Na jaké odškodnění má nárok rodina zaměstnance zemřelého v důsledku pracovního úrazu?

Zaměstnanec, jehož zdraví bylo poškozeno pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, má nárok na celou řadu peněžitých plnění od zaměstnavatele, resp. pojišťovny, u které je zaměstnavatel pro tyto případy odpovědnosti za škodu na zdraví zaměstnance pojištěn. Na některá peněžitá odškodnění však mají nárok přímo rodinní příslušníci zaměstnance.

Když zaměstnanec utrpí vážný pracovní úraz a nemůže se třeba pohybovat či je popálen

V odpovědnostních vztazích, které se řídí občanským zákoníkem, byla zavedena poměrně široká odpovědnost za tzv. nemajetkovou újmu, tedy za duševní, resp. citové strádání, kterému je vedle samotné fyzické bolesti vystavena třeba oběť násilného trestného činu nebo člověk vážně zraněný při autohavárii zaviněné jiným řidičem či pacient zdravotnického zařízení, které chybovalo při operaci. Na takové odškodnění pak má nárok nejenom sama oběť, ale někdy i její rodinní příslušníci.

Podobný nárok byl zaveden i v zákoníku práce, upozornil nás právník Richard W. Fetter. Při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance (v důsledku pracovního úrazu) přísluší jeho manželovi, partnerovi, dítěti a rodiči jednorázová náhrada vzniklé nemajetkové újmy. Na tuto náhradu mohou mít nárok i další osoby v poměru rodinném nebo obdobném, které újmu zaměstnance pociťují jako újmu vlastní, říká zákon. V praxi půjde zejména o druha a družku.

Tento nárok má odškodnit citovou újmu osob blízkých zaměstnanci, který utrpěl třeba takové zranění, jež ho trvale upoutalo na lůžko, a poškozený zaměstnanec se tak stal závislý na pomoci jiných osob, pokud jde třeba o běžné stravovací či hygienické úkony, nebo byl zaměstnanec zohyzděn popáleninami atp. Na výši odškodnění se mohou příbuzní se zaměstnavatelem a jeho pojišťovnou dohodnout, nebo její výši určí soud. 

Tip: Podpora v nezaměstnanosti v roce 2025: Vyšší maximum a rychlejší žádosti

Jaké peníze dostanou rodinní příslušníci, když zaměstnanec zemře

Na jednorázovou náhradu nemajetkové (citové, duševní újmy) pak mají nárok pozůstalí rodinní příslušníci, pokud zaměstnanec zemřel v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Výše odškodnění je určena přímo konkrétní částkou podle zákoníku práce. Od 1. 1. 2025 činí odškodnění 902 200 Kč.

Nárok na tuto částku má zaměstnancův manžel nebo manželka, nebo partner, resp. partnerka žijící v novém typu partnerství gayů či leseb podle občanského zákoníku nebo registrovaný partner nebo partnerka podle zákona o registrovaném partnerství. Dále dítě zaměstnance. A také rodič zaměstnance. A případně osoby v poměru rodinném či obdobném (obvykle jde o druha zaměstnankyně či družku zaměstnance). Každá zmíněná osoba má nárok na plnou částku. Jsou-li naživu oba rodiče zaměstnance, ti se musejí o částku rozdělit, takže každému náleží 451 100 Kč.

Jednorázové odškodnění je pro všechny a pravidelná renta pro osoby závislé na penězích od zaměstnance

Tato jednorázová náhrada nemajetkové újmy se liší od pozůstalostní renty. Zmíněná jednorázová náhrada totiž není totéž co pravidelná měsíční renta pro pozůstalé, které zemřelý zaměstnanec vyživoval, tedy náhrada nákladů na výživu pozůstalých, která náleží zejména vdovám, vdovcům a sirotkům po zaměstnanci, popř. dalším osobám, kterým zaměstnanec výživu poskytoval, nebo byl povinen poskytovat.

Pravidelná renta je určena na úhradu nákladů živobytí, kdežto jednorázové odškodnění kompenzuje nehmotnou újmu (duševní útrapy). Ovšem i náhrady nákladů na výživu pozůstalých (pozůstalostní renty) byly pro rok 2025 valorizovány podobně jako renty úrazové (náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo přiznání invalidního důchodu), ale velmi málo. Psali jsme o tom v tomto článku Valorizace úrazových rent v roce 2025. 

Náhrada nákladů na výživu pozůstalých náleží pochopitelně jen těm pozůstalým, kterým zemřelý zaměstnanec výživu poskytoval, nebo byl povinen poskytovat, a to do doby, do které by tuto povinnost měl, nejdéle však do konce kalendářního měsíce, ve kterém by zemřelý zaměstnanec dosáhl 65 let věku nebo důchodového věku, je-li vyšší než 65 let.

Náhrada přiměřených nákladů spojených s pohřbem

Náhrada přiměřených nákladů spojených s pohřbem činí nově pro rok 2025 maximálně 67 700 Kč. Nárok na ni má ten, kdo tyto náklady vynaložil. Náhrada se však snižuje o sociální dávku pohřebné. 

Tip: Sexuální obtěžování nebo GDPR? Tvůrce Oznam.to objasňuje, co zaměstnanci nejčastěji nahlašují

Pozůstalí dědí i nevyplacené, ale vyžádané bolestné a náhradu za ztížení společenského uplatnění

Co je bolestné, ví asi skoro každý. Ne všichni však vědí, co je náhrada za ztížení společenského uplatnění. O co jde a jak se tyto náhrady při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání vypočítávají, jsme dopodrobna vysvětlili v samostatném článku. Tělesné a duševní strádání při škodní události na zdraví a v době léčení se odškodňují náhradou za bolest. Trvalé zdravotní následky projevující se v omezené možnosti zapojení do různých životních činností, jako třeba sport a koníčky, se odškodňují náhradou za ztížení společenského uplatnění.

Bolestné i náhrada za ztížení společenského uplatnění jsou osobním nárokem poškozeného zaměstnance. Mohou se však stát přímo nárokem pozůstalých rodinných příslušníků, pokud zaměstnanec v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání zemře. V takovém případě jsou samozřejmě všechny peníze, které dostal zaměstnanec jako odškodnění a neutratil je, předmětem dědictví. Bolestné a náhradu za ztížení společenského uplatnění však lze zdědit, i když ještě nebyly ani vyplaceny, a to přestože mají odškodnit právě jen zaměstnance. Nebylo-li bolestné nebo náhrada ztížení společenského uplatnění dosud poškozenému zaměstnanci, který zemřel, vyplacena, ale nárok na ně už byl uplatněn, zaměstnanec to před svou smrtí stihl, stává se pohledávka na ně předmětem dědictví.

Čtěte také:

Změny v exekučních srážkách 2025: Letos je jich více a platí už i pro výplatu v lednu