemocenské) náhrady mzdy nebo platu (po dobu prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti) a výší následně (od 15. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti) vypláceného nemocenského. 

Výpočet náhrady za bolest a za zatížené společenské uplatnění

Jednorázová náhrada za bolest a za ztížení společenského uplatnění se vypočítá tak, že se předepsané tabulkové bodové ohodnocení bolesti nebo ztížení společenského uplatnění násobí aktuální hodnotou bodu. Hodnota bodu byla zvýšena na 451,07 Kč, pokud se po ustálení zdravotního stavu provádí lékařské hodnocení bolesti a následků pracovního úrazu nebo nemoci z povolání v roce 2025. Dosud jeden bod odpovídal 424,27 Kč.

Způsob ohodnocení bolesti

Náhrada za bolest představuje jednorázové odškodnění za bolest, kterou poškozený zaměstnanec pociťuje nejen při samotném poškození zdraví pracovním úrazem (nebo v souvislosti s nemocí z povolání), ale i při léčení a v jeho průběhu. Závěr o konečné výši bodového ohodnocení bolesti v jednotlivých případech činí lékař.

Tip: Změny pro zaměstnavatele i zaměstnance od roku 2025

Zvýšit odškodnění bolesti oproti tabulkám může lékař a dále ještě soud

Nemusí přitom vycházet jen z tabulkového hodnocení pro jednotlivé diagnózy (nemoci, úrazy, zdravotní poškození), lékař může v odůvodněných případech zohlednit specifické okolnosti případu a bodové hodnocení navýšit s ohledem na zdravotní komplikace (např. komplikované hojení úrazu) a náročný způsob léčby.

Tuto první možnost navýšení tabulkového hodnocení má lékař, který provádí základní hodnocení bolesti. Navýšení přichází v úvahu, např. jestliže v příčinné souvislosti s poškozením zdraví došlo třeba i k infekci rány, trombóze, embolii, proleženinám, a to při lehkých komplikacích o 10 %, při středně těžkých o 30 % a při celkově těžkých o 50 % bodového ohodnocení. Dále je možno přihlédnout k náročnému způsobu léčení, kterým se rozumí například dlouhodobá umělá plicní ventilace, opakované převazy rozsáhlých popálenin, a tak zvýšit bodové ohodnocení až o 50 %.

Pokud není s výši odškodnění zaměstnanec spokojen, a to i když lékař zhodnotil specifika náročnosti léčby, má možnost podat proti zaměstnavateli žalobu. Soud pak může na jeho návrh odškodnění dále zvýšit, a to jak nad rámec tabulkových bodů, tak i nad rámec zhodnocení specifik a náročnosti léčby, které již započetl lékař. Soud zvýší bodové hodnocení, a tak i peněžitou částku odškodnění, pokud se prokáže nad rámec vlastního lékařského hodnocení, že jsou tu další výjimečné okolnosti v porovnání s jinými případy. Soud může přihlédnout i k osobnosti poškozeného, třeba že pro něj byla léčba subjektivně náročnější, trýznivější.

Způsob stanovení ztížení společenského uplatnění

Výše náhrady za ztížení společenského uplatnění se určuje rovněž podle tabulkových sazeb bodového ohodnocení. Provádí se zpravidla až rok poté, kdy došlo k poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a je zřejmé, že jde o trvalé poškození zdraví a podle poznatků lékařské vědy dalším léčením, popřípadě léčebně rehabilitační péčí, nedojde ke zlepšení nebo stabilizaci zdravotního stavu.

Při bodovém ohodnocení ztížení společenského uplatnění se přihlíží k povaze, rozsahu, prognóze poškození zdraví, anatomickým a funkčním omezením a jejich dopadu na uspokojování životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb poškozeného a jeho další uplatnění v životě. Mladší člověk obvykle dosáhne vyššího odškodnění než člověk starší.

Oproti možnosti zvýšení bodového ohodnocení ztížení společenského uplatnění existuje i možnost jeho snížení, pokud již před škodnou událostí existovalo ztížení společenského uplatnění způsobené změnami zdravotního stavu nesouvisejícího s poškozením zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

Čtěte také:

Od jakého výdělku na DPP a DPČ se bude v roce 2025 odvádět pojistné?

O kolik dostanou zaměstnanci více na náhradách za práci z domu v roce 2025?